Pětasedmdesátiletý člen stříbrné československé reprezentace z mistrovství světa v Chile a držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy dostal medaili Za zásluhy, kterou mu hlava státu udělila za zásluhy o stát v oblasti sportu.

• Prezident vyznamenal českou elitu - čtěte ZDE

"Pochopitelně je to pro mě fantastická záležitost. Mám již doma několik vyznamenání, medailí a řádů, ale toto přesahuje všechna minulá vyznamenání. Strašně si toho cením," řekl ČTK Masopust, který už v minulosti na Pražském hradě byl, ale jen jako host.

"Obdivuji Kateřinu Neumannovou, je to vynikající sportovkyně a přeji jí, ať ji nastávající sezona vyjde ještě lépe než ta poslední," řekl na adresu další oceněné sportovkyně, která rovněž obdržela medaili Za zásluhy.

Ze Střimic ke Zlatému míči

Josef Masopust sice není jediným českým fotbalistou, který dal gól ve finále mistrovství světa či byl vyhlášen nejlepším fotbalistou Evropy, jako jediný z Čechů si však tyto z nejvysněnějších okamžiků každého hráče vychutnal oba. Nejen proto byl tento někdejší záložník reprezentace a Dukly Praha vyhlášen českým fotbalistou století.

Podílel na všech triumfech československého fotbalu v šedesátých letech. Jeden z pokračovatelů tradice takzvané české uličky byl tvůrcem hry týmu, který získal stříbrnou medaili na mistrovství světa v Chile v roce 1962, vynikal i na premiérovém mistrovství Evropy (Poháru národů) v roce 1960 ve Francii, kde mužstvu dopomohl k třetímu místu a byl zařazen do All Stars týmu.

Zahrál si i na mistrovství světa 1958 ve Švédsku. S Duklou navíc došel v roce 1967 do semifinále Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ), předchůdce dnešní Ligy mistrů, a třikrát vyhrál Americký pohár. Masopust byl především režisérem hry, mistrem slalomů a skvělých přihrávek.

Josef Masopust se narodil 9. února 1931 ve Střimicích u Mostu jako čtvrté ze šesti dětí. Kariéru zahájil v divizním Baníku Most (1945-50), v roce 1950 po něm sáhly ligové Teplice (1950-52). Po svém nástupu na vojnu do ATK Praha, pozdější Dukly, hrál za tehdy nejslavnější československý klub dalších 16 let (1952-68).

S Duklou získal osm mistrovských titulů, třikrát se radoval z vítězství v Československém poháru. Během osmnáctiletého působení v lize (1950-1968) sehrál 386 utkání, v nichž vstřelil 79 gólů.

Reprezentační dres Masopust oblékl poprvé ve čtyřiadvaceti letech. V 63 zápasech za národní tým vstřelil deset branek. Roku 1963 reprezentoval i výběr světa v Anglii, která oslavovala sté výročí svého fotbalu, a hrál i v evropských výběrech v letech 1964 a 1965. Roku 1965 byl ve výběru hvězd v posledním zápase legendárního anglického fotbalisty Stanleyho Matthewse.

Koučoval ligového mistra i reprezentaci

V sedmatřiceti mohl Masopust odejít do zahraničí. V letech 1968-70 působil v roli hrajícího trenéra v belgickém celku Royal Crossing Molenbeek, kterému pomohl k postupu do první ligy. Jakmile ukončil kariéru, začal trénovat.

Josef Masopust. | Foto: ČTK

Po začátcích u Jaroslava Vejvody v Dukle, jemuž dělal asistenta, se sám ujal vedení A-mužstva (1973-74). Svého největšího úspěchu však dosáhl v Brně (1976-80), když roku 1978 přivedl Zbrojovku jako kouč k prvenství v lize.

Méně už se mu dařilo na reprezentační lavičce v letech 1984 až 1988. Na začátku devadesátých let působil v Indonésii, poté se na krátkou dobu vrátil do Brna a svými zkušenostmi pomáhal i Děčínu.

Vedle toho Masopust, který vychoval dvě děti a předloni v prosinci oslavil s manželkou Věrou zlatou svatbu, pracoval s mládeží, funkcionařil a také sbíral ocenění. Za fotbalový um provázený poctivostí, čestností a morálkou byl pasován na rytíře sportu a obdržel Cenu fair play za celoživotní sportovní činnost, loni byl v rámci ankety Sportovec roku vyhlášen legendou českého sportu.

V roce 1966 kraloval druhému ročníku ankety Fotbalista Československa. Mezi tři nejvyšší ocenění, kterých dosáhl, řadí Zlatý míč, vítězství v anketě o českého fotbalistu století a také to, že jej předloni legendární Pelé zařadil do seznamu nejlepších fotbalistů, který sestavoval ke stým narozeninám federace FIFA.