Superpoháru uškodila nízká návštěva i rasismus, ale návrat federálního soupeření má něco do sebe

Marek Janoš Marek Janoš
24. 6. 2017 7:40
Obnovení superpoháru po federálním vzoru je dobrý nápad, zbývá ho dotáhnout.
Superpohár 2017: fanoušci Zlína
Superpohár 2017: fanoušci Zlína | Foto: ČTK

Uherské Hradiště - Obnovený superpohár mezi vítězi českého a slovenského národního poháru má za sebou první ročník. Přestože zápas mezi Zlínem a Bratislavou měl řadu nedostatků, není na místě ho zatracovat.

Superpohár vítězů národního poháru mezi týmy ze dvou různých zemí je v rámci Evropy unikátní záležitostí, nicméně jeho prvnímu ročníku chyběl lesk, který možná kdysi měl jeho předchůdce. Zápasu Zlína s Bratislavou uškodilo především podivné datum konání na konci června.

Z posilovny do zápasu a zpět
Zatímco Zlín je totiž na samotném začátku letní přípravy (začal ji teprve v pondělí), "Belasí" trénují naplno, neboť už ve čtvrtek je čeká úvodní zápas prvního předkola Evropské ligy proti Jerevanu. Na datum konání si už před zápasem stěžoval zlínský trenér Bohumil Páník.

"Je to nešťastný termín. Kvůli Slovanu jsme pohár přesunuli na toto datum, ale nikdo nedomyslel, kdo to bude hrát," uvedl pro klubový web. Narážel na problém s nasazením letních posil. Většina přestupů se totiž registruje až k 1. červenci, přestože smlouva o přestupu je uzavřena dříve.

A Moravany už v letním okně opustila trojice klíčových hráčů z minulé sezóny - Jugas, Vukadinovič a Živulič. Nahradit je mají posily Bartošák, Džafič a Podio, jenže právě kvůli formálnímu zaregistrování přestupu neměli nastoupit. Musel by to povolit Slovan, a ten na žádosti českého týmu nereagoval. Vše se nakonec na poslední chvíli vyřešilo a Bartošák s Džafičem zasáhli do zápasu alespoň jako střídající hráči.

Fanoušci na měření sil českých a slovenských klubů neslyšeli
Nový superpohár má oproti předchůdci také menší prestiž z pohledu evropských pohárů.  Vítěz tehdejšího superpoháru nastupoval v mezinárodním Poháru vítězů pohárů. V této soutěži mohly československé týmy narazit na špičkové evropské kluby včetně Liverpoolu nebo třeba AC Milán. V roce 1968 Pohár vítězů pohárů dokonce získal právě Slovan, když ve finále porazil Barcelonu 3:2.

Na oprášení tradice třaskavých federálních duelů neslyšeli ani fanoušci. V Uherském Hradišti si cestu na stadion našlo pouze 3124 diváků. Ti sice vytvořili poměrně živou kulisu, nicméně pohled na tribuny nenadchl. To zklamalo i samotné aktéry zápasu.

"Skandování bylo na úrovni, ale musím přiznat, že jsem čekal trochu víc. Když jsem tady hrával, tak tu lidi na fotbal chodili rádi. Ještě, že přišel aspoň někdo," povzdechl si bratislavský Jakub Mareš. Jeho názor sdílel i Lukáš Bartošák. "Čekal jsem víc fanoušků, ale je hezky, takže nejspíš byli u vody," komentoval poloprázdné ochozy s nadhledem. Vždyť i průměrná návštěva ligových zápasů místního Slovácka byla o více než tisíc diváků vyšší.

Neposlušní fanoušci
Těžko smazatelnou kaňkou na zápase bylo chování kotle Slovanu, kde se mísili bratislavští a brněnští fanoušci. Při penaltovém rozstřelu bučeli na hráče tmavé pleti Ibrahima Traorého a Jeana-Davida Beauguela. Oba zlínští hráči přešli nepříjemnost s nadhledem, ale neodpustili si provokativní gesto směrem ke kotli a vítězný taneček.

"Je to hloupé, ale je to část fotbalu," komentoval situaci francouzský útočník Beaguel. "Samozřejmě, našim úkolem je soustředit se na hru, ale podle mě by takoví fanoušci na tribunách být neměli," dodal. Traorého se na hřišti zastal přátelským gestem hráč soupeře Savičevič. Cestou k penaltě mu podal ruku poplácal jej po zádech.

Příslib pro budoucnost
Nicméně pohár měl i pozitivnější stránky. Především dobrou organizaci a přístup pořadatelů. A co víc, až na slabší diváckou kulisu si zápas pochvalovali i hráči a trenéři.

"Chtěl bych poděkovat oběma svazům, že takovou akci uspořádaly," vzkázal trenér Slovanu Ivan Vukomanovič. "Myslím si, že je to jenom dobře. Máme fotbal propagovat a všichni by chtěli vidět konfrontace českých a slovenských týmů," domníval se útočník Mareš. "Je to dobré zpestření a porovnání mezi českou a slovenskou ligou," přitakával Bartošák.

První ročník superpoháru rozhodně nelze hodnotit jako zklamání, zároveň ovšem nenadchl. Příštím létům by rozhodně prospěl atraktivnější termín těsně před začátkem ostré sezóny, pokud možno obou klubů. Nádech federálního měření sil na hřišti má své kouzlo. Zbývá oživení superpoháru dotáhnout do konce, aby přilákalo na tribuny fanoušky. O ty jde především.

 

Právě se děje

Další zprávy