Boje o titul i o záchranu, léta mezi elitou i v nejnižších soutěžích - to vše lze najít ve více než stoleté historii fotbalového klubu Viktoria Žižkov.

Pražský celek patřil v meziválečném období k domácí špičce, významnou roli hrál i v samostatné české lize. Před třemi lety potkal dvojnásobného vítěze Poháru ČMFS sestup, následně byl Žižkov jedním z hlavních aktérů rozsáhlé korupční aféry. Od příští sezony bude "Viktorka" opět prvoligová.

Dále čtěte:

• Bílek chválil, Rada litoval chyb a penalty - čtěte ZDE
• AC Milán slaví, Ligu mistrů vyhrál i Jankulovski - čtěte ZDE
• Poborský se loučí. Zničí naděje slávistů? - čtěte ZDE
• Rebel Řepka má dovést Spartu k titulu - čtěte ZDE

Návrat mezi elitu si svěřenci trenéra Vladimíra Skalby vybojovali s přehledem: za celou sezonu prohráli zatím pouze dvakrát a postup si zajistili tři kola před koncem. Po šestém a pátém místě v předchozích dvou sezonách tak Žižkovští po třech letech splnili cíl v podobě comebacku do nejvyšší soutěže.

V té patřila červenobílá Viktoria od svého návratu po reorganizaci soutěže v roce 1993 ke stálicím. Vrcholem byly dvě třetí příčky v letech 2002 a 2003, když v prvním případě chybělo Žižkovu k zisku titulu jen pár minut v posledním kole. V roce 2001 navíc "Viktorka" podruhé triumfovala v Poháru ČMFS a tehdejší opory žižkovského kádru Luděk Stracený, Aleš Pikl a Antonín Mlejnský to dotáhly až do reprezentace. 

Již v sezoně 2003/04 však Žižkov skončil až patnáctý a sestup do druhé ligy neodvrátily ani proslulé "desetníky, kapříci či kila jablek", které nabízel rozhodčím tehdejší sportovní ředitel Viktorie Ivan Horník. Za účast v korupční aféře byl žižkovský celek nakonec potrestán půlmilionovou pokutou a dvanáctibodovým odpočtem v následujícím ročníku. 

Žižkovský klub byl založen roku 1903 studenty reálného gymnázia, název Viktoria měl odrážet touhu po vítězstvích. Ta na sebe nenechala dlouho čekat: ještě před vznikem nejvyšší soutěže se na Žižkově radovali ze tří triumfů v uznávaném Poháru dobročinnosti, po první světové válce už "Viktorka" zdatně konkurovala Spartě i Slavii a v roce 1928 dokonce slavila titul.

Vedle úspěchů v lize se viktoriáni blýskli i čtyřmi triumfy ve Středočeském poháru. Červenobílý dres tehdy oblékali například Ladislav Ženíšek, Vojtěch Bradáč či Antonín Puč. 

Společenské změny koncem 50. let znamenaly pro tým ze Žižkova pohromu: nejdříve sestup z první ligy, poté přejmenování na Sokol Viktoria a následně na Sokol ČSAD a nakonec v roce 1952 dočasný zánik klubu. Jeho nástupcem se stal Slavoj Žižkov, který z nejnižších soutěží postoupil v roce 1960 až do druhé ligy a o pět let později se vrátil k tradičnímu názvu. 
   
Zpět mezi elitu pomohl Viktorii po rozpadu Československa až fotbalový mecenáš Vratislav Čekan, jenž klub nedlouho předtím zachránil před bankrotem. Ten na Žižkov přilákal reprezentanty Michala Bílka, Karla Poborského, Jozefa Majoroše a další, ale v roce 1996 prodal všechny akcie sdružení pražských podnikatelů.