Byl dlouho zraněný, pak se bez problémů a ve velkém stylu vrátil do své tradiční role gólmanského mistra londýnské Chelsea. Zkrátka - šlo mu to, tak samozřejmě, tak přirozeně. Mistr Perfect, dokonale precizní, vždy připravený, za každé příležitosti jistý.
A přesto byl tu a tam kritizován, protože každá jeho chybička byla až příliš vidět. Občasná "minda" totiž vždy přišla v ostře sledovaných zápasech, třeba jako proti Manchesteru United, kdy pustil podobnou branku, jako proti Turkům. "Natřen" byl i za inkasovaný gól na Tottenhamu.
Ale pak se zase vrátil do totální koncentrace, opět se stal pevnou skálou v brance Chelsea v brance Chelsea. Přesto nezískal žádnou trofej. "Tahle sezona byla divná. Napřed zranění a pak dvě druhá místa. Vždycky se něco stalo, někdo mi příslovečně hodil klacek pod nohy."
V Lize mistrů skončil jeho zlatý sen až ve finále, když Chelsea podlehla na penalty Manchesteru. Red Devils udolali Blues i v ligové stíhačce, Čechův tým se prostě nedokázal vymanit ze stínu Fergusonových hochů.
"A teď do toho přijde tenhle gól s Turky. Můžu říct, že jediné, co nakonec bylo na téhle sezoně pozitivní je fakt, že už skončila," řekl Čech, který opět potvrdil, že tak mediálně vstřícných fotbalistů jako on, je na světě minimum.
Po zápase s Turky si došel pro "novinářskou sprchu", přesto odpovídal ochotně, navíc racionálně, bez zbytečně šroubovaných emocí. "Jestli mi je do pláče? Ne, to ne. Na světě jsou přece horší věci. I když je to všechno strašně smutné, je to přece pořád jenom hra..."
