Glosář - I kdyby se všichni Berbrové světa a jejich přisluhovači postavili na hlavu, fanoušek si vždycky bude obraz českého fotbalu spojovat v první řadě s tím, jak hraje reprezentace.
V přípravném zápase v Belgii sice prohrála 1:2, ale řada sekvencí, jež v její hře probleskla, dala naději, že na trávníku to s českým fotbalem nemusí vypadat jako v temném Mordoru donekonečna.
Možností konfrontace s absolutní špičkou nemá česká reprezentace mnoho. Loni na Euru ji Pavel Vrba, který se předtím roky kasal, jaký že je progresivní trenér, řešil v konfrontaci se Španělskem vozovou hradbou. V následné kvalifikaci v Hamburku už pak pod Jarolímovou taktovkou vypadali neohrabaní Češi jako fotbaloví neandertálci, co se ocitli ve sci-fi fotbalových hvězdných válek.
V listopadové kvalifikaci s Norskem už se pak muselo přejít na filozofii "jedno jak, hlavně za tři body". A v sobotu v Oslo to asi bude podobné. Ale je fajn, že mezitím mohla přijít tahle vložená přátelská návštěva v zemi, která nyní prožívá fotbalový rozkvět podobný tomu českému zhruba před 15-20 lety.
Skvělý mládežnický program vyčaroval v zemi čítající 11 milionů obyvatel kvanta hráčů, co nyní září na soupiskách týmů anglické Premier League nebo dalších evropských top soutěží.
Co do klubové příslušnosti vypadala včerejší belgická sestava takhle: Chelsea - Tottenham, Manchester City, Tottenham - Monaco - WBA, Manchester City, AS Řím, Atlético Madrid - Everton, Chelsea. A naprosto srovnatelná suita byla připravena na střídačce, odkud i další hvězdy po změně stran zasáhly do hry. A to se ještě zranil jeden z nejlepších hráčů světa Eden Hazard.
Při pohledu do tak nablýskané luxusní výlohy evropského fotbalu se české omlazené sestavě, ve které dostali příležitost třeba Kalas či Souček, chlapci budoucnosti, zprvu poněkud zamotala hlava. Úvod patřil jasně Belgii - a že z toho vytěžila jediný gól, byl trochu dar z nebes. Jinak bychom asi zápas museli hodnotit jinak.
Kombinace z "jedničky", střely a hlavně tempo
Inkasovaný gól ale Čechy probral, začali si na hřišti počínat aktivněji. A pomohl jim i vytažený presink. Když brankář Courtois rozehrával na krátko na hranici vlastního vápna De Bruynemu, byla poblíž hned trojice napadajících Čechů. Krejčího zásluhou domácí strana balon ztratila a pro Krmenčíka už pak bylo relativně snadnou záležitostí Courtoise překonat.
Souboj De Bruyne - Krejčí sice trochu vypadal na neodpískaný faul bývalého sparťana, ale to nic nemění na tom, že taktický prvek s napadáním konstruktivní belgické rozehrávky vedené už od brankáře trenéru Jarolímovi vyšel.
Kouče trochu rozesmutnilo, že vítězný gól vstřelili Belgičané po změně stran zrovna po rohovém kopu, ale jiné, stále četnější herní pasáže mu naopak musely dělat dobře na duši. Chytré a technicky bravurně prováděné kombinace "z jedničky", mnohdy nebezpečné české střely a hlavně schopnost hrát s Belgičany zápas ve vysokém tempu, to všechno byla z hlediska české reprezentace v Bruselu pozitivní zjištění.
Mužstvem neotřáslo ani nucené střídání brankáře Vaclíka, i náhradník Pavlenka stačil ukázat, že do příslušné mezinárodní třídy již přinejmenším dorůstá. V sestavě zaujalo, že Jarolím na několika pozicích opět postavil hráče takříkajíc přes nohu, podobně jako třeba doma proti Norsku. A zdálo se, že třeba Krejčí už se s tím sžívá lépe. Také obránce Gebre Selassie, kterému se za Vrby doleva moc nechtělo, tam nyní zahrál solidně.
Jeden z nejlepších výkonů v reprezentaci podal Darida, snad prvně se zhostil naplno role dominantního středového hráče. A po jeho boku opravdu pozitivně překvapil Souček.
Perspektivy by tu tedy byly, brzy se uvidí, jestli půjde o naděje ještě do podzimní části kvalifikace o MS 2018, nebo už si sbíhající se chutě budeme muset odložit až na boje o Euro 2020.
Opravdu reálnou šanci spojenou s postupem na MS 2018 do Ruska udrží českým barvám jen sobotní výhra v Norsku. Věřme, že není nereálná.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
