Trenér se solidními výsledky, nebo veřejný nepřítel číslo jedna? Ať už Alois Hadamczik s českou reprezentací postoupí v Soči přes slovenský tým do olympijského čtvrtfinále nebo ne, pro fanoušky bude pořád spíš tím druhým. Přestože jeho bilance u národního mužstva ve statistickém součtu rozhodně solidní je - tři medaile z mistrovství světa a jedna olympijská.

Od samého počátku svého působení u reprezentace nemá Hadamczik snadnou pozici. Chybí mu kouzlo přirozených vůdců Ivana Hlinky a Vladimíra Růžičky, kteří na trenérskou lavičku usedli jako ostřílení hokejisté, postrádá uhlazené vystupování Slavomíra Lenera nebo praxi Josefa Augusty.

K národnímu týmu přišel jako kouč Třince, Vítkovic a Sparty. V roli hlavního trenéra hokejové reprezentace mohl pokračovat v tom, co jeho starší bratr Evžen, kterého bral vždy jako svůj vzor, před lety začal u reprezentace fotbalové.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se