Opava - Šest a půl let strávil Zdeněk Pospěch v zahraničí, byl oporou dánské Kodaně a následně bundesligové Mohuče. Nyní se 35letý ofenzivní obránce vrátil do rodné Opavy, kde s velkým fotbalem začínal.

Slezský FC se v posledních letech potýká s klubovými i výkonnostními problémy, když dvakrát dokonce spadl do MSFL. I letos se mu však podařilo rychle postoupit zpět 2. ligy a Pospěch by rád pomohl k jeho stabilizaci.

Zároveň si uvědomuje, že jsou s jeho příchodem spojena velká očekávání. "Toho se nezbavuju. Vím, že by to tak mělo být," říká bývalý reprezentant v rozhovoru pro Aktuálně.cz

Říkal jste, že se vracíte z rodinných důvodů. Můžete je trochu víc přiblížit?
"Chci teď být co nejvíc se svou dcerou, abych jí mohl pomáhat ve škole i v životě. Je jí devět let a potřebuje prostě, abych byl doma."

Jak těžké pro vás bylo rozhodnout se, že uděláte za působením na evropské scéně tlustou čáru a vrátíte se do Česka, konkrétně do druhé ligy?
"Nebylo to zas tak složité, protože jsem nad tím přemýšlel skoro rok. A když se jedná o rodinu, tak to není zas tak těžké rozhodování."

Mohuč skončila v Bundeslize sedmá a bude se prát o postup do Evropské ligy. Kdyby měla jistotu startu v hlavní fázi, zviklala by vás vidina znovu hrát evropský pohár tak, že byste ještě zůstal?
"Samozřejmě když se daří, tak to člověka napadne. Ale myslel jsem na to jen chvilku, brzy jsem to zavrhnul."

V Mohuči jste platil za oporu, klub vás proto přemlouval, abyste nekončil. Jak se s vámi poté při odchodu loučili?
"Rozloučení bylo krásné. Se spoluhráči, vedením i fanoušky. Proběhlo hned po posledním zápase, kdy mi poděkovali za ty tři roky, co jsem v klubu strávil. Potom jsme měli společnou večeři. Bylo to krásné, jde vidět, že si mé práce vážili."

Kromě Opavy vás lákaly i další kluby, z českých se mluvilo o Ostravě nebo Jablonci. Uvažoval jste o některé z těchto variant nějak vážněji?
"Chtěl jsem se hlavně vrátit domů a nikam už necestovat. To však bylo podmíněno postupem Opavy do druhé ligy. To se povedlo, a tak jsem další nabídky s díky odmítl."

Vaše dosavadní kariéra byla hodně bohatá. Přistihl jste se, že jste začal bilancovat?
"Ano, takové myšlenky na mě už přišly. Člověk se samozřejmě ohlédne za tím vším, co za svou kariéru udělal, a nějak si to zhodnotí. Musím říct, že i díky tomu, že se mi vyhýbala zranění, to byla krásná kariéra."

Získal jste mistrovské tituly, hrál jste Ligu mistrů, působil jste v reprezentaci. Na které momenty vzpomínáte nejraději?
"Hodně lidí se mě na to už ptalo, ale to se nedá tak říct. V každém působišti jsem zažil něco hezkého. Třeba v Ostravě, Spartě a Kodani jsem vyhrál titul..."

Na ty jste měl opravdu štěstí, celkem jste jich získal pět...
"Noo, to je pravda (směje se). S Mohučí jsem sice na největší úspěchy nedosáhl, ale zase jsem hrál v top lize na plných stadionech proti nejlepším hráčům a mančaftům."

Nyní jste se tedy vrátil do druholigové Opavy. Co od této štace očekáváte? Předpokládám, že si nechcete jen tak zahrát fotbálek.
"To určitě ne. Samozřejmě že očekávání ode mne budou veliká. Všichni budou chtít, abych předváděl určitou úroveň. Zatím se však s klubem, spoluhráči a soutěží seznamuju."

V Opavě se často mluví o touze vrátit se také do první ligy, kterou SFC hrál naposledy v sezoně 2004/05. Jednou docela hlasitě, jindy se o tom jen tak sní. Jak vidíte tyto ambice vy?
"Podle mě se všechno musí budovat postupně, tak aby klub i tým byl na to připraven. Pak se to může třeba za tři čtyři roky podařit. A ne, že se postoupí rychle, a pak se bude hrát jen o záchranu a nebude to mít valnou úroveň. Rozhodně nechci, aby se to bralo tak, že přišel Pospěch a najednou to půjde samo. Lidi, co tu nyní jsou, pracují velmi dobře. Proto bych to bral postupnou cestou budování a výchovy mládeže."

Postoupit s rodným městem, které fotbalem tradičně žije, do první ligy, to by ale byl krásný závěr kariéry, co říkáte?!
"To by bylo hezké, ale já si takový cíl nekladu. Nejradši bych byl, kdyby se Opava stabilizovala, měla svou výkonnost, předváděla dobrý fotbal a začalo se budovat s větším výhledem do budoucnosti, ne jen na dva tři roky. Samozřejmě by byli všichni strašně rádi, včetně mne, kdybychom postoupili, ale ještě raději bych za to byl v době, kdy na to klub bude připraven."

Do Česka se v poslední době na závěr kariéry vrací řada hvězd a reprezentantů, ovšem jejich výkony bývají rozdílné a někteří vyloženě zklamou. Jste připraven na to, že byste měl naplňovat určitá očekávání vedení, fanoušků i spoluhráčů?
"Samozřejmě všichni očekávají, že budu zářit a budu tahoun mužstva. Toho se ale nezbavuju, protože vím, že by to tak mělo být. Na druhou stranu fotbal nehraje jeden člověk, takže záleží na tom, jak si sedne celý tým, jak si navzájem pomůžeme. A taky na zdraví. Zároveň je pravda, že už taky nejsem nejmladší, takže uvidíme."