Řepka: Mě by na kolena nikdo nedostal. A Kamara? Toho bych býval vyřešil po řepkovsku

Jiří Škuba Jiří Škuba
14. 6. 2021 5:59
Na Skotsko má parádní vzpomínky. Byl to právě Tomáš Řepka, kdo gólem v utkání kvalifikace na ME 2000 načal spektakulární obrat českého týmu na konečných 3:2. "Něco mi říká, že bychom mohli Skoty porazit i teď a ze skupiny postoupit," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý stoper Sparty, West Hamu nebo Fiorentiny a nyní obránce Červených Janovic.
Tomáš Řepka
Tomáš Řepka | Foto: Jakub Vítek

Na Euro 2000 jste nakonec jeli jako jeden z favoritů, současný výběr takovou pozici nemá. Kde berete ten optimismus?

A já si myslím, že by mohl být překvapením turnaje, i když se to teď třeba nezdá. Přípravné zápasy se nám moc nepovedly - Itálii neberu vůbec, to byl vyloženě skandál, ale ani Albánie asi nebyla podle představ trenérů, přestože jsme vyhráli 3:1. Nicméně já na ně koukám pořád jen jako na přátelská utkání, která něco ukážou, napoví, ale ukvapené závěry bych z nich nedělal. Z vlastní zkušenosti vím, že nikdo do nich nejde úplně naplno, nikdo se nechce zranit, podvědomě se hlídá. Takže já tvrdím: potenciál reprezentace je i přes rozsáhlou marodku velký.

Jak velký?

Skupina je těžká, ale hratelná. Cesta dál vede hlavně přes první utkání se Skoty. Něco mi říká, že bychom mohli postoupit. Jediné, co mě straší, je to, že kluci budou snad častěji v letadle než na hřišti, což může hrát velkou roli. Skotové ani Angličani toho moc nenalétají.

A personální krize na stoperských pozicích vás nestraší? Vy jako bývalý reprezentační obránce ji musíte vnímat…

Ale ano, situace vzadu není ideální. Obrovská škoda je Kúdely, je takovou personou, která by v obraně zavedla řád, přenesl by si to ze Slavie. Takhle asi začnou Kalas s Čelůstkou, ale možná mě Jarda (Šilhavý) překvapí a do prvního zápasu pošle Zimu.

Na adresu Ondřeje Čelůstky během sezony často zaznívaly kritické hlasy. Souhlasíte s nimi?

Mně je ho svým způsobem líto. Kvalitu má, dobrý stoper to je. Teď je otázka, jestli má na mezinárodní scénu. V lize odehrál dobré zápasy, něco předvedl i v Evropské lize. Samozřejmě se nebavíme o Bořilovi a Coufalovi - kraje jsou jasné, což je ostatně správně, tihle hráči si zaslouží hrát. Ale stopeři s gólmanem Vaclíkem, který mi přišel v zápase s Albánií mdlý, unavený… Bez součinnosti těchhle tří bude obrana hořet. Snad menší sportovní formu nahradí tím, že spolu budou víc mluvit. Jejich vzájemná komunikace musí být intenzivnější, z nich to musí vyzařovat.

Volíte zatím nečekaně smířlivý tón. Jak se díváte na to, že je v nominaci hned pět slávistů plus dalších osm, kteří Edenem prošli?

Prostě je to výsledek současné doby. Slavia je na vlně, kluci hrají výborně. Sparta je zase v útlumu, proto jsou ve výběru jen tři sparťani. Má to logiku. Dřív to bylo naopak, samí sparťané, pár slávistů. A i tak jich tam bylo na můj vkus moc, někteří v repre ani nemuseli být.

Například?

Když to řeknu já, ti kluci už budou vědět.

A bavíme se o jaké době?

Kdy jsem reprezentoval, pak už mi to bylo svým způsobem jedno.

Když jste reprezentoval, stihl jste pouze jediné Euro, a to v roce 2000. Čtyři roky předtím v Anglii jste chyběl, protože byste si z olympijské kvalifikace jednadvacítek přenesl dvouzápasový trest za červený faul na střelce Španělska Raúla. Pořád to ve vás dříme?

