První nabídku z Anglie musel Čech odmítnout, nedostal by povolení. Brexit může tyhle podmínky vrátit

Luděk Mádl Luděk Mádl
24. 6. 2016 10:50
Občané Velké Británie se rozhodli, že jejich země odejde z Evropské unie. Mohlo by to zásadně změnit kosmopolitní charakter jejich fotbalové Premier League.
V roce 2002 Petr Čech nesplňoval podmínky pro udělení pracovního povolení ve Velké Británii. Musel proto do francouzského Rennes
V roce 2002 Petr Čech nesplňoval podmínky pro udělení pracovního povolení ve Velké Británii. Musel proto do francouzského Rennes | Foto: Reuters

Praha - Brexit změní Velkou Británii, změní Evropu, změní i fotbal, přinejmenším ten na ostrovech. Jen teď nikdo neví, jak zásadním způsobem. Změní Premier League svůj kosmopolitní charakter? Klesne její atraktivita?

Lze předpokládat, že výrazně stoupne význam (a cena) hráčů s britským pasem, na vnitřním anglickém trhu s transferními právy se z nich stane velmi cenné zboží. České fotbalisty ale spíš zajímá, jestli Brexit případné angažmá v Anglii zkomplikuje jim.

Když londýnský Arsenal kupoval v zimě z Basileje záložníka Mohameda Elnenyho, musela se kvůli tomu sejít speciální komise pro udělování pracovního povolení.

Elneny je totiž Egypťan, jeho země nefigurovala v Top 30 na žebříčku FIFA a Afričan nesplňoval příslušné podmínky. Komise mu nakonec přesto povolení udělila.

Ve stejné době přicházel do Brightonu český fotbalista Jiří Skalák. A žádné pracovní povolení jakožto občan země Evropské unie nepotřeboval. To se podle všeho může výhledově změnit.

Občané Velké Británie se totiž v referendu rozhodli Evropskou unii opustit. Vše o takzvaném Brexitu sledujte zde. I pro fotbalisty ze zemí Evropské unie by tedy po skutečné realizaci Brexitu měly teoreticky platit stejné podmínky pro udělování pracovních povolení jako třeba pro Jihoameričany či Afričany.

Proč musel Čech nejprve do Rennes

"Nabídka odejít do Premier League pro mě přišla už v roce 2002. Jenže tehdy ještě Česká republika nebyla členem Evropské unie a já jsem nesplňoval potřebné podmínky v počtu mezistátních startů. Takže bych tehdy pracovní povolení v Británii nezískal. Proto jsem tehdy přestoupil ze Sparty do francouzského Rennes. A do Chelsea jsem šel až v roce 2004, kdy už Česko členem Unie bylo," zavzpomínal nedávno brankář Petr Čech v rozhovoru pro Český rozhlas.

Svůj podpis Čech nedávno přidal pod otevřený dopis, petici, která občany Británie vyzývala k tomu, aby Evropskou unii neopouštěli. V referendu ale nakonec převládl opačný názor.

Kdyby měl Brexit hypoteticky nastat se vším všudy přes noc, nesplňovalo by podmínky pro udělení pracovního povolení 332 hráčů z jarních soupisek dvou nejvyšších anglických soutěží a skotské Premier League.

Ve skutečnosti nyní o práci nepřijdou, ale do budoucna se v souvislosti s Brexitem dá očekávat, že přinejmenším jisté komplikace třeba i pro české fotbalisty, toužící hrát v Anglii, nastanou.

Nyní kromě Petra Čecha (Arsenal) působí v Anglii Libor Kozák (Aston Villa), hráči Watfordu Matěj Vydra (hostoval v Readingu) a Daniel Pudil (hostoval v Sheffieldu Wednesday). Dále Jiří Skalák (Brighton), Tomáš Kalas (hostoval z Chelsea v Middlesbrough), na soupisce Boltonu figuruje i Filip Twardzik a donedávna působil v Evertonu mladý brankář Jindřich Staněk.

Pro ty všechny platí, že... "Brexit rozhodně nebude fungovat retroaktivně. To znamená, že jejich současné smlouvy platí a pro hráče, kteří na ostrovech působí teď, se přinejmenším po dobu platnosti jejich kontraktu nic nemění," říká Jiří Hošek, londýnský zpravodaj Českého rozhlasu.

