Abeceda Norů? 1:22:27, 1:23:14 a 1:23:42

Reuters
6. 2. 2006 12:00
Oslo - Na boční straně krabice od mléka je vytištěná otázka: "Kteří sportovci dosáhli časů 1:22:27, 1:23:14 a 1:23:42 na olympiádě roku 1992 v Albertville?" Odpověď, kterou by každý průměrný Nor měl znát, zní: tři norští běžkaři, kteří v závodě na 30 km brali zlato, stříbro a bronz. První doběhl Vegard Ulvang, druhý Björn Dählie, třetí Terje Langli.

Kdo je Hrdina národa

Dählie vyhrál v Naganu 1998 tři zlaté medaile v běhu na lyžích, celkově již měl osm olympijských nejcennějších kovů. Stal se tak nejúspěšnějším závodníkem zimních olympiád, a tudíž uctívaným a váženým Norem, národním hrdinou.

Italové mají olympiádu doma, ale těžko se do ní tak "zažerou" jako Norové, jeden z nejúspěšnějších národů v zimních sportech. O olympijských hrách se náruživě debatuje doma u snídaně, na pracovišti, v restauraci, v barech.

"Každý Nor je natěšený na to, až uvidí, co dokážeme v Turíně," říká prezident Norského olympijského výboru Kai Arne Johannessen agentuře Reuters. Norové jsou národ, který zkrátka potřebuje úspěch na zimní olympiádě.

"Rádi jsme považováni za tvrdé, odolné a přírodní lidi, chceme aby si svět všimnul, když vyhrajeme zlato na olympiádě," říká dvacetiletá studentka Mia Finjarnová, plahočící se zasněženou obchodní ulicí Osla.

Norské televizní stanice a noviny zahájily odpočítávání začátku olympiády před více než třemi měsíci, 10. únor je vysněným dnem. Medailové naděje propagují všechno od jídla po pojištění.

V polovině ledna mohli norští televizní diváci přepínat mezi Světovým pohárem v biatlonu v Německu, závody ve sjezdovém lyžování ve Švýcarsku a skoky na lyžích v Rakousku. Tak náruživě milují lyžování.

Během ZOH 2002 v Salt Lake City politici zdržovali parlamentní schůzi, když se sluchátky na uších poslouchali rozhlasový přenos ze závodu v běhu na lyžích. Taxikáři přerušovali v noci práci, aby mohli sledovat Hry ve Spojených státech.

Odd-Bjoern Hjelmeset, jedna z norských olympijských nadějí
Odd-Bjoern Hjelmeset, jedna z norských olympijských nadějí | Foto: Reuters

Trpaslík obrem

Norové se návštěvníkům rádi chlubí tím, že patří mezi nejúspěšnější národy na zimní olympiádě s 96 zlatými medailemi. Pouze Německo se 107 nejcennějšími medailemi a Rusko včetně bývalé SSSR se 101 zlaty dokázaly více. "Máme ambice být nejlepším národem zimní olympiády," říká Johannessen. "Je to velká výzva, když si vezmete, že norská populace činí 4,5 milionů lidí, což je jen část Londýna či Moskvy."

Norsko chce v Turíně zopakovat svůj úspěch ze Salt Lake City, kde vyhrálo nejvíce, tedy 13 medailí a celkově jich získalo 25. Dvanáct z třinácti zlatých bylo ze severského a alpského lyžování a biatlonu, ta třináctá z curlingu. Je samozřejmostí, že král, korunní princ a ministerský předseda navštíví Turín a podpoří svůj národní tým.

Chceme OH 2018

Norsko se považuje za kolébku lyžování. "Říkáme, že se Norové narodili s lyžemi na nohou," vypráví Johannessen. Pod skokanským můstkem Holmenkollen, jenž se klene nad zalesněnými kopci obklopujícími Oslo, je Muzeum lyžování. Téměř každý Nor má doma sadu běžeckých lyží, po práci vyrážejí mladí i staří do lesů kolem Osla a lyžují na kilometrech osvětlených tratí.

Norsko hostilo zimní olympiádu dvakrát: poprvé roku 1952 v Oslu, podruhé v roce 1994 v Lillehammeru. ZOH 1994 jsou Nory považovány za jednu z největších sportovních akcí v jejich historii a rádi by si je zopakovali. "Usilujeme o pořádání her zimní olympiády v roce 2018," oznamuje Johannessen. "Parlament zamítnul pořadatelství ZOH 2014, protože mezi Lillehammerem 1994 by byla jen dvacetiroční mezera. Jsme malý národ a i pro nás by tato pauza byla příliš krátká," dodává.

 

Právě se děje

Další zprávy