Náklady na cesty na stadion mají být zařazeny do daní jako služební cesty. Tak rozhodl v záležitosti hokejisty Sparty Nejvyšší správní soud. Profesionální sportovec tak může z daňového hlediska působit jako osoba samostatně výdělečně činná a může s klubem uzavřít nejen pracovní, ale také další smlouvy.
Šlo o výdaje ve výši 300 000 korun, které finanční úřad odmítl uznat, čímž podle soudu pochybil. Informovala o tom jeho mluvčí Sylva Dostálová.
Sportovec denně dojížděl do Prahy na tréninky a zápasy autem z Milevska, kde bydlel. Měl uzavřenou hráčskou smlouvu. V roce 2007 si vykázal cestovní výdaje za pohonné látky 300 000 korun. Finanční ředitelství v Českých Budějovicích mu je ale neuznalo.
Proto se hokejista obrátil na Krajský soud v Českých Budějovicích. Tam také neuspěl a kauza skončila u Nejvyššího správního soudu. NSS zjistil pochybení na straně finančního ředitelství i budějovického soudu.
Pracovníci obou institucí se chybně domnívali, že činnost profesionálního sportovce po právní stránce spadá pod pojem závislá práce. Vycházeli z toho, že pravidelným pracovištěm byl zimní stadion Sparty, a hokejistovo dojíždění tedy podle nich nemohlo být pracovními cestami, za které by uplatňoval výdaje podle zákona o daních z příjmů.
Podle NSS je třeba hráčskou smlouvu mezi sportovcem a jeho klubem vyhodnotit jinak. Podle ní je sportovec osobou samostatně výdělečně činnou a jeho jízdy byly pracovními cestami. Má tedy nárok na uznání těchto výdajů. Soud proto předcházející rozhodnutí ve věci zrušil a případ vrátil krajskému soudu k novému rozhodnutí. Ten je povinen se řídit závěry NSS.
