Labutí píseň? Železný polokrevník Sullivan se loučí se svou oblíbenou dráhou

Mezi horké favority sice patřit nebude, kdyby se ale valachovi Sullivanovi podařilo vyhrát sobotní Velkou benešovskou steeplechase, nesporně by tím skončila jedna malá kapitola zdejší dostihové historie.

Třináctiletý veterán ze stáje EŽ Praha dokázal vrchol sezony na regionálním závodišti v Benešově - Černém Lese vyhrát už v letech 2004 a 2008 a majitel Václav Luka připouští, že letošní sezona by mohla být pro jednoho z nejvýkonnějších polokrevníků na českých drahách poslední.

"Je pravda, že legendární Flang v 70. letech běhal ještě jako šestnáctiletý, ale to byl extrém. O moc starší koně než Sullivan u nás nepůsobí, takže konec kariéry je asi na dohled," řekl Luka, jinak rovněž prezident Jockey Clubu ČR.

Sullivanovi se v Benešově vždy dařilo. Za devět let kariéry dokázal vyhrát jedenáct dostihů a vyběhat bezmála 600 tisíc korun na dotacích. Více než polovinu úspěchů získal právě na závodišti Černý Les.

"Je to jeho parketa, v Benešově se hodně točí, což mu maximálně vyhovuje. Na velkých drahách jako Pardubice se musí více cválat a to ve svém věku už tolik nezvládá," dodal Luka.

Zatímco rovinové dostihy jsou čistě doménou anglických plnokrevníků, v překážkovém sportu se uplatňují i polokrevníci, mající podíl plnokrevné krve z padesáti procent.

Příkladem je právě Sullivan: jeho otec byl plnokrevný hřebec Assisi del Santo, jehož potomci kralovali na českých drahách v raných devadesátých letech. Matka Slečna Č1073 patřila k jedné z nejznámějších polokrevných rodin a dlouhá léta působila právě v chovu Václava Luky v Chotouni, navazujícím na někdejší státní statek Český Brod.

"Tradice těchto polokrevných rodin sahá až do Komorců padesátých let. To byla vyhlášená teplokrevná bašta, typově připomínající televizní Dobrou Vodu. Koně z Komorců měli dobrý zvuk na slavných dražbách v Písku. V Chotouni se zachovaly rodiny C a S," vzpomíná Luka.

Nejslavnějším produktem tohoto chovu byl Cipísek, dosud poslední polokrevný vítěz Velké pardubické, jehož matka Cecilka pocházela z polokrevné rodiny, sahající k trofejní klisně.

Delší čekání, ale větší satisfakce

Polokrevníci jsou pozdní koně. "Čeká se na ně déle, oni mohou běhat až překážkové dostihy a na dostihovou kariéru s nimi lze myslet od čtyř let. Je to pro majitele zkouška trpělivosti, ale když se pět let počká, ten kůň vyspěje a vrátí to zpátky. V Anglii se čeká na překážkáře velmi podobně," vysvětluje Luka.

Kromě Sullivana, který svůj dostihový debut absolvoval jako čtyřletý na dnes již neexistujícím závodišti Olšany, má Luka dalšího polokrevného skokana v devítiletém Albertovi.

"Polokrevníky chovám stále, mám v chovu dvě klisny. Alberto se do důchodu ještě nechystá a za dva roky by měli naskočit do dostihů dva noví, blízcí příbuzní Cipíska," konstatuje.

Polokrevníci vždy platili za výborné skokany, kteří ale nemají tolik rychlosti jako jejich plnokrevní soupeři. Luka však navzdory pozvolnému zrychlování překážkových dostihů nevidí dostihovou budoucnost polokrevníků nijak černě: "Kromě Sullivana a Alberta se uplatňuje třeba rodina T z chovu bratrů Novákových v Malé Morávce. Z ní pochází účastník Velké pardubické Tomis, není to žádná dávná historie."

Silná konkurence

Sullivan v letošní Velké benešovské narazí na kvalitní soupeře. Vedle dvojice svěřenců trenéra Josefa Váni Kobuze a Griliase nechybí ani obhájkyně vítězství Korinka.

Bez ohledu na sobotní výsledek se ovšem zdá budoucnost polokrevného veterána jasná. "Zůstane u nás jako důchodce, buď přímo v mých stájích nebo u nějaké spřízněné duše. Ve stáji ho mají všichni rádi a dvě jezdkyně už se ptaly, co bude dělat po skončení kariéry," směje se Luka.