reklama

Vyhrála jsem fén a udělali ze mě nadpraporčíka, vzpomíná Češka, která vládla biatlonu

Jiřina Adamičková v roce 1990 po návratu z Kontiolahti. V rukou třímá velký i malý glóbus. Jiřina Adamičková v roce 1990 po návratu z Kontiolahti. V rukou třímá velký i malý glóbus. autor: Archiv Českého biatlonu
V její vlasti probíhala sametová revoluce, země se zbavovala okovů komunismu a mladičká Češka zatím cestovala po Evropě a dominovala světovému biatlonu. Svaz ji na některé závody nepustil, ona na ně ale vyrazila s trenérem na vlastní pěst. Ani pořádně nevěděla, co se doma děje. Od fenomenálního a na okolnosti nesmírně zajímavého úspěchu Jiřiny Pelcové-Adamičkové uplynulo 30 let.

Kouzelná zima na přelomu let 1989 a 1990 zastihla dvacetiletou jabloneckou biatlonistku v životní formě. Světový pohár žen se jel teprve třetím rokem, sport kombinující běh na lyžích a střelbu z malorážky byl na okraji zájmu. 

"Se současností se to opravdu nedá srovnávat. Já když se vrátila z posledního závodu s pohárem, gratulovala mi rodina a klub. Jinak to bylo každému ukradené. I potom na návštěvě u ministra vnitra jsem musela vysvětlovat, co je to vlastně za sport," směje se Pelcová a přiznává, že vzpomínky už má přece jen trochu zamlžené.

Jedno ale ví jistě. Cestičku za životním úspěchem rozhodně neměla umetenou. 

Svaz neměl tolik peněz, a tak neposílal reprezentanty na všechny závody. Pelcová, tehdy závodící ještě pod dívčím jménem Adamičková, se ale hned z kraje seriálu usadila na čele pořadí. Trenér ženské reprezentace Milan Janoušek ucítil velkou šanci.

"Do Anterselvy jsme vůbec neměli jet, Milan si ale postavil hlavu a rozhodl se, že to jen tak nevzdáme," vypráví žena, která se k biatlonu přesunula z běžeckého lyžování teprve dva roky předtím.

Ve dvou nasedli do Janouškovy škodovky stopětadvacítky a vyrazili do malebného jihotyrolského údolí. Cestovali přes noc, ráno dorazili na místo, otestovali lyže a šlo se na věc. Adamičková doběhla ve vytrvalostním závodě pátá a získala dost možná klíčové body v boji o celkový triumf.

A přežila i náročnou a nebezpečnou cestu zpět. Škodovce totiž během vánic a dešťů vypověděly službu stěrače.

Koukalovou uchvátil jako tanečník, v mládí měl vážnou nehodu. Fourcade jak ho neznáte Koukalovou uchvátil jako tanečník, v mládí měl vážnou nehodu. Fourcade jak ho neznáte Prohlédněte zde

"Milan s tím vším musel mít velké starosti, musel do toho nejspíš dát i vlastní peníze. Tehdy jsem se o nic nestarala a soustředila se jen na závodění," říká Pelcová.

Svaz jejímu úspěchu nevěřil. "Když jsem vyhrála první závod, tvrdili, že to byla náhoda. A tak jsme museli jet na vlastní pěst," vzpomíná.

Situace se opakovala před posledními závody ve finském Kontiolahti. Ostatní reprezentanti zamířili z norského Osla rovnou domů, zatímco Adamičková a Janoušek nasedli do vlaku mířícího vstříc snu o velkém glóbusu. Ve Finsku se jich ujal hokejista a dnes trenér Vladimír Kýhos, který hrál tehdy v Joensuu.

Ve hře byl tenkrát čistě jen sportovní úspěch. O žádné peníze nešlo. Zatímco letos vydělala Markéta Davidová během zimy 1,6 milionu korun, tehdy bylo něco takového na pomezí science-fiction.

