Spartě dorůstá nová generace Krejčích a Skaláků. Mohou se měřit s každým, říká kouč

Jakub Martinovský
1. 4. 2016 13:31
Přečtěte si exkluzivní rozhovor s trenérem devatenáctky Davidem Holoubkem, který věří, že všichni jeho hráči budou za pár let hrát minimálně v Synot lize.
Sparťanská devatenáctka triumfovala i na letním CEE Cupu. Ve finále porazila slavné Fluminense
Sparťanská devatenáctka triumfovala i na letním CEE Cupu. Ve finále porazila slavné Fluminense | Foto: ČTK

Praha - Celostátní lize staršího dorostu jasně kralují mladíci pražské Sparty. Po pětadvaceti ligových zápasech mají na druhé místo luxusní náskok devatenácti bodů plus dva zápasy k dobru.

Navíc se pyšní až těžko uvěřitelným skóre 103:25. Příbram, která Česko v této sezoně reprezentovala v Lize mistrů a dokráčela až do osmifinále, schytala od Sparty debakl 2:10. Ještě smutnější odjížděli ze Strahova hráči Slovanu Liberec, kterým Sparta dokonce nadělila 14 branek.

Podobně dominantní byl i sparťanský tým s ročníkem narození 1992, z jehož řad vzešli dnešní reprezentanti Ladislav Krejčí, Pavel Kadeřábek, Jakub Brabec, Jiří Skalák a další skvělí hráči.

V tehdejším týmu dělal trenér David Holoubek asistenta trenéra Petru Janouškovi, dnes sparťanským dorostencům šéfuje sám. "Myslím si, že je všechny za pár let uvidíme v lize," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Ligovou tabulku vedete s rozdílem devatenácti bodů. V průměru vstřelíte více než čtyři branky na zápas. V čem tkví vaše dominance?

Naše mužstvo je složeno z ročníků 97 a 98. Skloubili jsme individuální dovednosti hráčů a týmovou spolupráci. Tým jsme dobře složili a výsledek je takový, který vidíme v tabulce a předvedených výkonech.

Dá se říct, že v letošní sezoně sklízíte ovoce dlouhodobě kvalitní práce s mládeží? I juniorský výběr Sparty vede svou ligu o parník.

Náš úspěch je založený na kvalitní koncepční práci, na kvalitním tréninkovém procesu a na kvalitním výběru hráčů, který začíná již v přípravkových kategoriích, kde šéftrenér Jarda Vavříček odvádí výbornou práci. U mě v týmu je dvanáct hráčů, kteří prošli přípravkovými kategoriemi právě pod jeho vedením. Co se týče juniorského týmu, tak zde výborně pracuje trenér Michal Horňák. Mám možnost sledovat všechny jejich domácí zápasy a i některé venkovní přes internet a musím říct, že v zápasech jasně dominovali, a postavení v tabulce to jen dokazuje.

Porážka je v mládežnickém fotbale strašně důležitá

Příbram, která byla osmifinalistou dorostenecké Ligy mistrů a tou dobou druhý tým české ligy, jste na domácím hřišti rozstříleli 10:2. Neříkali jste, kam až jste mohli v Lize mistrů dojít vy? Jaké máte cíle v této soutěži pro příští rok?

Takto jsme nikdy nepřemýšleli. Víme o tom, že máme silný tým. Jsem přesvědčený, že bychom byli konkurenceschopní jakémukoli týmu v Evropě. To mám ověřené v mezistátních zápasech. Uvidíme, s jakým kádrem do Ligy mistrů půjdeme, ale samozřejmě jsme Sparta, takže máme vždycky vysoké cíle. Kdo ty cíle nechce mít, ať tady nehraje.

Dvojciferný příděl branek si ze Strahova odvezl také Slovan Liberec, který jste porazili těžko uvěřitelným skóre 14:0 a Matěj Pulkrab dal v tom zápase šest branek. Jak si takový výsledek vysvětlujete ve skoro dospělém fotbale nejvyšší soutěže?

Upřímně o tom přemýšlím a třeba jednou do měsíce si na ten zápas vzpomenu. Proti Baníku Ostrava jsme teď prohráli doma 0:1 a pak si člověk uvědomí, že na tom samém hřišti jsme před pár měsíci dali 14 gólů během jednoho zápasu. Prostě jsou utkání, kdy nemůžete dát branku za žádnou cenu, a zápasy, kdy vám tam padne úplně všechno. Říkám si, že bych si třeba čtyři branky od Liberce půjčil a dal je Baníku, ale bohužel to nejde. Proti Liberci to byl neuvěřitelný zápas a myslím, že všichni, co se přišli na Strahov podívat, museli být nadšeni. A to jsme mohli těch branek dát ještě více.

