reklama
reklama
3. 3. 2009 | poslední aktualizace: 3. 3. 2009  15:37

Petr Sýkora: I kdyby se Jágr do Pittsburgu vrátil, nechal bych ho bydlet v suterénu

ROZHOVOR Hokejový útočník Petr Sýkora zažívá v Pittsburghu, který letos obhajuje účast ve finále Stanley Cupu, jedno z nejlepších období v kariéře. Už v desáté sezóně v řadě totiž dokázal překonat hranici 20 gólů.
reklama

Dostat se na trénink Penguins znamená prokličkovat mezi kamiony ve vjezdu, který slouží k zásobování stadionu, mezi bednami s Coca-Colou, projít šedou halou až k malé vrátnici a místní ostraze vyspelovat jméno Petr Sýkora.

"Aha, Pítr," zasměje se dáma ve středních letech a hned nasadí milý výraz. Sýkora, který v Pittsburgu hraje už druhou sezonu, patří mezi hvězdy. V kanadském bodování klubu mu patří třetí místo, hned za Crosbym a Malkinem.

Čtěte také:

Podle pravidel smějí novináři dál pět minut poté, co odejde první hráč z ledu. Přicházím do šatny, kam teprve docházejí další. "V NHL musí být hráč k dispozici médiím okamžitě. Po vyhraném zápase se tak často nemůže radovat spolu s týmem.

S tím se ale potýká hlavně Sidney Crosby," vysvětluje Petr Sýkora. Čeština, která po dlouhé době zní šatnou Tučňáků mnohé hokejisty překvapuje.

V Pittsburghu byla vždy kolonie Čechů, vy jste tu nyní jediný. Nesnažíte se třeba vedení týmu doporučit nějakého krajana, abyste tu nebyl sám?

V NHL jsem už dlouho, tak mi to nepřijde. Budu si stejně rozumět s Čechem jako s Kanaďanem. Určitě by bylo dobré, kdyby tu byl třeba někdo, s kým jsem hokejově vyrůstal, ale z toho, že jsem tu jako jediný Čech, rozhodně nijak špatný nejsem.

Myslíte, že by se mohl do Pittsburghu vrátit Jaromír Jágr? Nedávno prohlásil, že by pro Maria Lemieuxe, který je nyní majitelem týmu, hrál i zadarmo.

Na rovinu, myslím si, že Jarda si spíš udělal ze všech srandu. V Rusku podepsal na další rok. Co bude potom, je sice otázka, ale já si myslím, že jeho návrat do Pittsburghu reálný není. Ani v našem týmu se případný Jágrův návrat vůbec neřešil. Jednou se zmínil někdo ze spoluhráčů, ale okamžitě se to přešlo.

Dům, kde bydlíte, Jágrovi patří. Kdyby se přece jen vrátil, vzal byste ho do podnájmu?

To ne, v tom domě teď bydlím já, takže by měl Jarda smůlu a musel by si najít něco jiného. Ale když tak nad tím přemýšlím, možná bych ho nechal bydlet v suterénu. Dům bych nepouštěl, navíc teď, když už tam přestalo strašit.

V Jágrově domě strašilo?

Loni jsem občas docela koukal. Houpal se lustr, slyšeli jsme divné zvuky… Letos je to lepší. Tady jsou domy stavěné jinak než v Česku, kde je všechno krásně poctivé, z cihel. Tady přivezou čtyři dřevěné stěny a sešroubují je k sobě. Když začne trochu foukat vítr, celý barák se začne hýbat a začne v něm křupat. To bude asi celé strašení.

Před sezonou jste řekl, že chcete mít na kontě třicet gólů. Stihnete to?

Řekl jsem, že by to bylo pěkné. Nechci se o tom ale moc bavit. Když člověk hodně mluví, přestane mu to jít. Ale ano, třicítka je pro mě určitá cílová meta, kterou bych chtěl pokořit. Pokud se mi bude dařit stejně jako dosud a pokud budu zdravý a trenér mě nechá hrát s Crosbym, nebo Malkinem, je reálná šance, že se mi to povede.

Vám se před koncem roku podařilo vstřelit hattrick, na který jste dlouho čekal. Kolik jste za to musel zaplatit do klubové kasy?

Nemusel jsem platit nic. Jenom jsem pozval pár spoluhráčů na večeři. Tady je to jiné než v Česku. Tam, když přijde mladý kluk, musí platit zápisné, další peníze dává za vstřelený gól, další za hattrick. Tady je mentalita jiná a vše je jiné. Ale také se tu občas platí peníze.

Za co?

