Proč se nepodařilo vytvořené šance proměnit?
To netuším, samozřejmě některé z nich byly opravdu velice jasné. Skalák, Gebre Selassie, v druhém poločase Škoda měli příležitosti, které musíte proměnit, pokud chcete získat tři body. Nám se to bohužel nepodařilo, což ke sportu a k fotbalu patří.
Není ale Ázerbájdžán tým, který bychom měli porážet i přes zjevný pokles výkonnosti českého fotbalu? Nebo ty doby minuly?
Neminuly, je to povinnost a myslím, že i to utkání tak vypadalo. Přestože se tady rodí nové mužstvo a probíhá generační proměna, domácí utkání v kvalifikaci se musí vyhrávat, jestli chceme postoupit.
Neleží na hráčích i jistá psychická deka, jelikož ve třech kvalifikačních utkáních zatím nevstřelili ani gól?
Myslím, že ne. V zápase na to na hřišti není čas a hráčů se v šancích vystřídalo tolik, že není možné to na psychiku svalovat. Proti Ázerbájdžánu a Severnímu Irsku jsme měli trochu smůlu, v zápase s Německem jsme se neprosadili vůbec, to byl střet jiných světů.
Jako bývalý útočník určitě vnímáte své nástupce, v Ostravě se představili Patrik Schick a Václav Kadlec. Jak jste je viděl?
Na to, že Patrik nastoupil poprvé do ostrého kvalifikačního utkání, nikde se neschovával, byl aktivní, některé akce se mu dařily a byl u pár vzniklých šancí. Hodnotit takového hráče v takovém zápase v jeho věku je velice těžké, ale já jsem jeho výkon viděl pozitivně. Od Vaška bych čekal víc, má toho daleko víc za sebou a jsou na něj větší nároky. Od útočníka se čeká branka, nicméně do šancí se dostávali další hráči, což je velice dobré, protože dneska už není v moderním fotbale velký rozdíl mezi útočníkem, záložníkem a obráncem.
Neproměněné šance ovšem znamenají, že český tým má po třech utkáních v tabulce pouze dva body a je předposlední. Jak z této situace ven?
Musíme pracovat dál a pokoušet se tvořit nové perspektivní mužstvo pro další kvalifikační cykly. Přestože nadále chceme postoupit a v každém zápase získat co nejvíce bodů, musíme si připustit tu realitu a tuto kvalifikaci obětovat budování nového mužstva.
Neměl tedy v rámci této myšlenky nastoupit třeba Schick už proti Německu?
Neřekl bych, že měl, ale mohl. Tam zase přišel v druhém poločase Václav Kadlec a působil velice dobrým dojmem. Pro Patrika je dobré, že nastoupil v tom druhém utkání, je to pro něj velice dobrá zkušenost a motivace do budoucna. On je jeden z hráčů, kteří se tam do budoucna můžou zapracovat, stejně jako další mladí perspektivní hráči, kteří si o to řeknou výkony ve svých klubech.
V závěru zápasu s Ázerbájdžánem ještě přišel ze střídačky Milan Škoda, kterému se ovšem poslední dobou v klubu příliš nedaří. Navíc nepatří mezi hráče, kteří mají kariéru před sebou. Musí tito zkušenější hráči v nominaci vůbec být?
Přestože se mužstvo buduje, kostra mužstva by měla být sestavena už jen z perspektivních hráčů. Vždy ale budete tým doplňovat na různých postech zkušenějšími hráči, s ohledem na zdraví a aktuální formu. Trenér je odpovědný za výsledky a výkony, nejde to přebudovat naráz. Samozřejmě by se ale nemělo hrát s hráči, kteří perspektivně podle věku nebo výkonnosti nemají v horizontu dvou nebo čtyř let v dalších kvalifikačních cyklech možnost nastupovat nebo hrát důležitou roli.
Češi pod trenérem Jarolímem hrají se dvěma útočníky, po čemž veřejnost v minulosti hodně volala. Je to pozitivní změna?
Pro systém jako takový to nehraje vůbec žádnou roli. Nemůžete hrát proti každému soupeři stejným způsobem a není to o tom, jestli jsou tam jeden, nebo dva útočníci. Záleží, jak si hráči na hřišti plní svoje povinnosti. Dneska se nehraje na jednoho útočníka, ale na tři. Záleží na tom, jak krajní hráči ofenzivu podpoří a jak dokážou pracovat. To bylo vidět u Němců, kdy byl jejich pravý obránce za prvních třicet minut třikrát v ofsajdové pozici.
Proč se podobně neprezentují Češi?
To srovnáváme nesrovnatelné. Němci mají na každém postu hráče z nejlepšího evropského klubu. V tomhle nemáme takové možnosti jako oni, nicméně od toho nastal čas takové mužstvo budovat, dát šanci mladším a obětovat dvouletý cyklus a připravit kvalitní mužstvo na kvalifikaci pro Euro 2020.
Může to trenér Jarolím oznámit veřejně? Jak by takové rozhodnutí vnímala fotbalová veřejnost, fanoušci?
Trenér to absolutně říct nemůže, ale veřejnost si to musí uvědomit. Je to velice citlivé téma, ale nutně nastala doba generační proměny. Samozřejmě jdete dál každé utkání vyhrát a podat co nejlepší výkon. Fanoušci by pro to ale měli mít pochopení a je povinnost nás bývalých hráčů, kteří si to uvědomují, na to upozorňovat, protože role trenéra a zúčastněných je velice těžká.
Neměla však ta proměna přijít dříve? V posledních letech se na svazu nepracovalo v tomto ohledu příliš koncepčně, nechybí třeba silný sportovní ředitel, který by určoval dlouhodobou strategii národního týmu?
To je otázka na sportovní vedení svazu. Je škoda, že se ta proměna nedělala dříve a citlivěji, byť je otázka, jestli hráče v daný moment máme. Byla velká odpovědnost v minulém kvalifikačním cyklu postoupit na mistrovství Evropy, což byl sám o sobě úspěch. Každý chce vždy postavit to nejlepší a nemyslí na to, co bude za dva roky. Je to velice těžké, každý měsíc se hrají zápasy, které média a veřejnost hlídají, a pozice trenérů a sportovního vedení je strašně těžká.
Rozhodne tedy o osudu kvalifikace definitivně listopadový zápas s Norskem?
Už teď se mluvilo, že rozhodne toto utkání. Ale můžeme vyhrát v Ázerbájdžánu, Severním Irsku, Norsku, ale pakliže to mužstvo chce lepší postavení v tabulce a možnost postoupit, povinnost porazit Norsko je stoprocentní.
