Na Euro se jede! Vrba měl přitom těžší úkol než ti před ním

Podívejte se na fotogalerii ze zápasu s Lotyšskem
... rozhodly o tom branky Davida Limberského (na snímku) a Vladimíra Daridy.
Radosti svěřenců kouče Vrby napomohly pomohla nejen výhra 2:1 u Baltu,...
... ale také porážka Nizozemska v Turecku, kde "Oranjes" prohráli 0:3.
Samostatný národní celek tak postoupil i z šesté kvalifikace mistrovství Evropy.
Foto: Reuters
Luděk Mádl Luděk Mádl
7. 9. 2015 6:07
Pavel Vrba dokázal navázat na své trenérské předchůdce u národního týmu, na fotbalovém Euru za rok české barvy opět scházet nebudou.

Glosář - Česká srdce se ještě na chviličku pozastavila. To když v 89. minutě "nalil" stoper Procházka lajdáckou rozehrávkou balon na nohu Višnakovsovi. Ale jeho nájezd už skóre neposunul, a Vrbův tým tak v Lotyšsku dovedl zápas k mimořádně sladké výhře 2:1.

Tři body získané v Rize totiž v součtu s dalším nizozemským výbuchem, tentokrát v Turecku (0:3), nenechaly už matematikům ani procento pochybností: Ano, je to definitivní, Češi se z kvalifikace probojovali na Euro 2016 do Francie.

Od roku 1996 tedy platí, že hraje-li se fotbalové Euro, české barvy na něm nescházejí. A tahle šňůra se nepřetrhne ani nyní.

Se světovými šampionáty je to, pravda, slabší, po rozpadu federace na nich Češi hráli jedinkrát (2006), ale tím si teď oslavy nekazme.

Pro trenéra Pavla Vrbu šlo o první kvalifikaci v roli reprezentačního kouče. A své zadání zvládl stejně dobře jako před ním Dušan Uhrin (Euro 1996), Jozef Chovanec (2000), Karel Brückner (2004, 2008) a Michal Bílek (2012). Na Euro stejně jako oni postoupil.

Ve srovnání s jeho předchůdci, které jsme právě vyjmenovali, byla jeho úloha v něčem nejsložitější a v jiném ohledu zase relativně nejsnazší.

Vrbovi předchůdci měli po ruce lepší hráče

Troufnu si tvrdit, že v oné historické řadě, kterou jsme právě načrtli, měli všichni trenéři před Pavlem Vrbou k dispozici, řekněme to jednoduše, lepší fotbalisty.

Ano, Uhrin jel v devadesátém šestém do Anglie také s mužstvem, ve kterém z domácí ligy teprve vykukovaly budoucí hvězdy. Jako třeba Pavel Nedvěd či Karel Poborský. Ale nalijme si čistého vína: pokud se za necelý rok ve Francii nebudou dít zázraky (což, přiznávám, nejde nikdy úplně vyloučit), je vskutku velmi nepravděpodobné, že by si po turnaji rozebraly český tým kluby typu Manchesteru United, Atlétika Madrid, Lazia Řím či FC Liverpool. Tak jako před 19 lety. 

Při vší úctě, další držitel Zlatého míče v českém dresu do Francie opravdu nepojede.

Ale aby nedošlo k nějaké mýlce: O to větší ocenění si aktuální úspěch současného českého týmu zaslouží. Tvrdím-li totiž, že Pavel Vrba postoupil na Euro s nejslabším hráčským "materiálem" za poslední léta, pak mu logicky patří o to větší zásluha.

A stejně tak náleží o to uctivější hold jeho svěřencům, kteří dokázali své individuální nedostatky nahradit týmovým duchem a dodržováním Vrbovy účinné taktiky. A to především na podzim 2014, ale k tomu se ještě dostaneme.

Nutno říct, že podobný kádr jako Pavel Vrba měl k dispozici Michal Bílek. V jeho éře padala ke dnu trajektorie původně velké kariéry Milana Baroše, pravidelně nastupoval třeba i Tomáš Hübschman, tehdy hráč Šachtaru Doněck.

Zatímco bázlivý Bílek projevoval malou odvahu oživovat kádr fotbalisty z ligy a povolil vlastně až nezadržitelnému přílivu plzeňské vlny (tehdy Jiráček + Pilař), připravené právě Pavlem Vrbou, jeho nástupci už prakticky nezbylo nic jiného než na domácí soutěž sázet. "Protože jiné hráče už prakticky nemáme," podotkl Vrba věcně.

A v čem to měl Pavel Vrba oproti svým předchůdcům naopak nejsnazší? To je celkem jednoduché. Zmínili jsme, že linie nepřetržité české účasti začíná rokem 1996. Tehdy poprvé se turnaj nehrál jako v předchozích ročnících s 8, ale už se 16 účastníky. A ve Francii 2016, tedy napřesrok, se turnaj prvně rozšiřuje až na 24 účastníků.

