Čtyřiadvacetiletá biatlonistka i druhou účast na originálním klání proměnila v přítomnost na stupních vítězů. V historickém centru lázeňského města tentokrát skončila třetí, navázala tak na loňské stříbro. Lepší než Davidová byly jen Italka Dorothea Wiererová a Francouzka Julia Simonová.
Do Německa přitom česká šampionka odcestovala s pořádnou únavou. Náročné dvoutýdenní soustředění v italském Livignu z ní vysálo veškerou energii. Stačil ale jeden den volna v jinak nabitém tréninkovém plánu a Davidová ve Wiesbadenu ukázala, co v ní je.
"Byla jsem unavená, sotva jsem se vlekla. Asi jsem se potřebovala po Livignu nadechnout," citovaly ji oficiální stránky českého biatlonu.
V samotném závodě sice dosáhla na "bednu", ke spokojenosti ale přece jen něco chybělo. Davidovou trápily především střelecké položky v leže.
"Ležku jsem moc nezvládala. Přišlo mi, jako bych držela zbraň v ruce poprvé. Docela dost jsme změnili střeleckou pozici. Vestoje mi to hodně sedí, ale vleže se ještě trochu hledám. To musíme doladit," prohlásila.
Mistryně světa z vytrvalostního závodu musela dvakrát do trestného boxu. Šlo o specialitu místního závodu. Namísto trestného kola musely závodnice za každý nesestřelený terč trávit deset sekund právě tam.
"Rány mi létaly všude, nebylo to ani na nějaké cvakání. Byly to moje chyby, se kterými jsem si ale v té chvíli nevěděla rady," mrzelo českou závodnici.
Ze sedmého místa se ale nakonec Davidová vyšplhala nahoru, byť na závěrečném terči spotřebovala všechny tři náhradní náboje. Na poslední pokus ale naštěstí trefila.
"Už jsem se dost klepala a měla toho plné zuby. Když jsem podruhé netrefila, začala jsem se klepat ještě víc. Říkala jsem si, že už se netrefím, ale naštěstí to tam spadlo. Přičítala bych to asi té únavě a vedru. Pak už jsem si musela i povolovat helmu, aby mi neodpadla hlava. Těch třicet stupňů je uprostřed města znát."
Závod označila za nesmírně náročný. Komplikací byly kromě vedra také plastové podložky, kterými pořadatelé přikryli dlažební kostky.
"Jak na ně svítilo slunce, tak byly hodně měkké a vůbec to na nich nejelo. Byla to totální brzda, skoro na to, abych jela pajdáka na rovince. Bylo to těžké, ke konci už mi docházely síly. Ale co jsme se bavily s holkami, tak toho měly všechny docela dost," popisovala Davidová.
Když po svém závodě sledovala finále mužů, čekalo ji další drama. Přímo před ní se na beton poroučel hvězdný Nor Tarjei Bö. V předposledním kole mu vypnulo vázání.
"My jsme u toho pádu byli. Podávali jsme mu lyži, která mu upadla. Zlomil ještě hůl, takže jsme mu běželi pro novou," popisovala Davidová. V posledním kole přitom starší z úspěšných bratrů spadl znovu.
"Byl úplně domlácený, tekla mu i krev z nosu," uvedla biatlonistka z Janova nad Nisou. Bö pak do cíle raději jen došel. "Viděla jsem, jak už jde do cíle pěšky, tak jsem se ho ptala, jestli nepotřebuje pomoct. Ještě mu odpadl z bouchačky hák, takže jsme mu ho nesli."
Norského závodníka potkala ještě po závodě na hotelu. "Na hlavě měl bouli jako blázen. A přišlo mi, že se sotva ohne," všimla si. Bö nakonec všem vzkázal prostřednictvím sociálních sítí, že je v pořádku a žertoval o tom, jak by udělal cokoli, aby okradl o pozornost svého vítězného bratra Johannese.
Davidová společně s celou reprezentací už ve středu vyráží na týdenní soustředění do Nového Města na Moravě. Právě tam totiž příští čtvrtek začíná mistrovství světa na kolečkových lyžích.
