Praha - Anna Luxová se narodila předčasně. Má dětskou mozkovou obrnu. Delší dobu byla bez kyslíku a během porodu zřejmě došlo k určitému poškození části mozku. Ovšem dle jejích vlastních slov je obrovská výhoda narodit se s hendikepem.
V tom smyslu, že neví, jaké to je být zcela zdravá. Je zvyklá na své tělo, na to jak funguje a snaží se dělat všechno, jako ostatní, jak nejlépe to umí.
"Narodit se zdravý a během života si projít nějakým úrazem a následně být nucen přijmout nějaké zdravotní omezení a smířit se s tím, že některé věci už nebudou takové, jako dřív, je podle mého názoru ještě těžší a ten, kdo se s tím statečně pere, má můj velký obdiv," říká Anna Luxová.
Sport je pro ni především velká dřina a motivace zároveň. Každodenní překonávání sebe sama. Pomáhá jí bojovat s obrnou, příznivě udržovat její zdravotní stav, a také pomáhá jejím svalům, aby se nezkracovaly a neatrofovaly tak rychle.
Tatínek Anny Luxové je tenisový trenér. Odmalička ji vedl ke sportu. Vždy chtěla sportovat s nehandicapovanými dětmi, ale nikde jí kvůli obrně moc nechtěli a zvláštně na ni koukali. Když jí bylo asi třináct, náhodně s rodiči objevila Sportovní klub Jedličkova ústavu v Praze. Tam s ní samozřejmě nikdo problém neměl, ba naopak. “Tak jo, tak přijď zítra ve čtyři, “ prohlásili tehdy lidé z klubu a ona už tam zůstala.
V Riu zažije premiéru na velkých závodech jako vrhačka koulí
Začínala pouze s běháním. Se sprinty na 100 a 200 metrů. Přesně v den svých sedmnáctých narozenin podstoupila operaci nohy. Protahovali jí achilovku a lýtko, aby ubylo svalových křečí. V běžném životě to znělo jako báječná věc, ovšem tehdy ještě nebylo úplně jasné, zda-li bude schopna se po operaci ke sprintům vrátit a běhat stejně kvalitně, jako před ní.
Musela si zvyknout na nové věci, jiný stereotyp chůze a hlavně běhu. O to byla letošní kvalifikace náročnější. "Nebylo to celé vůbec jednoduché. O to víc jsem šťastnější a jsem na sebe pyšná, že se mi to povedlo. Paralympijský sport je úžasný. Obdivuhodný a inspirativní. Každý sportovec má jiný handicap a také svůj příběh," s hrdostí prohlásila Luxová.
Tak tedy začala další část její sportovní kariéry – vrh koulí. Premiéru měla mít minulý rok na mistrovství světa v Kataru, jenže tam bohužel při běhu na 200 metrů na konci cílové rovinky upadla a poranila si ruku, se kterou vrhá, takže byla nucena z vrhačského závodu ze zdravotních důvodů odstoupit. V Riu to tedy bude její první velký vrhačský závod.