Například já jsem vyhrál Stanley cup za New Jersey. Od té doby pokaždé když hrajeme s Jersey, musím napsat na tabuli své číslo a dát do banku dvě stě až tři sta dolarů. Když zápas vyhrajeme, v týmové kasičce peníze zůstávají. Mimochodem, tu kasičku mám tady na starosti já.

Na co se ty peníze používají?

Protože každý z týmu někdy někde hrál a něco vyhrál, do kasičky se dostane poměrně hodně peněz. Vybrané peníze jsme o Vánocích rozdali masérům a těm co nám brousí brusle či perou prádlo. Každý dostal extra dva až tři tisíce dolarů.

V šatně sedíte vedle lavice, na které je napsáno Mario Lemieux. Jak často si on na toto místo chodí sednout?

Abych řekl pravdu, Maria tu moc nevidíme. Jestli jsem ho viděl třikrát, čtyřikrát za sezonu, je to hodně. Osobně jsem se s ním letos bavil dvakrát. Ale ano, tohle je jeho místo a tam už nikdy nikdo jiný sedět nebude, to je samozřejmé.

Pokud se dostanete do play off, bude tu pak častěji?

Ne. I loni nám v play-off nechal prostor. Věděli jsme, že je kolem nás. Asi je to dobře, protože když přijde majitel do šatny, vyvolává to v hráčích spoustu otázek. Bojí se, že se něco děje a že nastanou změny. Ale on se chodí dívat na každý náš zápas.

Je tedy Mario Lemieux stále modla, nebo spíš majitel, ze kterého jde strach?

Majitel to sice je, ale Mario je prostě legenda. Pokaždé, když ho vidím, začnou se mi trochu třást kolena. I když je nyní majitel týmu, stále to bude ten Mario Lemieux, a to se nemůže změnit nikdy. V mých očích bude spolu s Waynem Gretzkým vždy ten nejlepší.

Celosvětové téma je nyní finanční krize, mluví se také o krizi v NHL. Je to téma pro hokejisty v šatně?

Finanční krize je všude a nejde se o ní nebavit. Většina spoluhráčů měla hodně peněz na trhu a většinu z nich potkalo to, co potkalo celý svět. Trhy šly dolů a oni o hodně peněz přišli. Musím říct, že jsem měl štěstí, protože já tam peníze neměl. Momentálně se bavíme i o tom, co se stane s našimi platy.

Mluví se o velkém snižování kvůli krizi. Jaké máte nejnovější zprávy?

Loni nám brali z výplaty dvanáct až třináct procent, které nám sice pak vrátili zpátky, ale letos všude slyšíme, že to může být i dvaadvact procent. Kdyby nám tolik vzali ještě navrch k tomu, že platíme padesátiprocentní daně, tak tady asi budeme hrát zadarmo.

Letos vám končí v Pittsburghu smlouva. Není to právě vhodná doba, vrátit se do Evropy?

Jestli mi Stráča v Plzni dá dvacet milionů ročně, tak budu hrát v Plzni. Ale teď vážně. Chtěl bych podepsat další smlouvu v Pittsburghu. Rodina je tu spokojená a já hraju s hráči, se kterými jsem si vždycky přál hrát. Loni jsem dal osmadvacet gólů a pár důležitých v play-off, letos se mi také docela daří, takže jsem tu snad udělal dobrý dojem.

Rusko vás neláká vůbec?

Ne, rozhodně ne. I proto, že můj syn je Američan, chtěl bych hrát co nejdéle v USA. Chci, aby mluvil plynule, bez přízvuku. Jeho první řeč je ale přesto čeština.

reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
US taxes (giorgio)
Hele, tak i v té podnikatelům zaslíbené Americe odvádí hokejista...
Re: Petr Sýkora: I kdyby se Jágr do Pittsburgu vrátil, nechal bych ho bydlet v suterénu (-Ed-)
US taxes? Blbost. Den daňové svobody je tam 18. 5. U nás 7. 6....
Jak taky? (Modrák)
U nás v Čechystánu platí takoví miliónový sportovci procentuálně...
Divím se, že novináři nedali rozhovoru titulek: Můj syn je Američan (anonym)
Divím se, že novináři nedali rozhovoru titulek: ´Můj syn je Američan´....
Zobrazit diskusi
Nejčtenější
reklama
VIDEO
Sebastian Vettel při Velké ceně Austrálie se zvukem motorů spokojený nebyl.
Vojtěch Scheinost
Takhle nezní formule 1, tenhle zvuk je úplný "shit", nadává mistr světa...
VIDEO
Radek Štěpánek (vlevo) se v Japonsku bude muset bez Tomáše Berdycha obejít.
Radek Štěpánek bude hlavní oporou českého týmu ve čtvrtfinále Davisova...
reklama
reklama
reklama