reklama

Sparta bez rotace, ruka bez záruky a trenéři bez papírů

Ne, tahle penalta se fotbalistům Liberce na Letné vůbec nepozdávala Ne, tahle penalta se fotbalistům Liberce na Letné vůbec nepozdávala autor: CPA Eduard Erben
Po třetině soutěže dominují Synot lize podle očekávání týmy Plzně a Sparty. Přibyl další trenér bez potřebné licence

Glosář -  Řekl to celkem přesně. "V lize se výkonnostně odlišují Plzeň, Sparta, možná Jablonec. A jinak všichni hrají tak nějak podobně." Lepší charakteristiku první třetiny Synot ligy než tu, která zazněla z úst Romana Kučery, novopečeného trenéra Jihlavy, ani hledat nemusíme. Je celkem přesná.

A Kučera ji hned potvrdil v praxi, to když ve své ligové premiéře, do níž v tu chvíli šel s tabulkově nejslabším celkem v soutěži, porazil pražskou Slavii.

Bohužel pro něj tak trochu na zapřenou, protože v oficiálním zápisu o utkání se v kolonce "trenér domácích" skvělo jméno sportovního manažera Jihlavy Josefa Jinocha. Ten má totiž na rozdíl od Kučery vystudovanou profilicenci, podle předpisů povinnou v Synot lize pro hlavní kouče i asistenty.

Podobně na zapřenou trénuje třeba Martin Svědík ligistu z Ostravy, všichni to vědí, ale do médií za něj mluví vedoucí mužstva Tomáš Bernády, který už na rozdíl od něj profilicenci před časem dostudoval. Potřebné papíry chybí v soutěži i několika asistentům.

Nemám opravdu nic osobního proti jmenovaným pánům, vždyť Roman Kučera v jihlavské mládeži vychoval Vydru, Tecla, Masopusta a další borce, takže fotbalu jistě rozumí.

Ale za sebe musím říct, že způsob, jakým se v Synot lize obecně kašle na předpisy, jak je v ní zvykem všechno obcházet a všem to přitom přijde úplně normální, mi osobně vadí.

"Tiráka" byste taky nemohli řídit s papíry na babetu, na operačním sále by se asi ten, kdo neabsolvoval lékařskou fakultu, také neuplatnil - ale u fotbalu mají všichni pocit, že požadavek nějakého vzdělání je jen byrokratická buzerace, které je radno se vysmát.

Tak až se zase budeme divit, proč je český fotbal v mezinárodní konfrontaci někde úplně jinde než třeba před deseti lety, tak si i na tenhle přístup vzpomeňme. Na přístup klubů, které normy obcházejí, přístup asociace, která jejich plnění fakticky nevyžaduje, jen občas zamává ve vzduchu varovným prstem, přístup vedení ligy, které něco takového už vůbec nezajímá, a přístup unie trenérů, která se na nějaký hlasitější protest ani nezmůže.

Ale zpátky k lize jako takové. Po deseti kolech vede tabulku Plzeň (23 bodů), před Spartou (22) a Jabloncem (20), který už s oběma nejlepšími týmy soutěže hrál a prohrál. Čtyři celky (Liberec, Budějovice, Jihlava a Hradec Králové) nemají ani 10 bodů, všichni ostatní jsou smáčknutí mezi zisk 17 a 11 bodů.

Nad očekávání dobře si vedou tradiční "záchranáři" z Ostravy a Bohemians, jediná výhra v 10 kolech naopak sráží dolů jarního účastníka Evropské ligy z Liberce.

Nejvíc gólů střílí Plzeň, která se doma pyšní návštěvami, co nikdy neklesnou pod 10 000 diváků. Plno bude jistě i 2. listopadu (datum se možná zpřesní), kdy v klíčovém zápase podzimu přivítá Spartu. Už se to blíží.

