reklama

Komentář: Generační risk Slavii nakonec vyšel. Trpišovského roboti slaví po zásluze

30. kolo fotbalové Fortuna:Ligy, Slavia - Zlín: Slávisté se radují z gólu. 30. kolo fotbalové Fortuna:Ligy, Slavia - Zlín: Slávisté se radují z gólu. autor: ČTK
Šestnáctibodový náskok po podzimu vypadal jako dostatečně naducaný polštář, o který se snad ani přijít nedá. Přesto Slavia hájila první místo až do druhého kola nadstavby. Nakonec ho uhájila. A s týmem, který se pramálo podobá tomu loňskému.

Luxusní náskok z první části sezony otevřel parádní prostor pro přestavbu mistrovského kádru. Jenže zatímco transfer Součka do West Hamu byl logickým a ekonomicky výhodným rozhodnutím, odchody drahých opor Škody a Hušbauera nevyhnutelné nebyly. Byl to risk.

Trpišovský: Sezona s námi hodně zamávala, druhou hvězdu na dresu jsem si vysnil Trpišovský: Sezona s námi hodně zamávala, druhou hvězdu na dresu jsem si vysnil Čtěte zde

Společně s duem Š+H opustilo Eden podzimních 10 branek a tři asistence. A také dvě legendy, dva lídři, kteří drželi kabinu.

Slavia se do jara probudila jiná, nová. Zranitelná. Po špatném výkonu na Bohemce následovala bezradnost na Slovácku. A rázem byl konec s experimenty: na jižní Moravě se kupříkladu vyjevilo, že David Zima patří na stopera, nikoliv do zálohy.

Po šťastném bodu z derby byl náskok rázem poloviční oproti zimní přestávce. A Plzeň, našlápnutá příchodem Adriána Guľy, zavětřila šanci. Kdo ví, jak by se sezona vyvíjela dál, kdyby zčistajasna nepřišla druhá pauza v sezoně. Tentokrát jarní, koronavirová.

Tak jako tak Slavia potvrdila, že je mistrem velkých zápasů. Trenér Jindřich Trpišovský umí své hráče na těžké zápasy dokonale připravit. Už jen za to, jak oba nedávné zápasy se svým rivalem zvládli, si červenobílí titul zaslouží.

Pokud ale Slavia někde jasně deklarovala, že pohár míří na správnou adresu, pak to bylo v minulém kole v Ostravě. Po emotivním konci předešlého mače nejeli slávisté do přátelského prostředí, navíc předtím ve Vítkovicích čtyři roky nevyhráli. Kdyby se to nepovedlo ani tentokrát, už by cítili hladový plzeňský dech na svých zádech.

Ovšem způsob, jakým klíčový duel zvládli, imponoval. Díky neustálému pressingu slávisté nenechali domácí pořádně rozehrát, sami se rychlou kombinací dostávali do výhodných palebných pozic. Ryzím projevem geniality pak byla přihrávka Stancia na Bořilův gól.

A hlavně: sešívaní se soustředili jen a pouze na svůj výkon. Když Potočný šlapákem ustřelil Bořilovi s chráničem i kus pokožky pod ním, aniž by dostal byť jen napomenutí od rozhodčího, hostující kapitán prostě vstal, otočil se směrem k balonu a hrál dál. Bez válení, bez protestů.

Já a kapitán? Bránil jsem se, říká Bořil. Vytáhl sis největší sirku, smál se Ševčík Já a kapitán? Bránil jsem se, říká Bořil. Vytáhl sis největší sirku, smál se Ševčík Čtěte zde

Současná Slavia nemá stát na hvězdách, snad možná vyjma Koláře v brance. Kouč Trpišovský z ní sestavil velmi dobře organizovaný mechanismus, založený na mimořádných fyzických výkonech. I Stanciu, kolem kterého se ve Spartě všechno točilo, hraje níž, napadá, po ztrátě se vrací za míč.

V týmu má důležitou roli i Stanislav Tecl, který sic jako útočník v sezoně nastřílel pouze tři branky, ale dře jako zarputilý buldok, nevypustí jediný balon a svým pohybem dělá obraně soupeře neustálé problémy. Individuální performance jsou podřízeny úspěchu celku.

Bude zajímavé sledovat, jak se sešívaní v příští sezoně vypořádají s útokem na mistrovský hattrick. Pravděpodobně je čeká mise nejtěžší: Plzeň se bude pod sofistikovaným vedením trenéra Guľy ještě zlepšovat a do boje o první místo tentokrát promluví i Sparta, která se konečně dává po "internacionalizačním" šoku do kupy.

reklama