Glosář - Za hlavu si nevidíte. Tak si od spoluhráčů necháte poradit. "Sám!" zaslechl Pavel Horváth a začal míč v šestnáctce zpracovávat. "Záda!" Ten správný výkřik přišel sice podle jeho vyprávění vzápětí, jenomže to už bylo pozdě. Zezadu se přiřítil Ucan a vsítil gól.
Viktoria hrála nakonec v Istanbulu 1:1 a mezi osm nejlepších týmů Evropské ligy tak nakonec postoupilo Fenerbahce, protože v Plzni před týdnem vyhrálo 1:0.
Velké dějiny píší někdy malé lapálie. I když, pravda, tohle byl spíš průšvih jako Brno... Kapitán Horváth ho vzal chlapsky na sebe a dodal jen, že kdyby se zápas hrál před normální kulisou, ve vřavě diváků by na základní komunikaci Sám/Záda nespoléhal a rovnou by balon odpálil někam na tribunu. Škoda, že to neudělal i tak... Manévroval s míčem v tak ošemetném prostoru, že risk byl příliš vysoký - a nevyplatil se.
Každopádně věc nestojí tak, že by plzeňskou válku s Fenerbahce rozhodl tenhle jediný moment, bylo toho víc.
Volkan neměl ani jeden zásah
Základ je trefit bránu, tak zní jedna z nejtriviálnějších fotbalových pouček.
A jakkoli se Plzeň v Istanbulu oproti domácímu prostředí zlepšila, i tak možná mnohého zaskočí fakt, že za celých 180 minut dvojzápasu trefila Viktoria vnitřní prostor brány jednou jedinkrát.
A to při Daridově gólu, kdy plzeňský šikula vystihl jediný moment, kdy před ním mezi houštinou končetin soupeřových hráčů na vteřinku prosvitla volná stezička, kterou mohl míč proletět až do sítě.
Volkana Demirela, gólmana Fenerbahce, uchránilo v Plzni před pohromou po Rajtoralově pokusu břevno, v Istanbulu pak Limberský rozdrnčel tyč. Ale kromě té Daridovy střely už Plzeňští jiný střelecký pokus, který by Volkan musel chytat, prostě nevyprodukovali.
V paměti možná zůstane, že skórovat mohl teoreticky i brankář Kozáčik, který si v závěru nasprintoval dopředu při rozehrávání rohového kopu. Ale míč mu spadnul na holeň, i pro hráče z pole by koncovka v takové pozici byla složitá.
Loni to zkomplikoval Bakoš, teď Horváth
Mnohem víc musí Plzeň mrzet hlavička Čišovského v první půli a hlavně Ďurišova v čisté šanci v závěru utkání. To měl být gól...
Loni Plzeň z Ligy mistrů proskočila do prvního vyřazovacího kola Evropské ligy, kde ji vyřadilo Schalke. Už tehdy trenér Pavel Vrba cítil, že jeho tým měl kvalitu na to, aby šel i dál. Jenže vše výrazně zkomplikovalo Bakošovo, ne zrovna chytré, vyloučení v gelsenkirchenské odvetě, kde v heroickém prodloužení Plzeňákům nakonec prostě síly dojít musely.
I teď si Plzeň mohla směle věřit na další kola, komplikaci ale přinesl kiks kolem Horváthova příběhu s falešným výkřikem "Sám!". Ale i kdyby k němu nedošlo a Plzeň v normální hrací době teoreticky vyhrála 1:0, šlo by se do prodloužení.
A teď už je zbytečné spekulovat, jak by dopadlo, zda by turecký tým neměl výhodu v tom, že měl v zápase možnost hrát v průběhu utkání fyzicky úspornějším stylem, protože měl z Plzně takříkajíc nahráno.
Právě výrazný herní útlum, který Viktorii postihl v domácím utkání, byl tím hlavním problémem, který souboj s Fenerbahce rozhodl. Trenér Vrba si jistě sám nejlíp vyhodnotí, proč zrovna v tomto utkání nebyli jeho svěřenci schopni třikrát za sebou přesně přihrát, aniž by přitom ztratili balon. A předvedli tak dost možná nejslabší výkon v tříleté pohárové éře. Deník Aktuálně.cz rozebral první duel detailně zde.
