Letos měli k postupu ze třetího předkola sparťané rozhodně nejblíže za poslední tři roky, kdy se kvalifikace o Ligu mistrů zúčastnili. Po nadějném výsledku z Prahy jim to na Olympijském stadionu v Aténách stačilo zápas nějak "dokopat". Leč nepodařilo se.
1. Chyběl Řepka
To, čeho se sparťané obávali před zápasem, se ukázalo jako oprávněný strach. Sparťanská armáda neměla velitele ani bezchybného stopera.
Tým neměl kdo dirigovat. Na beky musel křičet brankář Blažek, jenž byl spolu s Bergrem a Hubníkem, nejstaršími hráči v rudých dresech, nejlepším hráčem na place. Řepka by se k nim jistě přidal.
2. Zahozené šance
Letenští rozhodně nemohli očekávat, že budou mít na stadionu OACA herní převahu a desítky šancí. O to lépe však měli naložit s tím, k čemu se dostali. Sparta si za zápas vytvořila tři slušné šance, ani jedna z nich se však neujala.
Ještě v prvním poločase napřáhl z velké dálky Berger, míč se však jen prosvištěl kolem Galinovičovy tyče. Ke konci druhého poločasu mohl vrátit Spartě postup Kušnír, který z velmi dobré pozice po centru hlavičkoval pouze do náruče domácího brankáře.
Ještě více se pak hosté chytali za hlavu, když jen pár minut před koncem po náhodném odrazu zcela uvolněný Kalouda mířil z deseti metrů mimo bránu.
Sparťanským útočníkům chyběla po celý zápas chladnokrevnost. Když už to v první půli vypadalo, že by se mohl Wilfried nebo Zeman dostat do šance, akce skončila podržením balonu mimo šestnáctku. Bez střely.
Řekové měli mnohem zkušenější tým. Útočníkům Cissému se Salpingidisem bude osmadvacet, oběma střelcům gólu Sarriegimu a Katsuranisovi už bylo třicet. A sparťanská ofenziva? Wilfried, Prudnikov, Zeman - dvacet let, Kalouda jednadvacet, Kadlec dokonce sedmnáct...
3. Gól do šatny
Udržet nulu do poločasu. Tuhle radu slyšeli sparťané snad od všech odborníků i štamgastů u obrazovek. Dlouho to vypadalo, že by se jim to mohlo podařit. "PAO" se do svého soupeře sice pustilo hned od začátku, jenže vysoké centry se dařilo stoperům úspěšně odvracet.
A když se do tutové šance dostal Moon a dvakrát Cissé, buď netrefili branku nebo vytáhl parádní zákrok brankář Blažek.
Direkt přišel v tu nejnevhodnější chvíli. V čase 44:24 Sarriegi tečoval Karagunisův trestný kop a domácí byli na koni. Kdyby se jim to nepodařilo, měl by zbytek utkání možná docela jiný průběh. Zejména na trenéru Ten Cateovi bylo vidět, jak moc je s přibývajícím časem nervózní.
4. Přílišná pasivita
Přestože Sparta přijela do Atén s tím, že bude hrát aktivně, příliš nebezpečná svému protivníkovi nebyla. "Musíme hrát aktivně, kdybychom byli zalezlí, povede to ke zkáze," předpověděl ještě před utkáním asistent trenéra Martin Hašek.
A měl pravdu. Sparta trojlístkům dovolila několik brankových příležitostí a při takovém luxusu si mohli domácí hráči dovolit řadu šancí spálit. Nutno dodati, že ne ke všem pokusům se Řekové dostali kvůli nadměrné "zalezlosti" Sparty.
Velmi slabý výkon předvedl třeba levý obránce Pamič, po jehož několika zaváháním měl tutovku třeba Cissé. Na konci zápasu nedokázal ubránit Salpingidise, který i přes faul na Blažka potřetí skóroval.
5. Smůla
Velkou porci štěstí si Sparta vybrala v prvním utkání. Panathinaikos nedal penaltu, rozhodčí jim neuznal jeden gól... Konečně, chtělo by se říct. V předchozích zápasech to bylo spíše naopak. Třeba před rokem. Letenští v odvetě na půdě Panathinaikosu tlačili, ale přesto nakonec podlehli 0:1.
Jenže ne nadarmo se říká, že se štěstí musí jít naproti. V úterý si sparťané spíše popletli směry a vydali se na druhou stranu než měli. Přesto mohli velice nečekaně slavit. Kdyby do toho balonu Kalouda na konci kopnul menší silou a trošku doprava... Kdyby...