Já se nerad otáčím zpátky. Věci byly tak, jak být měly, nic není náhoda. Zavinil jsem si to sám, nikdo jiný za to nemohl. Jen já. Chtěl jsem vyhovět trenéru jednadvacítky Ivanu Kopeckému a šel jsem za ni hrát. Bohužel to dopadlo, jak to dopadlo, a já se vlastně vyfauloval, aniž bych mohl s klukama do Anglie jet. Odehrál jsem celou kvalifikaci a v tu chvíli mě to strašně mrzelo. A to mě ještě ani nenapadlo, že by se mohl udělat takový velký výsledek.

Tehdejší trenér Uhrin o vás v rozhovoru pro Idnes.cz řekl, že jste byl na něj dlouho nerudný a nakvašený. Nemyslíte, že vám mohla v některých vztazích uškodit vaše prudká povaha?

Byl jsem živel. Tak kolik mi bylo? Čtyřiadvacet? No tak asi jsem byl nakvašený, jestli to tak Dušan vnímal. Možná se mu to i hodilo mě nevzít.

Vraťme se zpátky do současnosti. Po událostech v utkání Slavie na půdě Glasgow Rangers má zápas českého týmu se Skoty i politický rozměr. Vy jste hrál v Anglii pět let. Jak vnímáte kauzu Kúdela a všechny její konsekvence?

Ondru malinko znám ze Sparty a musím říct, že mu plně věřím. Rasista není, to je nesmysl. Bavíme se o situaci, která nastala po dvou zákeřných zákrocích na slávisty. Ještě předtím Roofe málem zabil Koláře, pro mě zcela nepochopitelná situace. Takže být na místě Ondry, konflikt s Kamarou bych vyřešil po řepkovsku.

Tedy?

Asi by tam lítaly facky. Mně je úplně jedno, jestli je někdo bílý, černý nebo oranžový, mně strašně vadilo, jak se Kamara na hřišti choval. A jak se po incidentu s Kúdelou hned načepýřil a běžel žalovat rozhodčím.

Uvědomujete si, že byste si v případě fyzického konfliktu už pravděpodobně nezahrál?

Pozor, já bych to udělal v době, kdy jsem hrával. Já to měl vždycky takhle nastavené, že když někdo ubližoval mým spoluhráčům nebo když jsem cítil nefér jednání, tak jsem za svůj tým boxoval. Ano, teď by to byl konec kariéry. A nyní, když to beru zpětně, asi bych byl diplomat, i když to může znít alibisticky.

Dres londýnského West Hamu jste oblékal v letech 2001 až 2006. Tehdy jste v Anglii tak intenzivní snahy o boj proti rasismu nezaznamenal?

To propuklo až teď, za nás se tyhle věci neřešily. Já měl v týmu - a nejen já, ale i většina klubů v Premier League - spoustu černochů a podle barvy pleti se nikdo nerozlišoval. Teď je všechno strašně přitažené za vlasy, nevím, co si o tom mám myslet. Já bych třeba nikdy nepoklekl, považuju to za laciné a nicneříkající gesto a chápu slávisty, kteří hrají v jiných nároďácích, že ho odmítají.

S rasismem jste se tedy nesetkal?

V Anglii ne. Znovu opakuju, že my jsme neměli ve zvyku rozlišovat barvu kůže. Ve Spartě jsem dokonce ze začátku bojoval za Bonyho, protože někteří kluci z kotle na něj bučeli, zesměšňovali ho. Fanoušky jsem přesvědčoval, aby to nedělali, že Bony je jeden z nás. Vždycky bude patřit k hrstce lidí, které mám strašně rád, cením si jich a budu za ně bojovat. Barva kůže prostě nehrála roli. No, jak to dopadlo? Všichni ho milovali, nyní je pro ně hrdina a legenda.

Zpět v rudé dvojce

Tomáš Řepka znovu oblékl rudý dres s číslem dvě na zádech. Pochází z limitované kolekce (k dostání jsou na webu sportinator.cz). "Jsou určené pro mé fanoušky, pevně věřím, že je ocení," říká Řepka.

Pojďme k vám osobně. Během června spouštíte na YouTube svůj podcast s názvem Red card. Co si od něj slibujete?

