Arsenal jede na nebezpečné Stoke. Jenže rohy už v Anglii strach nenahání

Lukáš Práža
17. 1. 2016 9:45
Další důležitý boj o ligový titul čeká v neděli fotbalisty londýnského Arsenalu. Strach z rohů Stoke City ale mít nemusí.
Arsenal v neděli nastoupí na hřišti Stoke City.
Arsenal v neděli nastoupí na hřišti Stoke City. | Foto: Reuters

Praha - Další důležitý boj o ligový titul čeká v neděli fotbalisty londýnského Arsenalu. Gunners se představí na hřišti nebezpečného Stoke City, týmu s několika údernými ofenzivními hvězdami. A také týmu, který byl dlouhou dobu vyhlášený nebezpečnými auty i rohovými kopy. Je ovšem význam rohů opravdu tak velký?

Postupně rozebereme přínos rohových kopů, nebezpečí protiútoků i Olimpico gól (přímo z rohového kopu), který vstřelil například Ronaldinho nebo v letošní sezoně Premier League Junior Stanislas, jenž tímto gólem pomohl Bournemouthu k výhře nad Manchesterem United.

Úspěšnost rohových kopů

Rohové kopy jsou považovány za velkou zbraň. Příležitost, jak vstřelit gól. Především v Anglii jsou rohové kopy velice populární a mají zde dlouhodobou tradici. Fanoušci Premier League si souboje ve vápně vyloženě užívají.

Tohoto jevu si všiml také portugalský mistr taktiky Jose Mourinho: „Co myslíte, v kolika zemích si zaslouží rohový kop tolik aplausu jako samotný gól? Pouze v Anglii.“ Reálná úspěšnost těchto standardních situací ovšem není taková, jak je často prezentováno.

Například na Mistrovství světa 2010 bylo zahráno 627 rohových kopů, z nich 271 skončilo zakončením. Pouhých 43% rohových kopů tedy skončilo zakončením. Gól padl pouze devětkrát. Znamená to tedy, že na jeden gól bylo potřeba průměrně 70 rohových kopů.

To je obrovský počet kvůli jediné brance. Jinak tomu není ani v Anglii. Průměrný tým skóruje z rohového kopu jednou za deset zápasů. Hodnota rohu se tedy blíží téměř nule. Je to pouze jeden z dalších mýtů, který stále přetrvává.

Nebezpečí protiútoků

Rohové kopy tedy zdaleka nejsou tak nebezpečné, a to ještě nesmíme zapomínat na to, že se při těchto standardních situacích do útočného vápna přesouvá většina defenzívy. Případný protiútok brání zpravidla nejrychlejší hráči, což bývají beci nebo křídla, protože střední obránci chodí do vápna.

Toho by mohli ve vzájemném zápase využít fotbalisté Arsenalu a udeřit z následného protiútoku.

Máme tedy minimální úspěšnost při útočení a zároveň hrozí nebezpečí protiútoku do rozhozené obrany. Právě po podobném protiútoku vstřelil proti Manchesteru United svůj jubilejní jedenáctý gól v řadě Jamie Vardy, čímž symbolicky překonal rekord útočníka Manchesteru United Ruuda van Nistelrooye.

Taktiku protiútoků z rohových kopů využíval v Realu Madrid také Jose Mourinho, za což byl kritizovaný, kvůli několika obdrženým gólům, ale zapomíná se na to, že jich ještě více z těchto protiútoků vstřelil. Tento případ byl ovšem speciální, protože Mourinho stavěl hráče záměrně tak, aby byli okamžitě připraveni vyrazit do protiútoku. Samotná hrozba z protiútoku není nijak velká, ale v kombinaci s úspěšností rohů není úplně zanedbatelná.

Gól Olimpico

Branka přímo z rohového kopu! Podobný kousek se jen tak někomu nepodaří. Nicméně nedávno se tímto gólem připomenul Stanislas proti Manchesteru United, čímž dal vzpomenout na branky

technických géniů, jakými byli Beckham s Ronaldinhem. Podobných gólů sice padá naprosté minimum, ale pokud se tak stane, stojí opravdu za to.

 

Právě se děje

Další zprávy