reklama

Anglii pomohli mazaný Shearer i psycholožka. Penaltové prokletí neskončilo náhodou

Anglická euforie. Penaltové prokletí je zlomeno. Anglická euforie. Penaltové prokletí je zlomeno. autor: Reuters
Anglický tým ukázal charakter a vnitřní sílu. Ukázal "novou" Anglii, za níž stojí fanoušci i média.

Praha - Ian Wright, někdejší kanonýr Arsenalu a reprezentant, se na poslední penaltu Erika Diera v televizním studiu raději nedíval. Obličej si skrýval do dlaní.

Vedle sedící Lee Dixon, další známé jméno anglické historie, vzápětí vybuchnul nadšením a společně se začali objímat. Za chvíli se k nim přidal Gary Neville, kdysi vynikající obránce Albionu a Manchesteru United, momentálně zřejmě nejlepší televizní expert v zemi.

Byla to čirá, nespoutaná euforie. Taková, která zalila zemi od Brightonu po Newcastle. V barech i ulicích cákalo pivo a zpívalo se "Football´s Coming Home" - hymna pro EURO 1996, které Anglie hostila.

Z intenzity nadšení to vypadalo, že je 15. července a Anglie se právě stala mistrem světa. K tomu je ještě daleko, jenže pro Albion znamenal včerejší postup přes Kolumbii do čtvrtfinále strašně moc.

A ještě víc než výsledek to, jakým způsobem k úspěchu došel. Upracovaně, vydřeně a na pokutové kopy.

Jak je všeobecně známo, penaltové rozstřely byly pro Anglii noční můrou. Poprvé v historii světových šampionátů v nich uspěla.

Série skončila. Ovšem ne díky štěstí (byť ho potřebujete). Ne proto, že prostě střelci měli svůj den. Ale proto, že se na ně tým dlouhodobě a systematicky připravoval. Za tím stojí současný trenér Gareth Southgate. Ano, jeden z těch, který zažil, jaké to je zklamat národ. V semifinále evropského šampionátu 1996 proti Němcům nedal a rival postoupil do finále na úkor domácích (6:5).

Šel jako šestý na řadu. Přihlásil se dobrovolně, protože cítil, že je to tak správně. Když se ho trenéři ptali, jestli už někdy penaltu kopal, souhlasně kývnul. Jenže byla jediná. A nedal ani tu druhou. Na základě vlastní zkušenosti už nechtěl spoléhat na náhodu a dobrovolníky.

I proto už od roku 2012, kdy Anglie vypadla na penalty ve čtvrtfinále s Itálií, loboval u Anglické fotbalové asociace, aby vypracovala strategii pro zvládání situace pod tlakem, jejíž součástí měla být i spolupráce se sportovními psychology. Rozběhla se naplno a doktorka Pippa Grangeová je součástí týmu i v Rusku.

Anglické fanynky jásaly, Albion si konečně udobřil penaltové bohy Anglické fanynky jásaly, Albion si konečně udobřil penaltové bohy Prohlédněte zde

Southgate se rozhodl dlouholetý problém národního týmu vyřešit, ne se před ním skrývat. Jeho snaha šla tak daleko, že dokonce pozval do St. Georges´ Parku, supermoderního tréninkového centra, v němž se připravují všechny reprezentace, Alana Shearera. Legendárního kanonýra a vynikajícího exekutora penalt, jenž uspěl ve všech třech rozstřelech, které v rozmezí let 1996 až 1998 zažil.

Nejlepší střelec v historii Premier League s reprezentanty řešil umění zahrávání pokutových kopů (Shearer byl tak mazaný, že v předvečer zápasů posílal cvičné penalty na opačnou stranu, než byl připravený v reálu, aby zmátl případné špiony ze strany soupeře).

Anglie mívala tendenci považovat rozstřel za otázku náhody a štěstí. Southgate zvolil jiný přístup: "Ne, určitě to není jen o náhodě a štěstí. Je to o umění předvést výkon, když jste pod tlakem. A na takových věcech se dá pracovat," prohlásil během turnaje. Poctivá příprava se vyplatila. Až na Jordana Hendersona proměnili všichni suverénně.

Osmifinále s Kolumbií bylo v Anglii označováno za "víc než jen pouhý zápas". Byl to večer, který měl potvrdit správnost cesty, po níž se "Three Lions" vydali. Je správná a zůstali by na ní i v případě úterního selhání. Ale teď se po ní půjde přece jen o něco snadněji.

Albion byl většinu utkání lepší, nicméně jeho hra nezanechala nějaký působivý dojem. Ovšem tento způsob výhry je pro něj mnohem cennější než případné vítězství 1:0. V nastaveném čase dostali tvrdý úder, přesto jej ustáli. Tým ukázal charakter a vnitřní sílu. Ukázal "novou" Anglii, za níž stojí fanoušci i média.

Před stále poměrně mladým týmem se otevřela obrovská šance. Ve čtvrtfinále Švédsko, v případném semifinále vítěz duelu Chorvatsko-Rusko. Taková možnost na finále se nemusí hned opakovat, a pokud ji nevyužijí, bezpochyby zavládne zklamání, třebaže očekávání před turnajem nebyla valná, řekněme všeobecně čtvrtfinálová.

Ale i když se nevrátí s pohárem, povedl se partě okolo Harryho Kanea první krok. Fotbal se vrací domů a s ní i znovu nalezená hrdost.

Francie slaví zlato, Chorvatsko bere stříbro a Belgie bronz. Projděte si program a výsledky MS Francie slaví zlato, Chorvatsko bere stříbro a Belgie bronz. Projděte si program a výsledky MS Prohlédněte zde
reklama