Co se stalo v zápase s Baníkem? Podcenění soupeře? Hrálo se týden po výhře 10:2 nad Příbramí. 

Určitě ne. Podcenění soupeře nedopustíme. Neexistuje, aby něco takového bylo v hlavách hráčů. Pokud vidím nebo cítím, že to u nějakého hráče hrozí, tak buďto nenastoupí, nebo je během pár minut střídaný. Bohužel u nás to je o produktivitě. Kluci ještě nemají tak stabilní křivku výkonnosti a může se stát, že můžeme prohrát. To je normální. Ono by se s kluky špatně pracovalo, kdyby pořád vyhrávali. V mládežnickém fotbale je porážka potřebná, aby ji kluci pocítili, přemýšleli, co bylo špatně, a udělali vše pro to, aby se něco takového příště neopakovalo.

Moji hráči můžou dosáhnout i na zahraniční angažmá

Dají se ročníky 96-98, které v současnosti hrají dorosteneckou a juniorskou ligu, nějak srovnat se slavným sparťanským ročníkem 92, ze kterého vzešli mimo jiné reprezentanti Jakub Brabec, Pavel Kadeřábek, Ladislav Krejčí nebo Jiří Skalák?

Myslím si, že určitá podobnost zde je. Jen s tím rozdílem, že v tu dobu jsme měli B tým v II. lize a všichni zmiňovaní hráči v něm postupně začali nastupovat a začali se konfrontovat s dospělým fotbalem. Bohužel dnes nám tento mezistupeň v klubu chybí.

Béčko Sparty však bylo zrušené, tak současní mladíci tuto možnost nemají. Zvládli by i vaši současní hráči přechod do dospělého fotbalu? 

Jednoznačně! Asi by to nedokázali jako celý tým, ale jednotlivci, kteří by doplnili stávající hráče, by to určitě zvládli a byli by velkým přínosem. Pro jejich budoucí rozvoj by to bylo jenom dobře. My teď nějakým způsobem kooperujeme s Vlašimí a od toho si slibuju, že to bude plnit funkci přechodu do dospělého fotbalu.

Mladší hráči občas dostanou šanci zahrát si pár minut za áčko v přípravě nebo MOL Cupu. Jak moc je tohle pro ně přínosné? 

Pro ně to je obrovská motivace do budoucí kariéry. Přijdou do kabiny áčka, kde je velice zkušený trenér, který jim má co říct. Potkají se tam s hráči, kteří jsou nadstandardní pro českou ligu. Dostanou pak ještě větší chuť do tréninku a snahy se zlepšovat.

Vidíte mezi svými svěřenci nové Kadeřábky a Skaláky? 

Určitě. Opravdu jsou tady zajímaví hráči. Myslím si, že je všechny za pár let uvidíme v první lize. Jsem přesvědčen, že pokud neustanou v pracovitosti a ochotě se fotbalově vzdělávat, tak by mohli dosáhnout na zahraniční angažmá. Srovnání s ročníkem 92 je určitě namístě.

Mohl byste být konkrétní, které hráče vnímáte z hlediska budoucnosti jako zajímavé? 

Já nerad takhle jmenuju, protože jim to vždycky ublíží v tom smyslu, že si o sobě strašně moc myslí, nebo je to naopak rozhodí. Tak to cítím a vnímám. Kdybych měl zmínit zajímavé hráče, co mám v týmu, tak bych musel vyjmenovat asi všechny. Devadesát procent z nich má na to, aby hrálo ligu.

Matěj Pulkrab dorosteneckou ligu přerostl 

Matěj Pulkrab vstřelil jen za podzimní části sezony 25 gólů, pak odešel na hostování do Liberce. Tam si však připsal jen jednu minutu v zápase s Příbramí. Nebylo by pro jeho vývoj přínosnější, kdyby pokračoval s vámi v dorostu nebo v juniorce?

To je dobrá otázka. V tuto chvíli si myslím, že Matěj Pulkrab dorosteneckou soutěž přerostl. O tom svědčí počet branek, které dal za půl roku. Byl to tahoun týmu, chtěl vždycky vyhrát a mohl jsem se na něj pokaždé spolehnout. Spolupráce s ním byla výborná, a proto si ho nesmírně vážím. Určitě je správný krok, že šel hrát chlapskou soutěž. Problémem je nízká minutáž v zápasech. Je ale zatím brzy na hodnocení. Přeju si, aby Matěj hrál víc, protože on na to má.

