Plzeň - Ve svých dvaašedesáti letech se dočkal Petr Uličný své první trofeje jako trenér, ani triumf jeho Sigmy Olomouc ve finále Poháru České pošty proti pražské Spartě ho však nepřesvědčil, aby za týden po posledním ligovém zápase sezony změnil své rozhodnutí ukončit kariéru.
Po vítězství 1:0, které zařídil svým gólem ve 47. minutě Michal Vepřek, se však neradoval jen Uličný, ale vůbec všichni příznivci Sigmy. Její premiérové vítězství v českém (československém) poháru bylo totiž také vůbec prvním triumfem v historii klubu.
"Jsem nemírně šťastnej, v Plzni to je letos už podruhý, dneska ale mnohem víc. Vůbec jsem o tomhle po svém zimním nástupu k týmu neuvažoval, díval jsem se jen na ligu a na záchranu. Ve svých dvaašedesáti letech jsem nikdy nic nevyhrál, a proto jsem šťastnej," řekl novinářům po zápase v plzeňské Doosan Areně, kde se Sigmou na jaře triumfoval i v lize po výhře 4:0.
Čtěte také:
Zápas jsme sledovali v online reportáži
Sigma porazila Spartu a získala první trofej v historii
Pane trenére, jak jste vnímal hektický druhý poločas?
Ten zápas byl velice dobrej, byla jen škoda, že jsme tam dvakrát šli sami na bránu a nevyužili, protože ta jejich síla v závěru, ten Jarošík - Kwe-kwe, byla obrovská. Jsou to ale krásný pocity, vyhráli jsme zaslouženě.
Takže se dá říci, že Plzeň je vaše město zaslíbené...
Když jsme tu Plzni vzali tři body, bál jsem se, že budou fanoušci proti nám. Ale byli s náma. Chtěl bych ale hlavně pochválit naše fanoušky. Nečekal jsem, že jich tu bude tolik. Myslím si, že předčili i ty fanoušky Sparty a byli našim dvanáctým hráčem.
Jste rád, že se Vám na konci kariéry podařilo získat svou první trofej?
Tohle je nejvíc nejen pro mě, ale i pro klub, který nikdy nevyhrál ani v Poháru, ani v lize. Ten malej podíl samozřejmě cítím i z mé strany, ale největší podíl mají hráči i trenéři y celej realizační tým, včetně vedení a Honzy Gottwalda (sportovní manažer), s nímž jsem v největším styku.
Jaké teď budou oslavy, když jste žzádné podobné ještě nezažil?
Já jsem nikdy nic nevyhrál, v autobuse jsem nikomu nikdy nedovolil pít alkohol, nejsu na to připravenej. Ale musím se poradit s kapitánem (Radimem) Kučerem a trošku se podřídím. Nesmíme ale překročit míru, čeká nás v neděli důležitý zápas s Jabloncem.
Nebojíte se, že kvůli korupční aféře nebude Sigma moci v příští sezoně Evropskou ligu hrát?
Nemám strach, že nám to zatrhnou, to už jsem s těma papalášama na té UEFě projednával, že tam budeme hrát normálně a já na to na podzim budu chodit jako divák.
Není aspoň kousek naděje, že Vás triumf přesvědčí v kariéře pokračovat?
Nic mě nezlomí v pokračování, už nechci v žádném případě pokračovat, já už jsem si svoje odtrénoval, teď přišel čas pro mladší. Navíc už mi říkala manželka, abych už končil, protože si mě chce užít ještě naživu. Zdravíčko už není stoprocentní a chci se proto víc šetřit, tohle je ta největší třešnička. Věřím, že zůstanu členem v realizačním týmu Sigmy na nějakém malinkém místečku, ale určitě ne jako trenér. Tam patří mladej trenér, jako Pepa Mucha a Martin Kotůlek. Pořád jim říkám, do čeho jdou. Vůbec jim to nepřeju podle toho, co jsem za tu dobu prožil za těžké chvíle.
Po zápase jste si dlouho povídali s Jaroslavem Hřebíkem. O čem?
Oba dva jsme hráli za Spartu a Plzeň, trénovali jsme Plzeň a teď jsme hráli ve finále, byl smutnej, ale přál mi to. Chtěl jsem mu dát jednu medaili, co mám na krku, ale on ji nechtěl.