Vrbovy úkoly: střed pole a opačný gard
Trenér Pavel Vrba už prokázal, že není mužem jednoho receptu. Dokázal se popasovat s pozvolnou obměnou kádru, kdy uměl flexibilně nahradit Jiráčka, Pilaře či Petrželu. A uzpůsobil tomu i styl, kdy už Viktoria nehraje tak ortodoxně po křídlech, ale našla si pestřejší paletu rozvinutí útoku.
Vrba nejspíš bude muset brzy hledat nový recepis na to, jak hrát bez Daridy, divil bych se, kdyby ho Plzeň i v létě udržela... Horváth sice dostal smlouvu na další rok, ale mladší už také nikdy nebude. A na pohárové scéně už si soupeři přečtou, že v jeho defenzivním prostoru snadno najdou jistý rychlostní deficit, kterého mohou efektivně využít.
A při úvahách o novém řešení středu pole bude Vrba jistě také přemítat nad tím, jak lépe zvládat pohárové duely v rytmu "začátek doma, odveta u soupeře". Při losech měla Viktoria většinou obrovské štěstí, že do vyřazovacích zápasů nastupovala opačně, a to jí vyhovovalo. Venku udeřila z brejků, doma už si vše pohlídala. K mistrovskému završení dotáhla tuhle strategii v zápasech s Neapolí.
V opačném gardu hrála jen třikrát, na začátku s Besiktasem, loni se Schalke a teď s Fenerbahce. A vždy vypadla.
Pozor na evropskou závoru na Rozvadově
A pak je tu ještě jedna věc, kterou ani geniální strategický mozek Pavla Vrby neovlivní. Plzeň sice může rozvíjt smělé evropské plány do budoucna, ale jen za předpokladu, že jí na Rozvadově nepostaví UEFA závoru.
Na to, že je tu nějaký příběh s vyšetřováním možné korupce kolem zápasu Jablonec-Plzeň, by se jistě na mnoha adresách rádo zapomnělo, jenže ta chřestýší story tu pořád straší. A ne že ne.
Olomouc už si svého času také myslela, že je ze všeho venku, jenže pak se její aféra se střížkovskou Bohemkou dostala k soudu. A byť se konkrétním osobám, například brankáři Drobiszovi nic neprokázalo, soud konstatoval, že ke korupci došlo. Stejně tak fotbalová disciplinárku Sigmu za korupci potrestala - a orgánům UEFA to neušlo: Sigma poháry nehrála.
Plzeň je sice v lepší pozici, protože údajný korupčník Martin Svoboda nebyl jejím zaměstnancem, ale úplně klidní v té věci viktoriáni také být nemohou.
Nutno zdůraznit a pětkrát podtrhnout, že potenciální vyřazení Viktorie Plzeň z evropských pohárů by bylo pro český fotbal sportovní katastrofou.
Kdo nemá koeficient, nemá nic
Vrbův tým v této sezoně přispěl do speciální koeficientové tabulky zemí ziskem 19 bodů, což je český rekord. Slavia šla sice v sezoně 1995/96 až do semifinále tehdejšího Poháru UEFA, ale podle dnešních kritérií sesbírala po cestě "jen" 15,5 bodu.
Tyhle hrátky s čísly nejsou samoúčelné. Počet posbíraných bodů (dva za výhru, jeden za remízu, v předkolech poloviční hodnoty) se dělí počtem zúčastněných klubů dané země a v pětiletém součtu pak určuje pořadí zemí v tabulce koeficientů.
Díky ziskům Plzně a Sparty letos Česko poskočilo na 17. příčku, přičemž v dosahu už je pozice číslo 15, která pustí do kvalifikace Ligy mistrů nikoli jednoho, jako teď, ale hned dva české zástupce. Česko na ni ztrácí 1,975 koeficientového bodu, potřebuje se dostat před Rakušany a Dány.
Přímý start v Lize mistrů = absolutní blaho
Absolutní blaho by pak jednou českému mistrovi přinesla 12. česká příčka v žebříčku koeficientů. Ta totiž značí právo startu nejlepšího českého týmu přímo v základní skupině Ligy mistrů, bez povinnosti kvalifikace.
Aby se tuzemský fotbal mohl k něčemu takovému blížit, musí sbírat slušné body alespoň dva týmy. Pokud by Sparta chtěla zničit Plzeň (nebo naopak), hrozí jí, že si tak zničí i svou vlastní budoucnost.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
