Košťál je zpátky. Jednání s Berbrem o samostatné lize posunul z mrtvého bodu

Luděk Mádl Luděk Mádl
12. 1. 2016 6:00
Zablokovaná jednání o vzniku samostatné ligy pomohl rozhýbat nový vyjednavač. Ve hře se po letech opět objevil Vlastimil Košťál, někdejší prezident Sparty a místopředseda fotbalového svazu.
Při zákulisních jednáních o budoucnosti českého fotbalu se opět objevil Vlastimil Košťál
Při zákulisních jednáních o budoucnosti českého fotbalu se opět objevil Vlastimil Košťál | Foto: ČTK

Praha - Žebříčky, které zhruba před deseti lety hledaly nejmocnějšího muže českého fotbalu, na prvním místě zhusta uváděly právě jeho jméno.

Někdejší prezident Sparty a místopředseda fotbalové asociace Vlastimil Košťál se sice v roce 2009 ze světel ramp vytratil a oddal se nové kariéře hoteliéra v rakouském Kaprunu. Jenže kontakt s českým fotbalovým prostředím neztratil. A teď je zpět.

Podle zjištění deníku Aktuálně.cz začal hrát velmi významnou úlohu v jednáních o samostatné české lize, nejdůležitějším tématu patrně už blízké budoucnosti tuzemského fotbalu. "Obě strany mě požádaly o radu, a to v situaci, kdy se zdálo, že se rozhovory ocitly na mrtvém bodě," popisuje Košťál svou roli.

Zdroje se shodnou, že byla výrazně aktivnější, než by se z jeho vyjádření mohlo zdát. Tam, kde skončily vyjednávací schopnosti Dušana Svobody, předsedy Ligové fotbalové asociace, tam měl nastoupit Vlastimil Košťál, aby s protistranou, zosobněnou Romanem Berbrem, českým místopředsedou Fotbalové asociace ČR a lídrem výkonnostního fotbalu, našel v rozhovorech cestu dál.

Nelze vyloučit, že v novém modelu by Košťál opět mohl hrát i výraznější úlohu než diplomatickou. Sám to ale vylučuje.

Nevěděli kudy dál, zavolali Košťála

Někdejší fotbalový boss se v krátkém rozhovoru s reportérem Aktuálně.cz svým podílem na odblokování rozhovorů o samostatné lize nijak netajil.

"Za prvé bych rád zdůraznil, že myšlenka samostatné ligy je mi sympatická a myslím si, že by měla být uskutečněna. Liga a výkonnostní fotbal spolu jednaly o podmínkách, za jakých by to mělo proběhnout, bohužel v jisté chvíli se některé věci zdály jako neprůchodné," popisuje Košťál.

"Obě strany mě tedy požádaly o názor, já jsem jim ho poskytl. A myslím, že mohl na obou stranách prospět k tomu, že se ty věci odblokují a že už únorové zasedání výkonného výboru Fotbalové asociace ČR by v této věci mohlo přinést zásadnější rozhodnutí," říká někdejší fotbalový boss, který odmítl specifikovat, v čem konkrétně jeho rady jednání posunuly dál.

Oč vlastně jde v projektu takzvané samostatné ligy? V současnosti řídí veškeré fotbalové dění v zemi Fotbalová asociace ČR. Konkrétně reprezentaci, profesionální soutěže, tedy Synot ligu a Fotbalovou národní ligu, a také soutěže výkonnostního fotbalu a mládeže.

Všechna marketingová a televizní práva se prodávají přes STES, obchodní společnost, která je vlastně dceřinou firmou FAČR.

Ligové kluby, které se za tím účelem sdružily do Ligové fotbalové asociace, usilují ovšem o to, aby si profesionální soutěže nadále řídily samy, za pomoci orgánů, které by si samy zřídily, s minimální pomocí fotbalové asociace.

A takto vzniklá samostatná liga by si také sama hospodařila s obchodními a televizními právy. Dušan Svoboda, předseda Ligové fotbalové asociace, je přesvědčen, že úspěšněji než v modelu současném.

Berbrův návrh lize vůbec nevoněl

Právě Dušan Svoboda, který je zároveň viceprezidentem fotbalové Sparty a ligovým místopředsedou FAČR, je už po několik let hlavním propagátorem myšlenky samostatnosti ligy.

Jeho protipólem je Roman Berbr, který byl místopředsedou FAČR zvolen v segmentu výkonnostního fotbalu v Čechách.

Poté, co v posledních letech a měsících nedošlo k realizaci několika Svobodových návrhů, přišel na podzim s vlastní verzí pravidel rozluky Berbr. Detailně jsme jeho návrh popsali ZDE.