Aspirant titulu? Jen ten domácí

Plzeň-Teplice 1:0. Není to tak dávno, co jsem tu po utkání Teplic se Spartou básnil o potenciální útočné síle severočeského týmu. V Plzni ovšem Ščasného celek nic fenomenálního nepředvedl, od začátku se ocitl pod silným tlakem a na první ohrožení Kozáčikovy branky se zmohl až po hodině hry.

I poměr střel 19:6 odkazuje na to, že Plzeň byla jasně lepší. Teplické nenechala jejich jindy smrtící brejky ani založit. A jen smůla či zbrklost v koncovce plus excelentní výkon brankáře Grigara nepustily viktoriány do většího a zaslouženějšího náskoku.

Takhle zůstalo jen u zásahu Hejdy, který se při standardce protlačil v prostoru přes statického Matulu jako tank.

Marodů sice nemají v Plzni málo (namátkou Čišovský, Rajtoral, Chramosta), přesto si ale v kádru drží takový přetlak, že se reprezentant Hořava nevejde do základní sestavy. A že ho to zdravě štve, prokázal po naskočení na trávník parádní střelou, již Grigar špičkami prstů povytlačil na břevno. Inu, konkurence je mocná čarodějka.

Co asi řekne Damková?

Sparta-Liberec 1:0. To na Letné takový personální přetlak neřeší, kouč Lavička sází na ustálenou sestavu. A to i v kombinaci rychlého sledu čtvrteční Evropské a nedělní domácí ligy. S Libercem totiž naskočila zcela stejná sestava jako proti Bernu - a sparťani sami přiznávali, že tentokrát zase až tak oslnivý výkon nepodali.

Jedna vynucená změna přeci jen přišla poměrně záhy, to když z trávníku pro zranění musel Vácha, což patrně znepokojilo i reprezentačního kouče Vrbu.

Sparta těsnou výhru nakonec ušolíchala, ale křiku a za protesty rozdaných žlutých karet kolem toho bylo hodně. Liberecký obránce Pokorný sice ve vlastní šestnáctce evidentně zahrál rukou, ale míč na ni směřoval od jeho nohy.

A v pravidlech se píše, že se jako jejich porušení nevnímá, když "si při odkopu míče hráč nastřelí vlastní ruku".

V televizních záběrech nebyla situace vidět zrovna optimálně, spíš než na vědomý odkop to ale vypadalo tak, že se balon od Pokorného nohy na jeho ruku odrazil. Každopádně šlo o hraniční a diskutabilní situaci, ve které se rozhodčí Příhoda rozhodl penaltu nařídit. Vyčkejme tedy hodnotícího stanoviska předsedkyně komise rozhodčích Dagmar Damkové. Předpokládám, že Příhodu spíše podpoří.

Pozoruhodné je, že ačkoli si David Lafata poslední dobou plnil normu, co zápas, to dva góly, po neproměněné penaltě v derby "S" se na další exekuci necítil. Nicméně Dočkal za něj zaskočil spolehlivě.

Beránek asi pauzu uvítá

Jihlava-Slavia 1:0. Na Vysočině mají letos o motivaci postaráno hned od začátku sezony, protože po katastrofálním startu jsou teď nejspíš až do konce ročníku odsouzeni k tvrdému boji o záchranu.

Což se na hřišti projevilo, vyhrál prostě a jednoduše motivovanější tým. Slavia po vynikajícím startu do sezony, kdy někdy se štěstím, jindy díky vzornému nasazení bodovala až nad úroveň svého sportovního potenciálu, se teď po svém zpohodlnění pro změnu propadla do černé výsledkové díry. Včetně pohárového vyřazení na Žižkově prohrála už v šestém zápase v řadě. A nálada fanoušků se z chystaných oslav "div ne titulu" začíná vracet do jarních potemnělých hodnot.