Dříve by měli jistou teprve baráž

Díky tomu i druhá příčka ve skupině, kterou Vrbův výběr v kvalifikaci patrně obsadí, stačí na přímý postup. Hrát se podle starých kvalifikačních not, měli by nyní Češi jistou "jen" baráž.

Ale ani tento fakt aktuální úspěch českého fotbalu nijak nesnižuje. Pravda, někdo třeba prohodí, že není takové umění připojit se k Francii jako jeden z 23 úspěšných účastníků kvalifikace, čítající celkem 53 evropských týmů.

Ale jiný ho správně upozorní na to, že takové týmy jako Turecko nebo Nizozemsko (!) se teď budou ještě hodně prát o to, aby se mezi ně dostaly právě alespoň z baráže.

Ve Francii bude hrát plus minus ta lepší polovina fotbalové Evropy. A o to větší zděšení musí teď cloumat právě Nizozemskem, tedy zemí, která si před rokem vezla z MS v Brazílii bronz. Jenže teď?!

V téhle kvalifikační skupině měla podle papírových předpokladů všechny smést, jenže oranjes dokázali k dnešnímu datu porazit jen 2x Lotyše a 1x Kazachstán. I nizozemský propadák v kvalifikaci hrál samozřejmě Čechům do karet.

A odstartoval loni v září na pražské Letné, kde v posledních vteřinách zápasu udělal obránce Janmaat fatální chybu a Vrbův gólový žolík jménem Pilař vstřelil slavný vítězný gól.

V říjnu se pak vyhrálo v Turecku. I díky tomu, že Češi přežili obrovský domácí tlak v první půli, v jehož průběhu sudí přehlédl i stoprocentní penaltu pro turecké barvy. Vítěznou slinu neztratili Češi ani na umělé trávě v Kazachstánu a stoprocentní bilanci kvalifikačního podzimu 2014 dotáhli i plzeňskou výhrou nad Islandem.

I v ní hrálo roli štěstí, když měl Plašil při svém gólu štěstí na krkolomné odrazy míče. Ale právě tímhle mačem vrcholila nejen výsledková, ale i herní euforie českého týmu. "Postupně se zlepšujeme," kvitoval zlepšující se úroveň hry i kapitán Tomáš Rosický.

Základ úspěchu položil skvostný podzim 2014

Dvanáct bodů uhraných na podzim 2014 dalo postupu na Euro základ, který se letos, už v trochu klopýtavějším a klopotnějším podání, podařilo dotáhnout. Jízda se přibrzdila domácí remízou s Lotyšskem, následovala první prohra na Islandu.

Do zářijových bitev šli Češi s tím, že původní herní lauf je pryč - a mnohé dosavadní stavební kameny sestavy (Rosický, Sivok, Pilař, Necid, Plašil, Vácha) na marodce. V těžké situaci naštěstí sled zápasů poslal Vrbovu týmu do cesty týmy, které byly podle dosavadních výsledků ve skupině nejslabší.

A obměněná česká sestava, doplněná dalšími fotbalisty ze Synot ligy, dokázala mače s Kazachstánem a v Lotyšsku doslova urvat. Právě tak, aby se z nich vycedilo potřebných 6 bodů. A to se povedlo, za to jim patří všechna čest a sláva.

Mizernou první půli s Kazachstánem dokázal po změně stran zachránit hlavičkář Škoda. V Rize se zase Čechům lépe dařilo před přestávkou, když oproti minulému mači zrychlili pohyb a přidali účinnější střelbu. Po pauze, pravda,  chvílemi prosili všechny svaté, aby se původně dvoubrankový náskok nevytratil, ale i brankář Čech tentokrát tým podržel. A pustil už za záda jen jeden balon, který těsně před ním nešťastně tečoval Procházka.

V součtu to celé stačilo na postup a to je podstatné. Český fotbal za start na Euru 2016 získá minimálně 12 milionů eur, to je 324 milionů korun,  a z toho má určitě největší radost ze všech předseda asociace Miroslav Pelta.

A teď pozor na růžové filtry!

Z hlediska sportovní stránky věci je extrémně důležité, že Češi neztratí možnost přímé konfrontace, že si na největší akci kontinentu změří síly s těmi opravdu nejlepšími. A až tyhle zápasy zodpoví zcela přesně otázku, jak na tom fotbalově opravdu jsou.

Aby to celé neskončilo ve Francii fiaskem, je zapotřebí se teď z postupového úspěchu nezbláznit, nenechat si zatemnit mozek a odmítnout brýle s matoucími růžovými filtry.

I Pavel Vrba bezprostředně po vítězství v Lotyšsku zmínil, že výsledky jsou skvělé, ale po herní stránce to chvílemi kapku drhlo. Je dobře, že si to uvědomuje. Má teď spoustu času na to, aby pro Francii vybral ty pravé. A aby v nich oživil herní styl, se kterým budou konkurenceschopní i na Euru.

Tak - a teď se na to můžeme začít těšit!

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy