Historie MS: Senzační triumfy Uruguaye, na druhé straně státní smutek i sebevraždy

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
16. 7. 2020 13:29
První mistrovství světa v kopané se konalo v červenci roku 1930 v Uruguayi, v němž triumfovali domácí fotbalisté. Titul slavili i o dvacet let později v Riu, když v rozhodujícím utkání více než nečekaně zdolali na stadionu Maracaná favorizované Brazilce. V Uruguayi si nyní připomínají výročí obou senzačních triumfů - devadesát let od prvního, sedmdesát od toho druhého. 
Alicides Ghiggia dává vítězný gól Uruguaye ve finále MS 1950 proti Brazílii.
Alicides Ghiggia dává vítězný gól Uruguaye ve finále MS 1950 proti Brazílii. | Foto: ČTK

Fotbalový svět byl začátkem třicátých let ještě malý, takže pro účast na mistrovství stačilo jen se na něj přihlásit. Československá asociace rozhodla, že šampionátu se nezúčastní především kvůli nákladnému a dlouhému cestování lodí. Jiný přesun přes Atlantský oceán tehdy ještě neexistoval. Navíc měli hráči pracovní závazky v zaměstnání i ve svých klubech, v nichž by přibližně šest týdnů chyběli.

Uruguayští pořadatelé ještě v červnu objížděli evropské země, lákali a přemlouvali, ale nakonec se téměř všichni rozhodli, že se do Jižní Ameriky nevydají.

Sliby pořadatelů zněly příjemně, ale lidé měli v té době starostí až nad hlavu, dopady hospodářské krize byly den ze dnem drtivější. A naděje, že by stát poskytl sportu finanční pomoc, nebyla žádná. Takže nakonec se z Evropy do Uruguaye vydali pouze Belgičané, Francouzi, Jugoslávci a Rumuni.

Mistrovství se zúčastnilo celkem 13 mužstev, která byla rozdělena do čtyř skupin a vítězové postoupili do semifinále. Mezi elitní kvarteto prošli Uruguayci po vítězství 6:1 nad Jugoslávií a Argentinci díky stejné výhře nad Spojenými státy, takže finále, které bylo na programu 30. července, bylo jihoamerickou záležitostí.

Domácí fotbalisté sice v poločase prohrávali 1:2, ale po změně stran potvrdili roli favorita a po vítězství 4:2 se stali prvními mistry světa. Největším překvapením šampionátu byla v jedné ze skupin porážka Brazílie 1:2 s Jugoslávií.

Svět znovu téměř bez Evropy

Před 70 lety, tedy v roce 1950, byla pořadatelstvím v pořadí čtvrtého mistrovství světa po Itálii a Francii pověřena Brazílie, kde se kopaná stala nejen nejpopulárnějším sportem, ale i takřka náboženstvím. V Rio de Janeiru postavili pro téměř 200 tisíc diváků největší fotbalový stadion na světě a těšili se na svůj triumf. Dočkali se však velkého zklamání na začátku šampionátu a hlavně na jeho konci.

Z Evropy se vydalo do Ria jen šest zemí: Itálie, Anglie, Jugoslávie, Španělsko, Švýcarsko a Švédsko, tedy jen o dvě víc než v roce 1930. Hlavní příčinou byly složité dopravní podmínky a nedostatek času na přípravu pro tak dlouhý a nákladný zájezd. Všechny válečné jizvy staré Evropy se ještě nedokázaly zacelit, což platilo i pro Československo.

Třináct účastníků mistrovství bylo zase rozděleno do čtyř skupin a opět postoupili jen jejich vítězové. Senzací bylo vyřazení jednoho z velkých favoritů Angličanů, kteří podlehli 0:1 nejen Španělsku, ale stejným poměrem i outsiderovi ze Spojených států, takže do závěrečných bojů, které se hrály systémem každý s každým, nezasáhli.

Vynikajícími výkony na sebe upozorňovali domácí "kanárci," kteří rozdrtili Švédy 7:1 a Španěly 6:1. Vyprodaný stadion Maracaná šílel nadšením. Naopak Uruguaycům to moc nešlo. Se Španělskem remizovali 2:2 a Švédy porazili jen s velkou námahou 3:2.

Finále se zdálo být pouze otázkou skóre, s jakým si domácí fotbalisté dojdou pro zasloužený primát. Jenže v boji o zlato se stalo něco přímo neskutečného: Uruguayci zvítězili 2:1! Pro domácí to byla doslova katastrofa. Jejich mužstvo plné hvězd bylo skutečně nejlepší a prohrálo jenom proto, že zápas nezvládlo psychicky, jejich soupeř měl lepší nervy.

Při zájezdu Sparty do Brazílie v roce 1971 byl věrným průvodcem Pražanů starousedlík českého původu a bývalý hráč Unionu Žižkov jménem Egert. Často vyprávěl zajímavé příhody, které tam od roku 1946 zažil.

A jedna z nich patřila i finále světového šampionátu v roce 1950: "Brazílie vedla 1:0, druhý gól při její velké převaze na cestě k titulu doslova visel ve vzduchu, ale místo této pojistky skončil míč dvakrát za zády brazilského brankáře. Diváci byli doslova šokováni, po utkání se celý stadion rozplakal, plných pět dní byl v celé zemi národní smutek a několik lidí dokonce spáchalo sebevraždu."

Video: O2 TV Sport
 

Právě se děje

Další zprávy