Odmítl, že by v letech 2019 a 2020 uplácel rozhodčí, aby pomohli jeho klubu k výhře.
Rozhodně také popřel, že by ve fotbalu existovala nějaká zločinecká organizace, která by zápasy ovlivňovala.
Podle obžaloby se ale Rogoz s pomocí Berbra změnami rozhodčích a úplatky snažil získat výhody pro Vyšehrad, aby klub postoupil do druhé ligy.
"Ve FAČR neexistovala žádná skupina, která by hlídala rozhodčí a říkala jim, co mají dělat. A neexistovala ani žádná skupina rozhodčích, která by dělala na zakázku. Žádná zločinecká organizace neexistovala a mezi těmi, kteří v ní podle obžaloby byli, určitě ne," četl Rogoz z připraveného prohlášení.
Ve fotbale se podle něj velice rychle šíří informace, a pokud by se nějaké organizované ovlivňování zápasů konalo, rychle by se vše dostalo na veřejnost.
Dřív než Rogoz rozebral jednotlivé zápasy, které podle obžaloby předáním či nabídkou úplatků ovlivňoval, hovořil o Berbrovi.
"Postavení Romana Berbra bylo ve fotbalu silné a prostupovalo všemi směry. Neznám slabinu, kterou by ve fotbale měl," řekl Rogoz.
Soukromé kontakty s Berbrem neměl, pouze od něj koupil auto. Rogoz připustil, že v minulosti několikrát žádal o změnu rozhodčích, nebylo to ale nic neobvyklého, ve fotbalu se to dělo běžně.
Odmítl ale, že by chtěl vyměnit rozhodčí proto, aby pak mohl ovlivnit zápas ve prospěch Vyšehradu.
Podrobně pak rozebíral jednotlivé zápasy, které podle státního zástupce ovlivnil. Přiznal například, že chtěl výměnu rozhodčího pro utkání s Živanicemi, ale ne proto, aby zápas ovlivnil, ale proto, že v Živanicích bylo utkání vždy velmi nepřátelské vůči soupeři i vůči rozhodčím.
Chtěl prý proto zkušeného sudího, který vyhrocené utkání zvládne a nepodlehne tlaku Živanic. Takovým rozhodčím byl podle něj spoluobžalovaný Robert Hájek, který měl zkušenost jako bývalý ligový sudí a zápas zvládl.
Rogoz přiznal, že v některých případech peníze předával, vždy je ale odůvodnil jinak než jako úplatek. Například v zápasu mezi Vyšehradem a Vltavínem podle obžaloby nabídl více než stotisícový úplatek tehdejšímu kapitánovi Vltavínu Martinu Uvírovi, aby nehrál naplno. Rogoz ale peníze vysvětlil jako zálohu za uvažovaný Uvírův přestup do Vyšehradu.
Předání 30 tisíc korun v utkání Vyšehradu s Ústím nad Orlicí zas vysvětlil tak, že peníze dal rozhodčím, aby si zašli na jídlo.
"Všechna léta je zvykem, že když jdou rozhodčí někam sami, platí hlavní rozhodčí. Proto jsem po utkání dal 30 tisíc jako stravné. Bylo výhodnější dál rozhodčím peníze, než si s nimi jít sednout na večeři. Možná, že jsem nabídl hodně, ale v té době jsem byl pod tlakem," připustil Rogoz.
Zcela ale odmítl, že by nabízel úplatek asi deset dní před utkáním, jak vypověděl další obžalovaný, bývalý rozhodčí Tomáš Grímm, který spolupracuje se žalobcem.
Právě činnost organizované skupiny, ovlivňující v letech 2019 a 2020 zápasy třetí a druhé ligy, je nejvážnější částí obžaloby.
Státní zástupce Berbra viní z toho, že stál v čele této skupiny a využíval svého dominantního postavení ve FAČR a ovlivňoval nasazování rozhodčích na utkání Slavoje Vyšehrad podle požadavků Rogoze.
Berbr to podle obžaloby dělal pro posílení a udržení svého vlivu v asociaci. Hrozí mu až dvanáctileté vězení. Státní zástupce v případu obžaloval 21 lidí a klub Slavoj Vyšehrad.