Do podcastu si zvu fotbalové legendy, cílem je rozebírat na dřeň dění ve fotbale. Nekompromisně, bez cenzury. Chci hosty, kteří se nebojí mluvit a nebojí se dopadu svých slov. Máme profesionální zázemí, studio i tým lidí. Videa točí kluci z vysilej.online, výběr témat je ostřejší, všem nám jde o to, aby projekt fungoval a lidi ho měli rádi.

Ve vašem předchozím talk show s názvem Blikanec jste přivítal i Romana Berbra. Dostane pozvánku i tentokrát?

Romana Berbra bych chtěl, ale záleží na něm.

Současně s podcastem vypustíte na trh také audioverzi knihy Deník ze dna, ve které popisujete váš sedmiměsíční pobyt ve vězení. Je originální v tom, že jste ji namluvil vy sám. Prožil jste si při tom znovu krizové životní období?

(přemýšlí) Jo. Byla tam období, do kterých jsem se vrátil. Něco jiného je psát si poznámky, námět, který pak někdo zpracuje, a něco jiného je namlouvat to pak sám. Mluveným slovem se do toho víc ponoříte a já se do vězeňského prostředí vracel. Bylo to zvláštní, ale ne nepříjemné. Dokonce mě režisér Vlado Rusko v jeden moment zarazil: "Hele, už jsi na svobodě. Už se vrať." Myslím, že to nakonec dopadlo perfektně, Kačka (Kateřina Kristelová, partnerka Tomáše Řepky) namluvila sama sebe, což je taky úplně super, protože ona ke knížce patří a je to hlavně její zásluha. A mou mámu zastoupila Jitka Sedláčková, kterou jako herečku strašně obdivuju a mám k ní velkou úctu.

A jak vám jde studium trenérské licence B?

Teď jsem ji dokončil, 22. června mám na Strahově zkoušky. Doufám, že to zvládnu, budu se připravovat. Myslel jsem, že spoustu věcí znám, umím, ale až teď jsem zjistil, že ne. Rozšířil jsem si fotbalový obzor, mohl jsem si sáhnout do jiného soudku, pochopil jsem, že fotbal není jen o hraní, ale musíte o něm i trochu přemýšlet. Navíc jsem měl ve skupině úžasnou partu kluků i pedagogů.

Chtěl byste trénovat Tomáše Řepku?

Zpětně jsem pochopil, co po mně trenéři chtěli, jak to se mnou měli těžké, a vím, že trenéřina není úplně jednoduchá pozice. To mi otevřelo oči. Pro fotbal jsem ale žil a byl jsem hráčem, který nechal na hřišti duši. Takže v týmu bych byl za podobné magory rád. V současném fotbale srdcaři chybí.

Skotsko - Česko očima bookmakerů

"Hned úvodní duel českého týmu na ME může rozhodovat o postupu do další fáze, a tak Češi musí hrát na vítězství. Tři body z dalších zápasů s Chorvatskem a Anglii se totiž budou získávat o poznání hůře. Mírným favoritem v utkání se Skotskem je podle bookmakerů český tým v kurzu 2,75, který si napravil náladu v generálce proti Albánii (3:1). Družinu kouče Šilhavého trápí každopádně v posledních měsících defenziva (absence Kúdely), která neudržela čisté konto už pětkrát po sobě. Na druhou stranu směrem dopředu má český tým velkou sílu (Schick, Souček, Jankto, Barák, Hložek atd..) a neměl by vyjít gólově naprázdno, a tak se nabízí sázka, že oba týmy dají gól v kurzu 1,98," říká expert Fortuny Roman Kovařík.

Jasno o vítězi utkání mají rovněž fanoušci českého týmu i sázkaři. Na národní tým míří 85 % všech tiketů, pouze 10 % očekává remízu a 5 % věří domácímu celku. 

"Hlavními adepty na vstřelenou branku v prvním utkání jsou za Skoty Adams v kurzu 3,5 a Dykes (4:1), u českého výběru jsou preferovanými střelci Patrick Schick v kurzu 3,3, následován Krmenčíkem (4:1) a Hložkem (4,5:1)," uzavírá  Kovařík.

 

Právě se děje

Další zprávy