reklama

Bílek by Baroše zpátky vzal. Vyloučeno, reaguje kanonýr

Statistici Barošovi v reprezentaci napočítali 93 zápasů a 41 gólů. Jsou to opravdu konečná čísla? Statistici Barošovi v reprezentaci napočítali 93 zápasů a 41 gólů. Jsou to opravdu konečná čísla? autor: Eduard Erben
Michal Bílek by Barošově návratu do reprezentace fandil, útočník je ale proti

Praha - Čas oponou trhnul a veřejný nepřítel číslo jedna se prakticky v mžiku proměnil zase ve švarného a obdivovaného čarostřelce. Milan Baroš v baníkovském dresu prokazuje, že fotbalista je pořád náramný. Jenže reprezentaci už dal po Euro 2012 sbohem. Otázka zní: Skutečně navždy?

"Je to úplně jednoduché: Záleží jen na Milanu Barošovi. My jsme nechtěli, aby v národním týmu končil, on vlastně také ne. Udělal to tehdy kvůli atmosféře, která se kolem jeho osoby rozhostila," říká Vladimír Šmicer, manažer české fotbalové reprezentace.

Sám Milan Baroš ale jakékoli spekulace utnul hned v zárodku.

Rádiu Orion řekl: "Podobné tlaky už teď můžu vyloučit a zastavit, aby ani nezačínaly. Pro mě je to definitivní, já se do národního mužstva stoprocentně nevrátím. Já klukům držím palce, vím, jak je to těžké a vím, o co se hraje. Je to mistrovství světa v Brazílii, to je svátek pro každého fotbalistu. Doufám, že to zvládnou a budou v klidu."

Když dnes po 11. hodině předčítal trenér Michal Bílek jména mužů, které povolal pro kvalifikační bitvy s Dánskem a v Arménii, to Barošovo mezi nimi logicky nebylo. A Baroš teď naznačil, že ani napříště o to už zájem nemá.

Bílek: Je možné, že ho sám oslovím

Stavitelé reprezentace přitom jeho fotbalové znovuzrození v Baníku samozřejmě vnímají. "Celý podzim nehrál... Teď samozřejmě sledujeme, jak se do toho v Baníku znovu vrací. Ano, proti Hradci dal hattrick, ale hned mu volat, jestli by se nechtěl vracet do reprezentace, to by asi zatím nebylo na místě," řekl o víkendu Vladimír Šmicer.

Reprezentační kouč Michal Bílek ještě před několika dny vnímal Barošovo stanovisko jako konečné.

"Já jsem velký fanoušek Milana Baroše. V národním týmu byl vždy platný. Držím mu palce, aby se čapnul, dal pár gólů a pak si třeba ještě našel nějaké zahraniční angažmá. Ale po mistrovství Evropy se vyjádřil jasně, že v reprezentaci už skončil. My musíme hledat dál. Máme Lafatu, je tady Tecl, Vydra, Pekhart, Kadlec, Chramosta, Necid, Kozák… Máme z čeho vybírat," řekl Bílek pro časopis Hattrick.

Na dnešní nominační tiskovce už mluvil trochu jinak. "Po hattricku proti Hradci Králové jsem mu poslal esemeskou gratulaci. Respektuji jeho rozhodnutí nereprezentovat, ale kdyby se rozhodl to změnit, budu první, kdo ho v týmu přivítá," řekl Bílek.

Pak dokonce dodal: "Uvidíme, jaká bude situace, je možné, že ho v této věci výhledově sám oslovím." Reprezentační kouč tedy útočníkovi zpětná vrátka na dva západy nezavírá.

Následovalo ale Barošovo vyjádření, skálopevně vyjadřující, že se do reprezentace vracet nemní.

Amerika a reprezentace, to by neladilo

"Ještě je brzy soudit. Teď je podle mě Milan Baroš tak na 60-70 procentech svojí výkonnosti. Dal sice hattrick proti Hradci a mnozí fanoušci si jistě myslí, že teď bude takhle velkolepě střílet každý týden, ale já si myslím, že nějaký čas ještě na optimalizaci výkonu potřebovat bude," míní ostravský expert Verner Lička, který Baroše dobře zná z jeho mládežnických časů.

"A pak bude také hodně záležet na tom, jak si představuje svoji další kariéru. Pokud by v ní chtěl pokračovat někde v Americe, Emirátech nebo, já nevím, v Austrálii, tak by to asi s reprezentací dohromady moc nešlo. Ale jestli se vrátí do nějaké velké evropské ligy, pak by byla škoda, aby už za národní tým nehrál," dodává Lička. "Na Bayern nebo Arsenal už to asi nebude, ale klubů hrajících jen o stupínek níž je spousta - a v nich by ještě rozhodně našel dostatečné uplatnění."

Baroš se ale k návratu do reprezentace staví odmítavě.

Šmicer: Je mu teprve 31 let

Šmicer by byl přitom případnému návratu Baroše do reprezentace poměrně otevřený. "Milanovi je teprve 31 let. To je věk, kdy jsem se já vlastně teprve začínal bavit fotbalem. Milan ale učinil rozhodnutí, že v národním týmu skončil. Teď je jen na něm, jestli to někdy případně přehodnotí."

Už při odjezdu na Euro do Polska byl Baroš víceméně rozhodnut, že to bude jeho poslední reprezentační akce. A reakce fanoušků v průběhu turnaje jej v tom jen utvrdily. "Všichni víme, že tam nepředvedl svoji optimální formu, ale i tak byl pro tým platný," míní Lička. Baroš, který se stal na Euru 2004 nejlepším střelcem turnaje, o osm let později na evropském šampionátu neskóroval.

Češi se sice dostali do čtvrtfinále, ale poté, co v něm vypadli s Portugalskem, Baroš v kabině spoluhráčům oznámil, že končí. Jeho statistiky se zastavily na číslech 93 zápasů a 41 gólů. Víc jich v národním týmu nastřílel jen Jan Koller.

Primadona zásadně mění image

Averze fanoušků vůči osobě Milana Baroše byla dlouhodobá a měla dvě příčiny. V první řadě tu sportovní, diváci viděli, že Baroš ztratil někdejší drajv a sílu, a také přestal dávat góly.

O to silnější pak bylo vnímání druhého aspektu. Nekonečný seriál Barošových průšvihů už lidé odmítli akceptovat. Baroš získal nálepku arogantní primadony, co si užívá života a na hřišti pak jen vztekle rozhazuje rukama.

"Lidé si propojili mimofotbalové věci s těmi fotbalovými. To vůči Milanovi nebylo fér," míní Šmicer.

Zatímco z Eura 2012 přiletěl v osobě Milana Baroše opilý výstředník, který hned na letištní ploše sdělil jednomu z novinářů, že až ukončí kariéru, osobně ho zabije, teď jako by v Ostravě pobíhal po hřišti úplně jiný člověk.

Rozdává úsměvy, po vystřídání v zápase s Hradcem šel za fanouškem Baníku a obdaroval ho svým dresem.

O Brazílii mluvil jako o snu

Pohled příznivců na Milana Baroše se i proto může měnit. "Návrat do české ligy mu v tomto ohledu může jen prospět. On je tu vůbec nový trend. Zatímco před pár lety neměli hráči, kteří nepůsobili v zahraničních ligách, vůbec šanci k reprezentaci přičichnout, teď jako by to bylo obráceně. Řekl bych, že přednost dostávají v řadě případů fotbalisti, kteří působí v domácí lize a které má reprezentační trenér dobře na očích," myslí si Lička.

Bezprostředně po návratu do Baníku a čerstvě i nyní se Milan Baroš k variantě návratu do národního týmu vyjádřil odmítavě.

Nikde však není psáno, že názor časem nepřehodnotí. Nebyl by rozhodně první ani poslední.

Není to tak dávno, co Milan Baroš diktoval do novinářských bloků, že jeho velkým snem je zahrát si na MS v Brazílii.

Šampionát se do země fotbalu zaslíbené vrací po více než 50 letech a plejeři na celém světě cítí, že hrát na takovém turnaji je historická příležitost. Tohle lákadlo možná v Barošově hlavě ještě zahlodá.

Model Nedvěd už tu jednou byl

Aby měl morální právo si na turnaji zahrát, asi by ale od něj spoluhráči očekávali, že jim pomůže postup na něj vybojovat. I Pavel Nedvěd musel spoluhráčům důkladně vysvětlovat, proč vlastně vypustil kvalifikaci o MS 2006. Přijel pak pomoci až na baráž - a pak se stal viditelně nejlepším českým hráčem na jinak nepříliš povedeném turnaji.

Bílek už samozřejmě rozjel variantu "Bez Baroše". Pekhart v roli hrotového útočníka na podzim moc nepřesvědčil, teď je první na "forhontu" Lafata, v Anglii se daří dravému Vydrovi, naděje se vkládají do Tecla.

Záležet bude na mnohém: na výsledcích reprezentačního týmu proti Dánsku a Arménii, na tom, jestli Baroš bude dál střílet góly jak na běžícím pásu, a také na tom, jestli zase nesjede do nějakého průšvihu, kterým by si novou pozitivní image pokazil. Svou roli pak může hrát i forma a zdravotní stav dalších útočníků, třeba před červnovou kvalifikační bitvou s Itálií.

"Je to definitivní, nevrátím se," říká ovšem nyní Milan Baroš.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

reklama