Technicky podle něj Brexit neproběhne dřív než v roce 2019. "Možná až v roce 2020 nebo 2021," dodává.

A co se bude dít pak, to nikdo neví. Patrně "něco mezi". Mezi současným stavem, kdy hráči ze zemí EU měli do Británie zcela volné dveře - a mezi podmínkami, které pro to, aby pracovní povolení v zemi dostali, musí nyní splňovat občané nečlenských zemí EU.

Tak si ty podmínky pojďme představit.

Rozhoduje žebříček FIFA a počet mezistátních startů

Automaticky dostává nyní pracovní povolení hráč ze země Evropské unie nebo hráč splňující tyto podmínky:

1)      Hráč ze zemí na 1.-10. pozici žebříčku FIFA musí odehrát minimálně 30 procent zápasů národního týmu za poslední dva roky.

Země první desítky v EU: Belgie, Německo, Španělsko, Portugalsko, Rakousko, mimo EU: Argentina, Kolumbie, Chile, Brazílie, Uruguay.

2)      Hráči ze zemí na 11.-20. místě musí zasáhnout do 45 procent zápasů.

V žebříčku FIFA jsou v tomto rozmezí v EU: domácí Anglie, Itálie, Nizozemsko, Francie, Maďarsko, přidružený statut má Švýcarsko, mimo EU: Ekvádor, Mexiko, Turecko, Ukrajina.

3)      Pro hráče ze zemí na 21.-30. místě žebříčku FIFA už se požaduje 60 procent mezistátních startů, pro další dvacítku zemí pak 75 procent.

Česko je nyní na 30. příčce žebříčku FIFA, Slovensko je na 24. pozici. Žebříček FIFA se průběžně aktualizuje podle výsledků jednotlivých reprezentačních týmů.

Pro ty, kdo výše popsané podmínky nesplňují, platí, že jejich žádost o pracovní povolení by musela řešit speciální komise.

Kluby anglické Premier League a Championship, dvou nejvyšších anglických fotbalových soutěží, zinkasují v příštím tříletém cyklu za vysílací práva 8 miliard liber. Velkou část této sumy tvoří peníze za prodej těchto práv do zahraničí. Vedle španělské ligy je právě anglický produkt celoplanetárně nejžádanějším televizně-sportovním fotbalovým zbožím. Je otázkou, co by s tímto globálně úspěšným projektem udělal zásah do zcela kosmopolitního charakteru ligy.

Katastrofa? Nebo spása pro reprezentaci?

"Odchod Británie z Unie by měl pro Premier League naprosto devastující účinky," agitovala v kampani před referendem Karren Bradyová, viceprezidentka klubu West Ham United.

Podporovatelé Brexitu naopak uklidňovali fotbalové fanoušky, že by se pro fotbal jistě domluvila nějaká speciální opatření.

"Nikdo neví, jaký status budou mít v Británii občané EU po Brexitu. To jsou různé roviny, jinak tu pracovní právo hledí na Iry, jinak na občany ze zemí Commonwealthu, tedy Britského společenství národů, a jinak na cizince z dalších zemí... Je tu asi jistý předpoklad, že se na Němce či Italy asi z hlediska předpisů bude i nadále hledět jinak než třeba na příchozí z jiných kontinentů," přemýšlí nahlas Jiří Hošek.

Prakticky jako jisté se jeví, že by měl posílit statut rodilých Angličanů. "Ten nový stav určitě výhledově pomůže anglické reprezentaci," míní Simon Bayliff, hráčský agent. Právě velké množství cizinců v soutěži podle odborníků znemožňuje patřičný růst domácích talentů.

Nad tím, co se v anglickém fotbale stane, až se právě odhlasovaný Brexit jednoho dne technicky zrealizuje, tedy visí otazník.

Ale co bude Brexit do budoucna znamenat třeba pro české hráče?

Lze asi očekávat, že třeba příběh o tom, jak se 17letý brankář sparťanské líhně Jindřich Staněk rozhodl, že zkusí štěstí za kanálem La Manche, a bez nejmenších omezení a komplikací dostal smlouvu v Evertonu, kde se pak časem propracoval na místo klubové "trojky", se asi v nových podmínkách, které Brexit nastaví, opakovat nebude. Tak volná už asi pomyslná příjezdová dálnice do anglického fotbalu nebude.

 

Právě se děje

Další zprávy