reklama

Vrba teď Čecha zradit nesmí. Ale v zimě už by měl přitvrdit

Gólman, který nechytá pravidelně ligovou soutěž, to je problém pro každého reprezentačního kouče Gólman, který nechytá pravidelně ligovou soutěž, to je problém pro každého reprezentačního kouče autor: CPA Eduard Erben
Situace Petra Čecha, který se v Chelsea ocitl v roli náhradníka, musí trápit i reprezentačního kouče Pavla Vrbu.

Glosář - Jedna z prvních vět, jež Pavel Vrba pronesl coby nový trenér české fotbalové reprezentace, zněla: "Za národní tým můžou hrát jen ti, co pravidelně nastupují v klubech."

Při nejbližší příležitosti ovšem zdůraznil, že když to říkal, myslel přitom na fotbalisty z "normálních" klubů. "Rozlišujme. Jsou tu také hráči, kteří působí v opravdových top klubech, a u nich je to něco trošku jiného. Pro příklad - v Realu nebo Barceloně třeba hrávají méně, ale za reprezentaci ano a jsou v ní úspěšní," vysvětloval Vrba.

Když to v lednu letošního roku (více zde) takhle specifikoval, myslel přitom pochopitelně na Tomáše Rosického, který v nabitém kádru Arsenalu plnívá spíš roli náhradníka. Ale je natolik výjimečný, že jeho výkon posouvá národní tým do jiné dimenze i za těchto okolností.

Uteklo pár měsíců a v podobné roli se ocitla i druhá Vrbova superhvězda.

Deset let platilo, že Chelsea jde do sezony s brankářskou jedničkou jménem Petr Čech. Jenže teď už to neplatí. A z Čecha je náhradník belgického konkurenta Thibauta Courtoise.

Když se na stadionu Burnley objevil na startu Premier League v bráně londýnského klubu Belgičan, patřila Vrbova reakce mezi první.

"Bez ohledu na aktuální stav je Petr Čech pořád jedničkou pro reprezentaci," uvedl Vrba v rychlé tiskové zprávě FAČR. "V poslední době pravidelně komunikujeme, takže situaci máme zmapovanou a já osobně věřím, že se vyvine k Petrově spokojenosti i prospěchu národního týmu."

Případ Casillas varuje

Horečnatě se teď spekuluje o tom, jestli Čech využije zbývajících dní otevřeného přestupového okna a změní adresu. Posledním dnem, kdy tak lze učinit, je pondělí 1. září.

Jenže podle zpráv a indicií z Čechovy blízkosti to spíš vypadá tak, že minimálně půl roku ještě v Chelsea setrvá a o ztracenou pozici jedničky zkusí zabojovat.

Co to znamená pro reprezentaci? Komplikaci, to si přiznejme na rovinu.

Vysedávání na lavičce bez zápasového zatížení a herní praxe ještě žádnému fotbalistovi na planetě formu nevylepšilo.

Jen si vzpomeňme na netradiční model, který v uplynulé sezoně uplatňovali v Realu Madrid. Ligu chytal Diego López, všechny poháry včetně Ligy mistrů pak žijící legenda klubu jménem Iker Casillas.

Jak ve finále Ligy mistrů, tak posléze na mistrovství světa pak bylo na Casillasově výkonu jasně vidět, že nemá optimální odhad a ideální timing, byl jen stínem své vlastní velikosti.

Nutno ovšem zdůraznit, že Casillasův problém v Realu trval vlastně rok a půl. Místo v sestavě ztratil kvůli roztržce s Mourinhem a následnému zranění už v polovině sezony 2012/13.

Takže případný "pouhý" půlrok Čechova vysedávání na střídačce Chelsea by zase až tak devastující účinek mít nemusel.

To je samozřejmě individuální záležitost, důležité bude, kolik herních příležitostí Čech reálně dostane. Při jeho profesionálním přístupu lze prakticky vyloučit, že by zatrpkl natolik, aby v přípravě nepracoval na sto procent. To spíš bude makat násobně víc než kdy jindy...

Šampionát v Brazílii ostatně nabídl i jiný brankářský příběh než ten Casillasův. Chlapík jménem Sergio Romero odchytal v minulé sezoně na hostování v Monaku všehovšudy dva a půl ligového zápasu + francouzský pohár. Nicméně Alejandra Sabellu to neodradilo od rozhodnutí postavit ho na MS do brány Argentiny. A Romero v ní v pohodě vydržel až do finále.

A v zimě znovu karty na stůl. I Vaclíkovy

Momentálně je situace taková, že si Pavel Vrba v podstatě ani nemůže dovolit odstavit Petra Čecha na druhou kolej. A byl by blázen, kdyby to udělal.

Zkušený gólman má za sebou kompletní přípravu, před prvním reprezentačním blokem odsedí na lavici maximálně tři ligové zápasy Chelsea. V reprezentační generálce proti USA a při vstupu do kvalifikace o Euro 2016 v očekávaném utkání proti Nizozemsku by tedy měl být negativní efekt vycházející z přesunu do role "dvojky" Chelsea minimální.

Samozřejmě s výjimkou psychického vypětí, kterou nezvyklá situace v Čechově hlavě nutně musí vyvolávat.

Ostatně i kdyby přeci jen na poslední chvíli ještě někam přestoupil, pro reprezentaci by to směrem k zářijovému programu asi také nebylo úplně ideální, Čechova koncentrace by se v souvislosti s možným stěhováním a mumrajem kolem transferu bezpochyby také narušila.

