Infobox
MS Německo 2006
Pořadí: 1. Itálie
2. Francie
3. Německo
4. Portugalsko
Zápasů: 64
Gólů: 147, průměr na zápas 2,3
Diváků: 3 353 655, průměr na zápas 54 401
Nejlepší střelec: Miroslav Klose (Německo) 5 branek
Heslo "Die Welt zu Gast bei Freunden" aneb "Svět na návštěvě u přátel", s nímž Německo lákalo fanoušky na návštěvu fotbalového mistrovství světa v přátelském duchu, bylo více než symbolické.
Letošní světový šampionát se zapíše do historie možná právě díky skvělé atmosféře vytvořené zástupy fanoušků z celého světa, kteří zaplnili téměř bezezbytku všechna místa na čtyřiašedesáti zápasech nedávno skončeného mistrovství.
"Atmosféra byla fantastická a i organizačně klapalo vše na výbornou. Němci měli také chytře vyřešenou infrastrukturu," chválí pořadatele trenér a televizní spolukomentátor Jiří Kotrba.
Po čtyřech letech od MS v Koreji a Japonsku se šampionát vrátil na evropskou půdu a s tím se znovuobnovila nadvláda Evropy nad světovým fotbalem.
Boj o medaile byl výhradně evropskou záležitostí, do čtvrtfinálové osmičky se z neevropských týmů dostaly jen tradičně silné jihoamerické celky z Brazílie a Argentiny.
Africké a asijské týmy zaznamenaly ústup ze slávy. Na semifinálovou účast Korejské republiky a čtvrtfinálovou Senegalu z posledního MS nikdo z Afriky ani Asie letos nenavázal.
V roce 2002 dokráčelo Německo do finále MS, aniž by porazilo jediného evropského soupeře. Letos byla situace zcela jiná.
Chyběla překvapení a nové osobnosti
V neděli skončenému šampionátu scházelo vyložené překvapení a objev. Fanoušci si již zvykli, že na každém světovém mistrovství se narodí nějaká senzace. Jedno z nefavorizovaných mužstev vždy postavilo na hlavu papírové předpoklady. Podobné koření, jakým byla na posledních šampionátech nečekaná umístění Bulharska, Švédska, Chorvatska, Senegalu, Koreji či Turecka, letošní turnaj postrádal.
Jistým překvapením byla čtvrtfinálová účast Ukrajiny a také výkon Austrálie zejména v osmifinále proti Itálii, ale ani jedno z obou mužstev nedokázalo porazit silného soupeře z Evropy či Jižní Ameriky.
"Austrálie pro mě byla příjemným oživením turnaje, její výkony musím pochválit. I když zase tak velké překvapení to není, vzhledem k tomu, kolik jejích hráčů působí v Premier League," míní Jiří Kotrba.
"Pro fanoušky je určitě škoda, že na mistrovství nebylo žádné překvapení," říká bývalý internacionál Pavel Hapal a dodává: "Možná se tolik nepočítalo s Ukrajinou, která se po úvodním debaklu se Španělskem probojovala do čtvrtfinále. Myslím si, že nečekaný výsledek přijde spíše na následujícím šampionátu v Jižní Africe."
Stejně tak na světovém fóru nezazářila žádná nová hvězda. Výrazné osobnosti tohoto mistrovství jako Zinedine Zidane, Miroslav Klose, či Gianluigi Buffon jsou již okoukanými tvářemi a žádný nový čerstvý vítr je nezastínil. Toto MS tak těžko zůstane v historii spojeno s nějakou individualitou.
"V každém mužstvu zazářil nějaký hráč, ale žádný z nich nedokázal rozhodnout několik utkání v řadě jako v minulosti například Maradona. Tomu se letos přiblížil snad jen Zidane," míní Kotrba a pokračuje: "Z mladých hráčů na sebe strhl pozornost například Podolski nebo Španěl Torres."
Kromě nových hvězd nepřineslo letošní MS ani žádný nový trend ve hře samotné. "Z hlediska trenérství jsem neviděl na turnaji nic nového. Žádná neobvyklá řešení standardních situací, ani nic podobného. Všechny týmy hrály hodně zezadu a to včetně Brazílie. U ní to bylo zřejmě tím, že hráči neměli úplně top formu," stěžuje si trenér Kotrba.
S jeho názorem souhlasí i Pavel Hapal: "Mužstva daleko více spoléhala na defenzívu. Pro individuality bylo velmi těžké se prosazovat."
Dvojí radost Německa a Zidanův úlet
Domácí Němci se mohli radovat hned dvakrát. Kromě skvělé organizace a atmosféry MS, na něž slyšeli chválu ze všech stran, se na reprezentační špičku vrátil i jejich národní tým.
Po potupném vyřazení českým "béčkem" na Euru 2004 změnilo mužstvo pod novým koučem Jürgenem Klinsmannem tvář a s pohledným ofenzivně laděným fotbalem dokráčeli Němci až k bronzovým medailím na MS.
"Němcům jsem po Euru v Portugalsku moc nevěřil. Ale Klinsmann ukázal, že je velkou osobností. Měl odvahu změnit mužstvo a dopředu určit brankářskou jedničku. Důležité bylo, že začátek mistrovství vyšel jejich útočníkům. Němci měli nakonec v semifinále i smůlu," hodnotí kouč Kotrba bronzový celek mistrovství a budoucího soupeře Česka v kvalifikaci o Euro 2008.
Finále MS mezi Francií a Itálií přineslo taktickou bitvu, na níž zanechalo kaňku vyloučení Zinedina Zidana za atak hlavou na hruď Marca Materazziho. Francouzi měli ve druhém poločase i v prodloužení převahu, ale možná právě kvůli Zidanovu vyloučení nedokázali Francouzi vstřelit rozhodující gól. Počtvrté v historii tak získala světové fotbalové zlato Itálie.
"Ve finále se hrálo spíše opatrně. Víc jsem vítězství přál Francouzům, ale nedokážu si vysvětlit ten Zidanův zkrat. To muselo být od Materazziho něco hodně sprostého. Pro Zidana je to každopádně nedůstojné rozloučení," míní Pavel Hapal.
"Finále mě zklamalo nejvíc to Zidanovo extempore. Těžko říct, co si s Materazzim řekli, jen škoda že neměl Zidane poblíž spoluhráče, který by ho včas uklidnil a všemu zabránil," lituje Kotrba.
Itálie sice patří na každém turnaji mezi favority, ale tentokrát se před začátkem turnaje mnohem více mluvilo v souvislosti s titulem o Brazílii či Argentině. "Mně se osobně líbili spíše než Italové třeba Němci a Argentinci. Ale z hlediska taktiky a jistého týmového ducha byla Itálie asi nejlepší," přemítá Hapal.
Zase ti rozhodčí...
Ani MS 2006 nebylo ušetřeno fatálních omylů rozhodčích. Zatímco na minulém šampionátu se zlobili favorité, že se píská ve prospěch outsiderů a hlavně domácí Korejské republiky, letos tomu bylo přesně opačně. Nejvíce by o tom mohli vyprávět Australané. Ty vyřadila z turnaje velmi diskutabilní penalta ve prospěch Itálie, po níž následoval hvizd ukončující zápas.
"I letos hrubě ovlivňovali sudí výsledky. Ale nesvaloval bych vinu jen na ně. Je to důsledek politiky FIFA, která nasazuje do klíčových zápasů rozhodčí, kteří za sebou nemají vypjatá utkání na špičkové mezinárodní úrovni. Ti pak snadno podlehnou tlaku," podotýká Kotrba.
Kromě "zářezu" v osmifinále Itálie - Austrálie vejde šampionát do dějin i kuriozními třemi žlutými kartami v jednom zápase jedinému hráči, které udělil sudí Graham Poll Chorvatu Šimuničovi.
Ale neodpískaných penalt, špatně mávaných ofsajdů a jiných rozhodcovských minel byla k vidění celá řada.
"Byl to i šampionát ve filmování. Myslím, že fotbal by měl následovat hokej a ustanovit dva hlavní rozhodčí a v budoucnu také videorozhodčí, aby se mohly brankové a penaltové situce posuzovat přesněji. Stejně tak okamžitě trestat leckdy těžko rozpoznatelné filmování faulů v pokutovém území," upozorňuje na častý nešvar a jeho možné řešení Jiří Kotrba.
České zklamání
Český fanoušek si představoval MS určitě trochu jinak. Medailová jízda české reprezentace z portugalského Eura se však v Německu neopakovala.
Tým Karla Brücknera poznal odvrácenou tvář fotbalového osudu. Zranění a ztrátu formy některých hráčů, červené karty a jiné negativní jevy. Šampionát ukázal, že český tým je plně konkurenceschopný jen v optimální formě a zdravotním stavu poměrně úzkého kádru hráčů.
"Náš tým bych nezatracoval. Bude i nadále silný, ale musí se mu vyhnout zranění klíčových hráčů. Možná někteří v reprezentaci skončí, ale podle mě by měl zůstat Pavel Nedvěd. Po těch výkonech, co předvedl, nevidím důvod pro konec jeho kariéry v nároďáku," vrací se k vystoupení Česka na MS Pavel Hapal.
