Byl to velký mág, tvrdí Masopust o Vytlačilovi. Legendární trenér by dnes oslavil sté narozeniny

"S přirozeným nadhledem a specifickým humorem uměl všechny hráče přesvědčit, že na mistrovství světa jsme jako outsideři nepřijeli. Dokázal během několika dnů zvednout všem svým svěřencům sebevědomí a vysvětlit jim, že nic nebrání tomu, aby se stali mistry světa," vzpomíná na vynikajícího trenéra, který by dnes oslavil sté narozeniny, legendární fotbalista Josef Masopust.

"V každém zápase hraje jedenáct lidí proti jedenácti, takže předem nemáte žádnou nevýhodu. Navíc jste výborná parta. Štěstí sedne na toho, kdo bojuje a kdo si věří. A kde je řečeno, že třeba Brazilci budou hrát jenom pro kolektiv?“ vzpomínal Masopust na slova, díky kterým si Vytlačilovi svěřenci na MS došli pro stříbrné medaile.

„Malou ukázkou toho, jak s mužstvem po psychologické stránce pracoval, svědčí další jeho výroky: ´Vy to sami víte lépe než já. Nebo:Snad souhlasíte s tím, co říkám.´ A touto cestou se mu podařilo totálně přetvořit ducha celého týmu. Na rozdíl od jiných trenérů nic nepřikazoval, jen netajil svůj názor,“ prozrazuje Masopust.

Mezi nezapomenutelné příhody z MS v Chile patří Vytlačilův rozhovor před úvodním střetnutím se Španěly s obráncem Janem Lálou, který měl střežit tehdy nejlepší levé křídlo na světě Genta. „Vůbec nic není. Hráčů, jako je on, je u nás za korunu kornout a ještě dostaneš padesát halířů zpátky. Vem ho prostě z jedný vody načisto a bude to v pořádku,“ přesvědčoval ho Vytlačil. „Lála jenom koulel očima, ale za chvíli byl jako vyměněný. Cítil obrovskou úlevu, na zápas se začal těšit a díky tomuto psychologickému dopingu obávaného Genta doslova zneškodnil. Je to jeden z důkazů, že Vytlačil uměl hráče nejen povzbudit, ale i přesvědčit, že jim bezmezně věří,“ zdůrazňuje držitel Zlatého míče.

Měl předvídací schopnost

Ve čtvrtfinále proti Maďarsku nastoupil v útočné řadě Scherer, podle téměř všeobecného názoru neobratný a netechnický nazrzlý blonďák. „Vytlačil ho však měl rád, fandil mu a on se mu odvděčil vítězným gólem, který znamenal postup do elitního kvarteta. Zastával názor, že mužstvo, které chce něčeho dosáhnout, musí takového jednoho hráče mít,“ vzpomíná si Masopust a hned prozrazuje jeho vystoupení v poločase semifinálového střetnutí s Jugoslávií za stavu 1:1. „V kabině nás všechny chválil a dodával, že s tímto výkonem jsme vlastně už ve finále. Brankáře Schroifa uklidňoval slovy, že se nic neděje, protože kluci za chvíli dají ještě dva góly. A to se také stalo, vyhráli jsme 3:1 a ve finále nás čekala Brazílie,“ usmívá se klíčový hráč tehdejší jedenáctky ještě dnes.

Pořadatelé se rozhodli předat Schroifovi cenu pro nejlepšího brankáře šampionátu už před rozhodujícím zápasem. „Neskutečný ruch kolem našeho brankáře ho velice rozptýlil. Vytlačil to cítil, vzal si mě, Nováka i Pluskala stranou a překvapil nás návrhem, že by Vildu za této situace nejraději nepostavil, protože navíc Pavel Kouba je ve výborné formě. Než jsme však stačili něco říct, tak nás předběhl slovy: ´Já vím, máte pravdu, nic měnit nebudeme. Za to všechno, co pro tým udělal, nemůže sedět na lavičce.´ Ve finále se Vytlačilovy obavy skutečně naplnily. Vilda zdaleka nepodal svůj obvyklý výkon,“ dodává střelec vedoucího gólu do brazilské sítě.

Nepřipouštěl si problémy

Masopust nastoupil poprvé pod Vytlačilovým vedením v roce 1958 proti Bulharsku a naposledy o pět let později v Anglii. Za toto pětileté období ho tedy poznal dokonale. „Příroda ho obdařila nefalšovaným optimismem. Nemusel nic předstírat, nepotřeboval nic hrát. On byl prostě takový. A z toho se odvíjely nečekané, třeba až trochu fanfarónské přístupy k různým situacím. Neřešil skoro žádné problémy, protože si je – aspoň navenek – nepřipouštěl. Byl to velký mág,“ uzavírá Masopust svůj pohled na velice úspěšného trenéra.