Praha - Sparťané v závěru utkání skomírají s železnou pravidelností. Naposledy zkolabovali v zápase s Bohemians, kdy inkasovali vyrovnávací gól v 87. minutě. V takřka stejné minutě přišli Letenští o výhru i v předchozím kole proti Příbrami.
"Neřekl bych, že se bojíme, spíš je chyba v tom, že začneme bránit místo toho, abychom podrželi balon a kontrolovali hru. I tak si však stále myslím, že je mužstvo na dobré cestě, ale stále je z něj cítit nevyzrálost. Možná je stále ještě křehké," zamýšlel se nad důvody sparťanských ztrát trenér a sportovní ředitel Zdeněk Ščasný.
Jenže strašidelné letenské finiše sráží Spartu tabulkou už hodně dlouho, aniž by na týmu byl vidět jakýkoli progres. Pokud si vezmeme letošní kalendářní rok, z dvaadvaceti soutěžních zápasů přišli Stanciu a spol. o vítězství v závěru hned sedmkrát. Třeba na jaře v derby, v Karviné, nebo na Slovácku.
Tradiční pecka na solar přišla i v odvetě 2. předkola Evropské ligy se srbskou Suboticí. Tu sice domácí vyhráli 2:1, ale inkasovaný gól ze 75. minuty jim zatarasil cestu do další pohárové fáze.
"Když soupeř prohrává, logicky se jeho mění jeho herní projev. A ke ztrátě vedení může dojít v případě, že chybí někdo, kdo ostatní upozorní: pozor, my vyhráváme, což je přesně ta situace, kdy se soupeř mění a začíná předvádět jinou strategii," vysvětluje renomovaný sportovní psycholog Jiří Šlédr.
Podle něj je normální, že se během utkání změní oba týmy fyzicky i psychicky hned několikrát. "Ale to je v jakémkoliv sportu. Ve fotbale, v boxu, nebo když hrajete šachy. Tam také modifikujete systém hry v závislosti na vaší situaci. Ten, který je dole, se snaží vytáhnout zbylé karty, na což by měl být soupeř připravený. A to dopředu, ještě před zápasem," dodává Šlédr.
Pro Spartu je současná situace nezvyklá. Že by si dřív nechala dát Sparta dát doma gól od Příbrami hrající v deseti? Že by nechala v derby Slavii vyrovnat na 3:3, přestože o půli vedla 3:0? Tak to ani náhodou…
"Určitě je na vině i nižší sebevědomí, ze kterého pak pramení nekoncentrovanost na konci zápasu. Sparta se v posledním období spíše hledá, což se odráží na výkonech jednotlivců. Pokud na klubu leží deka, pak se zápasy dotahují do vítězného konce podstatně hůř," tvrdí zkušený kouč Vlastimil Palička.
S tím souhlasí i Milan Fukal, který v dresu Sparty vyválčil dva ligové tituly. "Myslím, že to především otázkou ztráta koncentrace. Jasně, stane se, jednou za deset zápasů… Ale Spartě se to stává často. Po zápase v Teplicích, který vyhrála 4:0, jsem byl přesvědčený, že je to ten zlomový zápas, že si v něm hráči spoustu věcí uvědomili a že už to bude jenom lepší. Bohužel opak byl pravdou," posteskne si bývalý vynikající stoper.
Určité procento viny zřejmě padá i na složení týmu, v němž nastupuje drtivá většina cizinců. Vypadá to, že v kritických momentech vázne komunikace, na hřišti není nikdo, kdo by ostatní podle potřeby seřval nebo vyburcoval.
"Fotbal je čím dál víc závislý na organizaci hry. Samozřejmě přesně nevím, jak jsou na tom hráči Sparty po jazykové stránce, ale určitá komunikační bariéra ve vypjatých momentech také může hrát roli," připouští Palička.
V tomhle ohledu je o míle před Spartou například Plzeň. I když se jí nedaří, což se jí v této sezoně povedlo hned několikrát, dokáže zápas urvat. "Ať je to jakkoli, zápas vyhraje třeba i výsledkem 1:0. Případně když ztrácí, tak ještě výsledek otočí a gól dá třeba obránce. Tohle se Sparta ještě musí naučit," říká Fukal.
Těžko se dá předpokládat, že by sparťané v závěrech zápasů šlapali vodu, kvalitní kondici si u svých hráčů na Letné hlídají. Nicméně každý profesionální fotbalista by měl podle Šlédra umět hospodařit s energií v průběhu zápasu.
"Fotbalisté by měli mít natrénováno minimálně na 110 minut. Neměli by mít v hlavách, že zápas končí v 90. minutě. Musejí mít určitý energetický převis," upozorňuje sportovní psycholog.