Ale listujme kalendářem dál. V říjnu čeká reprezentaci výlet do Turecka a Kazachstánu, v listopadu duel s Islandem.

Pokud bude Čech zdravý, lze očekávat, že tohle odchytá. Pro Pavla Vrbu je natolik klíčovým hráčem, že s ním potřebuje navázat vztah plný vzájemné důvěry. A kdyby ho teď posadil na lavici, Čech by to bral jako zradu.

Svou situaci v Chelsea jistě nese těžce, byť statečně. Ale kdyby před ním měl ještě dostat přednost v reprezentaci Tomáš Vaclík, asi by z toho bylo uvnitř kabiny hodně velké dusno. Mužstvo jako celek by ztratilo klid, tohle Vrba nemůže riskovat.

Nicméně... Tomáš Vaclík se v Basileji chytil, nastupuje ve švýcarské lize pravidelně a čeká ho Liga mistrů. Ta ho utuží.

A za půl roku by se měly karty na stůl vyložit znovu. Pokud teď Čech v Chelsea setrvá a odsedí v ní víceméně celý podzim na střídačce, jistě na něj bude i Vrba v zimě už tvrdě tlačit, aby odešel někam, kde by chytal pravidelně.

Svou roli může hrát i rameno

Důvodů, proč se mu z Londýna zatím patrně odcházet nechce, může být spousta.

S Chelsea je srostlý, bere její branku jako své teritorium a nechce se smířit s tím, že by měl z klubu odcházet jako zestárlý, poražený a vytlačený.

Údajně má Čech s majitelem Abramovičem předběžnou dohodu, že po skončení kariéry zůstane v managementu klubu. Odchodem by se tahle vazba mohla narušit.

Z Londýna se podle všeho velmi nechce odcházet ani manželce Martině.

A další otázka zní: Kam případně jít? Jako kluk snil Petr Čech o Barceloně, tím se netají. Katalánci v létě gólmany měnili, ale už před drahnou dobou, teď mají Chilana Brava a Němce ter Stegena.

Z Realu Madrid sice odešel López do Milána, ale přišel Kostaričan Navas a zůstal Casillas. O možném Čechově odchodu do Realu se spekulovalo hodně hlasitě, i kvůli možnému transferu obránce Varaneho, přičemž Čech mohl být součástí protiplnění. Ale i kdyby na San Bernabeu nakonec zamířil, i tam by o pozici jedničky musel bojovat.

Anglie asi nepřichází do úvahy, své přímé konkurenci Chelsea Čecha neprodá. V Itálii na něj není dost peněz, zbývají Paris SG a Monaco. Ale francouzská liga možná přeci jen Čechovi přijde jako ústup ze slávy.

Svou roli teoreticky může hrát i zranění ramene, které si Čech přivodil v závěru minulé sezony v semifinále Ligy mistrů proti Atlétiku Madrid. V létě proběhla operace, Čech sice říká, že rameno je po rychlé léčbě a rehabilitaci stoprocentní, ale... Ale co když k té stovce procent po té spěšné léčbě ještě něco málo chybí a Čech by teď při případném přestupu mohl mít problém se zdravotní prohlídkou? Případný půlrok navíc na Stamford Bridge by i tenhle možný problém vyřešil.

I Chelsea má asi dobrý důvod si Čecha ještě půl roku v kádru ponechat. Způsob hry v Premier League, to je totiž něco úplně jiného než vše, na co byl Thibaut Courtois zvyklý ze Španělska, z reprezentace či z Ligy mistrů.

V Anglii se v šestnáctce hraje gólmanům mnohem tvrději do těla, v zorném úhlu Belgičana se teď namísto španělských motorových myší budou každou chvíli zjevovat utržené vagóny, které se budou valit přímo na něj. A neuhnou. Vzpomeňme si, jaké potíže s aklimatizací na herní styl Premier League měl před časem v Manchesteru United španělský gólman David De Gea...

Ale nějaké výrazně delší spolužití dvojice Courtois-Čech by asi bylo složité i pro Chelsea. Jednak by nejspíš atmosféra časem houstla k neudýchání, jednak je i pro klub ze Stamford Bridge dost drahá legrace držet si takhle luxusně placenou brankářskou dvojici.

Vzpomínáte na baráž s Belgií?

To, co teď Petru Čechovi, se samozřejmě stalo mnoha brankářům před ním, i v české reprezentaci.

Po Euru 1996 nezamířil Petr Kouba do vysněné Barcelony, ale do La Coruni. A nechytal tam. Takže v reprezentaci začal v nové kvalifikaci dostávat přednost Pavel Srníček, tehdy gólman Newcastlu.

I jemu se ale čas naplnil. Poslední zápasy za národní tým chytal v listopadu 2001, v nechvalně proslulé baráži s Belgií. Šlo tehdy o postup na MS v Japonsku a Jižní Koreji.

Srníček tenkrát působil v italské Brescii. A nechytal. Přesto ho naprosto rozzuřilo, když si v českých novinách přečetl úvahu, jestli by v takové situaci neměl v české bráně dostat přednost mladík, co hned v prvním půlroce ve Spartě naznačil, že je formát a muž budoucnosti.

Ano, jmenoval se Petr Čech. A prakticky všechno, co se dělo s českou reprezentací potom, už neslo jeho výrazný podpis.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

reklama