"Moje prize money? Vůbec žádné," směje se Pelcová. "Řeknu vám, co jsem vyhrála za jednotlivé závody: za ten první fén, za druhý mikrovlnku, za třetí televizi. Byly to vesměs tyhle věcné ceny," vybavuje si.

Kdo přemluví Makuli? Českému biatlonu mizí tváře a cena "veterinářky" Davidové roste Kdo přemluví Makuli? Českému biatlonu mizí tváře a cena "veterinářky" Davidové roste Čtěte zde

Po životní sezoně ji ministerstvo vnitra odměnilo povýšením. "Už ani nevím přesně, ale myslím, že ze mě udělali nadpraporčíka," říká biatlonistka, která v sezoně kromě velkého glóbusu získala ještě malý za sprint.

V důsledku neustálého cestování a nedostatku informací ani pořádně nevěděla, co se v republice děje. "Nevnímala jsem to, byl to zmatek a to, že proběhla revoluce, mi pořádně došlo až na konci sezony."

Adamičková ve svých začátcích předběhla dobu. Zatímco dnes je běžné, že se z běžců na lyžích stávají biatlonisté, tehdy to bylo spíše výjimkou. "Já jsem byla vždycky spíš silový typ, uměla jsem dobře bruslit, ale klasika mi dělala problémy. Takže když se tehdy v Jablonci zakládal biatlonový klub a řekli mi, že se tam jen bruslí, chtěla jsem to zkusit," vypráví.

Překvapující je, že neměla žádný problém se střelbou. "Nepřemýšlela jsem o tom a šla mi v pohodě. Bavilo mě to, nebyl žádný tlak a byla jsem hodně silná běžecky. Takže mi nevadilo, když jsem udělala nějakou tu chybu na střelnici," popisuje rychlý a úspěšný přechod k jinému sportu.

Hned po roce své biatlonové kariéry pomohla ženské štafetě vybojovat bronz na mistrovství světa ve Feistritzu. Další úspěchy následovaly.

Nejvíce v zimě vydělala Shiffrinová. Za Ledeckou následují s odstupem biatlonistky Nejvíce v zimě vydělala Shiffrinová. Za Ledeckou následují s odstupem biatlonistky Čtěte zde

Při premiéře ženského biatlonu na olympiádě v Albertville v roce 1992 skončila pátá ve sprintu. Byla členkou bronzové hlídky na MS 1992 a vybojovala štafetový titul na šampionátu o rok později. Šlo o první zlatou medaili na světové scéně pro samostatnou Českou republiku. Kariéru pak Jiřina Pelcová-Adamičková přerušila kvůli mateřství, vrátila se a závodila ještě na olympiádě v Naganu.

Před čtyřmi lety držela palce Gabriele Koukalové, která její celkový triumf ve Světovém poháru zopakovala.

"Znám ji od malička, strašně jsem jí to přála. A myslím, že nebyl nikdo, kdo by jí to nepřál. Vtáhlo mě to a koukat na biatlon mě baví dodnes. Kdo ví, třeba se něco podobného povede i Markétě Davidové," věří Pelcová v další české úspěchy.

Dnešnímu biatlonu obrovský zájem veřejnosti přeje. Že to podobné nebylo tehdy, ji nemrzí.

"Je na ně zaměřena velká pozornost, k tomu sociální sítě, jsou pod drobnohledem. Teď při závodech v Novém Městě na Moravě bez diváků mě napadlo, že takhle nějak jsme to měli my. Fandilo pár lidí. Akorát my jsme si ještě sami mazali a zkoušeli lyže," vzpomíná. "My jsme si to zkrátka prožili jinak. Bavilo nás to a bylo to úžasné," uzavírá své vyprávění biatlonová legenda.

Nejlepší fotky biatlonové sezony: Závody bez diváků, loučení legend i české medaile Nejlepší fotky biatlonové sezony: Závody bez diváků, loučení legend i české medaile Prohlédněte zde
reklama