reklama

Bartošák slaví Calder Cup a říká: Příští rok jsem jednička

Patrik Bartošák. Patrik Bartošák. autor: Red Deer Rebels
Český brankář Patrik Bartošák ve finále AHL vychytal Manchesteru Monarchs Calder Cup a už se těší, jak bude příští rok bojovat o místo v NHL.

Praha - Má za sebou bujaré oslavy, v posledních dnech totiž český brankář Patrik Bartošák zažíval velké hokejové chvíle. Ve finále AHL totiž Manchesteru Monarchs vychytal vítězství v Calder Cupu.

Dvaadvacetiletý Bartošák se stal teprve pátým českým brankářem, kterému se to povedlo. A všichni čtyři před ním chytali, nebo dosud chytají i slavnou NHL.

Bartošák má však v tuto chvíli jiné plány: Na farmě Los Angeles by se rád v příští sezoně stal týmovou jedničkou. Ve finále AHL letos do brány naskočil jen proto, že se tamní muž číslo jedna Jean-Francois Berube v klíčovou chvíli zranil.

"Já ale věřím hodně, že budu příští rok jedničkou já. V létě zamakám a pořádně se na sezonu připravím. Mám sebedůvěru, jsem si jistý, že místo prvního brankáře bude moje," říká Bartošák odhodlaně v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Před dvěma lety jste vyhrál trofej pro nejlepšího gólmana kanadských juniorských soutěží, teď slavíte zisk týmového Calder Cupu. Dá se to nějak srovnat?
Určitě je týmový úspěch daleko víc než individuální ceny. Ty jsou sice hezké, ale k čemu, když to týmu nepomůže? Calder Cup je něco, kvůli čemu jsme dřeli a makali celý rok. Je to fakt výborný pocit.

Jak jste si užíval oslavy?
Mám z toho krásné zážitky, všechny. Ale publikovat raději nic nebudeme (směje se).

Vy jste téměř dva měsíce nechytal a v play off jste naskočil až do finále, protože se zranila týmová jednička Monarchs Berube. Jaké to bylo, naskočit po tak dlouhé době do tak důležitých zápasů?
Byl to super pocit. Samozřejmě člověk nechce, aby se mu parťák zranil, ale když se naskytla šance, chtěl jsem se jí zmocnit co nejlépe. A to se mi povedlo.

Byl jste nervózní?
Nervózní jsem byl, ale vyhecovaný ještě víc. Takže jsem byl připravený.

Během play off za vámi do Ameriky přijel i váš bratr René, který hraje hokej v Česku za Kopřivnici. Jak on to prožíval?
Chvílemi snad více než já (směje se).

Nechal jste si od něj radit?
Neradil mi. Hokejista to sice je, ale do brankářského řemesla si útočníkem mluvit nenechám.

Co váš strejda Radek Bonk, bývalý vynikající hokejista z NHL?
Ten gratuloval moc, držel palce a sledoval to. Až přiletím domů, určitě to oslavíme.

Z českých gólmanů vyhrál AHL Milan Hnilička, Ondřej Pavelec, Michal Neuvirth a Petr Mrázek. Všichni čtyři chytali, nebo nyní chytají v NHL. Takhle to máte teď naplánované i vy?
Naplánované nemám nic. Já se prostě budu snažit být co nejlepší a pomoct týmu, jak nejlépe budu moct. Takhle budu bojovat o NHL. Naplánovat se to nedá.

K tomu, abyste měl do NHL blíže, se nyní budete muset probojovat na pozici brankářské jedničky v AHL. Věříte si na to?
Věřím a hodně. V létě zamakám a pořádně se na sezonu připravím. Mám sebedůvěru, jsem si jistý, že místo prvního brankáře bude moje.

V AHL máte za sebou první sezonu, odchytal jste 28 zápasů. Co vám to dalo?
Byl to pro mě ze začátku nezvyk. Po třech letech v juniorech, kdy jsem chytal skoro každý zápas, jsem přišel do ligy, kde jsem chytal jeden ze čtyř. To bylo těžké, ale zároveň to byla výborná zkušenost a lekce do budoucna.

Byl to pro vás v AHL po odchodu z juniorky velký skok?
Velký, obrovský. Má to výbornou úroveň, chvíli mi trvalo si na to zvyknout.

V jednu chvíli jste se stal dokonce hvězdou a vaše video kolovalo na internetu po celém světě. Chytil jste samostatný nájezd, při kterém jste ani netušil, že se na vás útočník rozjel. Jak na to vzpomínáte?
Teď už s úsměvem. V prvních momentech po tom, co mě trefil puk, jsem byl ale šokovaný a zděšený. Ale teď už na to vzpomínám jedině s úsměvem (směje se).

reklama