Zatímco liga by si představovala finanční příspěvky od FAČR, Berbr navrhuje právě opačné finanční toky, tak jak je tomu běžné v jiných zemích s podobným modelem samostatné ligy (Anglie, Německo...)

Obtížně akceptovatelná byla pro ligu i Berbrova podmínka výrazného snížení počtu zástupců profesionálního fotbalu ve vedení asociace.

A odtud se pak jednání nemohla několik týdnů hnout. Vlastimil Košťál se na scéně údajně objevil zejména zásluhou iniciativy Sparty, konkrétně jejího majitele Daniela Křetínského,  a také předsedy FAČR Miroslava Pelty. Už jen proto, že osobní averze mezi Romanem Berbrem a Dušanem Svobodou nejspíš znemožňovala další postup sama o sobě.

Není divu, že právě Svoboda podíl Vlastimila Košťála na odblokování rozhovorů bagatelizuje. "Ano, jsme s ním v průběžném kontaktu, ale že by na ty věci měl nějaký zásadní vliv, to bych neřekl. Jednání kolem samostatné ligy se každopádně posouvají, myslím, že by se mohly vyřešit v řádu jednotek týdnů."

Košťál: Můj návrat? To není možné

Deník Aktuálně.cz zachytil v zákulisí dokonce nápady, že až bude samostatná liga ustanovena, mohl by se Vlastimil Košťál objevit znovu - a to už jako nový šéf této nové ligy. Což by srazilo z piedestalu Dušana Svobodu.

Košťál však něco takového odmítá. "Víte, pane redaktore, já teď sedím v kavárně, čtu si Bild a mám se skvěle. Cítím tu, řekl bych, jistou vnitřní harmonii. Je pravdou, že někteří lidé by si mé další výraznější angažmá v českém fotbale rádi představovali, ale není to možné. Proč? Protože to už bych si potom tady v té kavárně noviny v takovém klidu jako dneska číst nemohl. A já už o tu svou vnitřní harmonii přijít nechci."

Vlastimil Košťál se ve fotbale objevil v roce 1999, kdy pro Passauer Neue Presse koupil od Východoslovenských železáren klub Sparta Praha. V Košťálově éře Sparta prodala Tomáše Rosického do Dortmundu za rekordní sumu 505 milionů korun, vybudovala tréninkové centrum mládeže na Strahově, získávala tituly a pravidelně startovala v Lize mistrů. Od roku 2002 fungoval Košťál zároveň jako manažer reprezentace (semifinále na Euro 2004, účast na MS 2006 a Euru 2008).

Košťálovi se nepodařilo obsadit pozici předsedy fotbalové asociace, nicméně od roku 2005 si vystačil s rolí místopředsedy, když předsedu Pavla Mokrého de facto řídil. Jádrem Košťálovy politiky byla snaha přestavět stadion Sparty na Národní stadion. Premiér Jiří Paroubek mu na to slíbil miliardu ze státního rozpočtu, jenže v roce 2006 neuspěl ve volbách, projekt padl - a zároveň začala pohasínat i Košťálova hvězda. Na své fotbalové funkce boss rezignoval na konci roku 2008.

S kamarády se dobře bavil

Mezi fanoušky byl Vlastimil Košťál velmi neoblíbený, už proto, že je s oblibou rád provokoval. Kupříkladu sérii skandálních výroků rozhodčích glosoval slovy: "Jestli na to někdo nemá žaludek, ať jde hrát kulečník. Já a moji kamarádi se dobře bavíme."

O korupci Košťál řekl, že o ní v souvislosti s českým fotbalem nikdy neslyšel. A to krátce před vypuknutím "kapříkové" aféry, v níž byl zachycen mimo jiné i rozhovor tehdejšího sparťanského ředitele Miroslava Pelty s Ivanem Horníkem, v němž Pelta zmiňuje, že "celý jaro bylo cinklý".  A to ještě v době, kdy měl Spartu pod kontrolou právě Vlastimil Košťál.

Poté, co se Ivan Hašek stal předsedou fotbalové asociace, nechal vypracovat nezávislý audit hospodaření svých předchůdců, tedy zejména dvojice Pavel Mokrý - Vlastimil Košťál. Audit poukázal na mnohé nehospodárnosti, spojené například s prodejem domu na pražském Kozím náměstí. Zmíněnou zprávou auditora, s jejímž obsahem Košťál a spol. nesouhlasili, ovšem celá věc víceméně skončila.

 

Právě se děje

Další zprávy