Nicméně kádr má teď Slavia poskládaný bezesporu smysluplněji a na lavičce nesedí bláznivý experimentátor, ale zkušený expert znalý prostředí. Trenér Beránek teď jistě uvítá reprezentační pauzu k lepšímu vyladění týmu, čas k uzdravení dostanou opory Latka a Škoda. No a pak přijede Jablonec...

Baníku se válečnické štěstí drží

Slovácko-Ostrava 1:2. Slavia postupně vyčichla, to Baníku se válečnické štěstí drží jako klíště. Nastřádal už 5 výher, vždycky o gól, teď podruhé v řadě vstřelil vítěznou branku po vypršení 90. minuty. Mix mladých odchovanců a cizinců funguje, byť ani Ostravanů se jistě štěstí nebude držet celých 30 kol. Ale nejpozději na jaře by jim měl pomoci i Milan Baroš. Že by v Ostravě, kde se v posledních letech jen zachraňovali, mohli pomalu začít myslet třeba i na poháry?

Pokud ano, tak je k nim popostrčil i domácí Tomáš Rada, který si nechal vzít balon před prvním inkasovaným gólem a pak si ještě opakovaně a nakonec i úspěšně řekl o vyloučení...

Jablonec-Dukla 6:0. Na povídánky o Galácticos jsou sice v Jablonci lehce alergičtí, nicméně projekt spojený s letním příchodem osmi hráčů nadstandardní úrovně, včetně dvou bývalých reprezentantů Hübschmana a Juna,  začíná díky erudici trenéra Šilhavého fungovat a výrazně se od středu tabulky odpojovat.

Jsou to jen dva týdny, co k budějovické obraně Jablonečtí klíč na vlastním hřišti nenašli, teď to tam začalo padat rychle: 8., 16., 17. a pak v pravidelném rytmu 37., 57. a 77. Koncert, na který bylo bohužel zvědavo jen 2246 diváků.

A Dukla? Možná by si na Julisce měli trochu ujasnit, jestli tam teď hráče fotbal vůbec baví, posledně na Slovácku chytili "bůra", teď půltucet... Od ligové výhry nad Spartou absolvoval Kozlův tým už pět zápasů nejvyšší soutěže, z nichž čtyři prohrál. Forma je pryč.

Mladá Boleslav - Brno 5:1. Trenér hostí Václav Kotal je fanatikem taktiky. To tak celý týden přemýšlíte, kudy nejlíp na soupeře, snažíte se odhadnout, co on chystá na vás, myslíte si, že hráčům řeknete všechno, co budou potřebovat... A když je to pak v 7. minutě dva nula pro soupeře, tak víte, že jste se snažil zbytečně, protože je prostě vymalováno. Strašidelný poslední gól, který po rozehrávce s vlastním stoperem Košťálem inkasoval brankář Hladký, pak zaváněl až hodně podezřelými výklady...

Bohemians - Č. Budějovice 3:0. Zkraje sezony loupili "klokani" ligové body venku, teď už je začali sbírat i v Ďolíčku. A podruhé v ročníku vstřelili v zápase tři góly. Na něco takového nebývali zvyklí. Jak vidno, trenér Pivarník umí dobře pracovat i s málem...

Příbram - Hradec Králové 1:0. Jestli si někde mohou gratulovat k úspěšné trenérské výměně, tak u Litavky. Otřískaný praktik ze staré školy Pavel Tobiáš přišel, viděl, třikrát vyhrál a ještě neinkasoval. K opasku si navíc pověsil skalpy tří potenciálních soupeřů z bojů o záchranu: Jihlavy, Českých Budějovic a Hradce Králové.

Východočeši, kteří se za celý zápas prezentovali jedinou střelou umístěnou na bránu, tak na ligu dál cení svá bezzubá ústa. Čtyři vstřelené góly na deset zápasů, to je vskutku na pováženou. S takovým průměrem by ligu končili s tuctem nastřílených gólů. A to by na záchranu patrně stačilo jen těžko...

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

reklama