Měl nabídky i z jiných klubů? Nebylo by lepší, kdyby hrál za nějaký méně ambiciózní klub, kde by těch šancí dostával více?

Takhle to cítím i já, ale nevím, jak probíhala jednání, a jestli měl i jiné nabídky. Já jen doufám, že se rozhodl správně a udělal dobrý krok.

V reprezentační devatenáctce ale nastupuje a střílí góly. Pomohla mu zkušenost s dospělým fotbalem i na téhle úrovni? 

Na pohárovém zápase Sparty s Libercem jsme se spolu zrovna bavili a on mi říkal, že mu krok mezi chlapy pomohl i v reprezentaci. Na tréninku má možnost sledovat Marka Bakoše s Michalem Rabušicem a to mu strašně pomáhá. Tím se vracím k předchozí otázce, že i trénink s mužským týmem může těm klukům hodně dát. Mates mi to včera potvrdil, že se cítí daleko jistější v soubojovém chování, je silovější a víc umí hlídat pohyb obránců.

Jsme vlajkovou lodí v práci s mládeží 

Druhým nejlepším střelcem vašeho týmu je Bosňan Zinedin Mustedanagič, který zatím nastřílel 22 branek a je mu teprve 17 let. Vnímáte ho po Pulkrabovi jako druhý největší talent? 

Rozhodně to je nejtalentovanější zahraniční hráč, kterého jsem kdy trénoval. Zdeněk, jak mu říkáme, dává spoustu gólů a je to určitě zajímavý hráč. Nicméně v týmu mám další nesmírně talentované kluky, kteří mu šlapou na paty nebo jsou výkonnostně stejní. Třeba Daniel Turyna a Ondřej Novotný.

Je možnost, aby "Zdeněk" získal české občanství?

Možnost je vždycky, ale on v tuto chvíli reprezentuje Bosnu a Hercegovinu. Myslím, že v osmnáctce a devatenáctce je dokonce kapitánem. Oba rodiče jsou z Bosny, tak nevím, jestli by chtěl. Do české školy chodil asi od sedmé třídy. Mistrovská utkání začal hrát až před rokem a půl, protože do dovršení šestnácti let nemohl.

Dva roky pod vaším vedením nastupoval ve sparťanském dorostu i Patrik Schick, který už pravidelně hraje první ligu za Bohemians 1905 a vstřelil v této sezoně šest gólů. Je to už hotový hráč pro ligu? 

Je velmi dobře, že se dostal do Bohemky, kde hraje. Oni neměli útočníka, tak dostal šanci, chytil ji za pačesy a hraje. Je to nesmírně talentovaný hráč a určitě mu strašně moc pomohlo, že se mu střelecky daří v reprezentační jednadvacítce, tak právě v Bohemce. Spíše bych si položil tu otázku, jestli má na áčko Sparty Praha. K tomu řeknu, že minimálně má na to, aby se v létě popral o základní sestavu.

Jak je důležitá role pana Jaroslava Hřebíka pro mládež Sparty? 

Opravdu hodně. Zaprvé za ním stojí výsledky. Vesměs ve všech tabulkách mládežnických soutěží je Sparta první. Ale to není pro mládežnický fotbal rozhodující. Směr, který tu nastavil, je správný a funguje. Výsledky s tím pak jdou ruku v ruce. Všechny týmy hrají stejně, je to velmi koncepční. Vytvořil se tu výborný trenérský kolektiv, který spolu řeší fotbal 24 hodin denně. Bavíme se spolu o detailech utkání, o hráčích, rozestavení a tak dále. Pan Hřebík je nad námi, radí nám a celé to spoluvytváří.

Mládežnické soutěže vedete o rozdíl několika tříd, je ještě co zlepšovat? 

Na zlepšování toho je strašně moc. Uvědomujeme si to a snažíme se to pořád někam posouvat. Nesmíme usnout na vavřínech, protože cítíme, že jsme v republice v práci s mládeží nejlepší a jsme taková vlajková loď. Chceme mít nejlepší hráče, chceme být nejlepšími trenéry, pořád to chceme posouvat. Trenérský kolektiv pro fotbal hoří.

 

Právě se děje

Další zprávy