Praha – Patrik Schick už není osamoceným hráčem úspěšné jednadvacítky v seniorském národním týmu. Karel Jarolím totiž povolal jednadvacetiletého Antonína Baráka. Záložník Slavie je tedy momentálně čtvrtým fotbalistou sešívaných v reprezentaci a v kvalifikačním zápase proti Norsku nebo v přípravě s Dánskem si může odbýt reprezentační debut.
A.cz: Antoníne, původně jste figuroval v nominaci jednadvacítky, ale nakonec jste se hlásil na srazu seniorské reprezentace, jak jste se tuto zprávu dozvěděl?
Včera večer mi volal pan Šeterle (manažer jednadvacítky i "A" týmu – pozn. red.), že jsem se dostal do užší nominace. Bylo to pro mě obrovské překvapení. Cítím, že je to něco speciálního a asi si to ještě ani plně neuvědomuji. O národním týmu sní každý malý fotbalista.
Do nominace jste se dostal po pouhých 33 zápasech v nejvyšší české soutěži. Je to pro vás o to větší překvapení?
Sám se tomu divím, protože těch zkušeností ještě oproti ostatním klukům tolik nemám. Asi má pan trenér Jarolím rád můj herní styl, taky se mi poslední zápasy povedly a jsem rád, že jsem tu šanci dostal.
V dorosteneckém věku jste měl závažné zdravotní problémy a prý vám hrozil i předčasný konec kariéry. Co vás tehdy trápilo?
Prodělal jsem únavový syndrom a musel jsem začít individuálně cvičit, aby mi vydrželo zdraví na celou sezonu. Protože jinak bych vydržel třeba měsíc a pak by přicházela zranění. Ale já jsem hodně cílevědomý člověk a přizpůsobil se.
Figuroval jste mezi náhradníky a dostal jste přednost třeba před Milanem Petrželou, Josefem Hušbauerem nebo Janem Sýkorou. Čím si to vysvětlujete?
Za nominaci vděčím hlavně spoluhráčům ze Slavie. V posledních zápasech jsme se dostali do formy a cítím z celého týmu velkou pohodu. V klubu se po létu mnoho změnilo. Trenér, trochu i vedení, rozestavení i herní styl. Trenér Šilhavý hledal ideální sestavu a protočil několik hráčů a já se chopil šance. Myslím, že se mi povedl zápas v Teplicích a hlavně derby proti Spartě. Za pozvánku tedy vděčím i panu trenérovi Šilhavému.
Jenže ještě před příchodem Šilhavého jste tolik prostoru ve Slavii neměl. Neuvažoval jste třeba o hostování?
Člověk vždy přemýšlí, co je pro něj nejlepší, protože mladý hráč potřebuje hrát, ale já si říkal, že nechci ze Slavie odcházet, ale chci o šanci bojovat, i kdyby mě to stálo třeba půl roku na lavičce.
Zápas proti Norsku se bude hrát v Edenu. Nemáte zprávy, jestli fanoušci Slavie vytvoří podobnou atmosféru jako na minulém srazu Baníkovci v Ostravě?
Byl bych za to hrozně rád, protože fandové Slavie dokážou udělat parádní kulisu a věřím, že by nároďáku hodně pomohli. Ale nemám zprávy, jak se k tomu fanoušci postaví.
Vy jste druhý hráč, který povýšil z úspěšné jednadvacítky do seniorského týmu. Myslíte si, že vás v blízké budoucnosti doplní další fotbalisté z výběru Vítězslava Lavičky?
Aktuální jednadvacítka je velmi vyrovnaná a jsou tam hodně kvalitní hráči na všech postech. Netroufnu si říct, kdo bude další, ale nedivil bych se, kdyby se do áčka dostalo více hráčů, podobně jako třeba z ročníku 92.
