Šebrle: O Riu přemýšlím, ale neupínám se k němu

Když se světový rekordman a olympijský vítěz v desetiboji vrátil koncem ledna do Prahy, uspořádal tiskovou konferenci ke svému projektu Odznak Všestrannosti Olympijských Vítězů, který podporuje s Robertem Změlíkem.

A během následných rozhovorů, s novináři zabývajícími se převážně atletikou, padla tradiční otázka: Je Londýn poslední olympiáda? "Poslední atletická určitě," řekl jasně Šebrle a (ne)chtěně nahrál na další otázku. Chce se pořád dostat na olympiádu coby golfista? Sní o Riu?

"Neřekl bych, že o něm sním. To bylo spíše vnuknutí od novinářů. Přišli za mnou s tím, co říkám na to, že bude golf na olympiádě. Odpověděl jsem, že jsem za to strašně rád, že jsem golfu propadl a že vidím, jak masový je po celém světě. A další dotaz byl, zda se o to pokusím, a já řekl, že se uvidí, třeba začnu hrát více a zkusit to můžu vždycky. A najednou se psalo, že vzhlížím k Riu," usmál se 38letý desetibojař.

Na druhou stranu ale připouští, že po atletické kariéře má s golfem větší plány: "Zkusím ho hrát na nějaké úrovni a uvidím, kam se dostanu. Ale bude to jako s atletikou. Když jsem s ní začínal, tak jsem nepočítal s tím, že jednou budu nejlepší na světě a olympijský vítěz. Musím jít stupínek po stupínku."

Momentálními stupínky jsou zatím pouze menší turnaje, na kterých se mu daří střídavě. V loňském roce ale vyhrál jeden z turnajů české Mid-Amateur Tour v Mladé Boleslavi.

"Na to vzpomínám rád. Zrovna jsem se vrátil z Afriky, kde jsem hodně hrál, a zahrál 73 a k tomu měl pocit, že jsem to pokazil. Hřiště v Mladé Boleslavi mi ale vyhovuje. Jsem totiž sice docela dlouhý, ale také dost široký hráč. Tam se to trochu ztratilo," vzpomíná Šebrle.

Více golfového čtení na GOLFee.cz:
Golf, jak ho neznáte. Hádka skončila krvavým střetem
VIDEO: Golf Boys opět "bavili", zpívali kotli ve Scottsdale
FOTOGALERIE: Stanleyho vykoupení a Lawrieho restart

Z Jižní Afriky se vrátil ze soustředění i nyní, svou formu, kterou ale častým hraním na tamních hřištích nabral, v Česku neprodá. A to jak kvůli mrazům a zavřeným hřištím, tak přípravě na poslední atletickou olympijskou sezonu.

Krásná hřiště v teple mu tak budou chybět: "V Africe jsme už letos hráli jen na dvou hřištích. V Potchefstroomu, kde jsem vlastně s golfem začal a je mé domovské, a pak ještě v Parys. Předtím jsme byli ještě ve Státech a tam jsme hráli na hřištích v Miami."

Doma si Šebrle, který je momentálně na handicapu 4.9, nejradši zahraje na Karlštejně, Konopišti, Štiříně, Zbraslavi nebo v Olomouci. Jak by přitom sám sebe charakterizoval?

"Jsem golfista exotickej. Švih je zatím samouk a pak na hřišti nechávám průchod svým emocím. Proto mám radši Tigera Woodse a Sergia Garciu, než třeba Phila Mickelsona." přiznává.

I na golfu tak často zatíná pěsti a raduje se, ale i nadává a vylévá si zlost: "To znamená, že letí hůl, což není v golfu úplně ideální, ale já to nedělám schválně… Někdy to ve mně prostě bouchne a hůl letí."

Za svou nejlepší stránku v golfu zatím považuje puttování, naopak ho trápí značná nevyrovnanost výkonů. A co mu na golfu udělá největší radost? "Když trefím green v regulaci, nebo když se mi povede eagle. To už není náhodná jedna rána jako třeba u hole in one, na pěti paru ne. Tam potřebujete první skvělou ránu, druhou skvělou ránu a skvělý putt."

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků