reklama

Čeští junioři odehráli dobré mistrovství světa. Bohužel

Američané si ve čtvrtfinále s Českem dělali, co chtěli. Američané si ve čtvrtfinále s Českem dělali, co chtěli. autor: Reuters
I úspěšný ročník českých hokejistů, kteří vybojovali stříbro v kategorii osmnáctiletých, bilancuje na hraně. Pokud mu nepřejí okolnosti, snadno sklouzne po té špatné straně.

Komentář – Výkvět české hokejové mládeže, který se pyšní stříbrem ze šampionátu osmnáctiletých, dozrál pro sledovanější juniorskou kategorii, jenže na mistrovství světa nepřešel čtvrtfinále. Silnou kritiku si však nezaslouží.

Pár věcí se samozřejmě najde. Ze čtvrtfinálové porážky 0:7 se Spojenými státy se leckomu mohlo udělat nevolno. Poměrně zodpovědná česká hra, která ve skupině vzbuzovala jistou naději, mizela už v prvním dějství a postupem času ji zcela vystřídala frustrace.

Zděšení budí i pohled do některých statistik, na něž nemůžou být pyšní hlavně trenéři. Horší přesilovku mělo jen Dánsko, horší oslabení jen Kanada (byť turnaj stále probíhá, zásadní změny už se čekat nedají). V obou herních činnostech, které často rozhodují zápasy, si podstatně lépe vedlo i sestupující Bělorusko.

Zlepšení oproti loňsku

Na druhou stanu, Češi tentokrát nenutili fanoušky k vytrhávání vlasů. Zatímco loni se až na poslední chvíli vyhnuli bojům o udržení, tentokrát splnili primární cíl – postup do play off – krátce po startu mistrovství.

Ze zápasů navíc odcházeli s hrdostí. Porazili Bělorusy i Slováky, i když ne zrovna přesvědčivě, a sahali po výhrách i proti Rusům a Finům. Obstojné výkony vyústily v sedm bodů, což je druhý nejlepší výsledek za poslední dekádu.

K turnaji, který by veřejnost brala jako úspěšný, však paradoxně mohlo vést méně bodů. V pekelné skupině se Švédskem, USA a Kanadou. Nepoměr sil se hlasitě ozval ve čtvrtfinále. Švédové i Američané krutě nadělovali a k postupu Kanaďanů a Dánů nechybělo moc. I kdyby se Češi v tvrdé konkurenci potáceli od porážky k porážce, v play off by najednou měli solidní šanci.

Naději na medaili uhasínaly i zdravotní komplikace. Už před šampionátem odpadli Jakub Vrána a Václav Karabáček. Na samotné akci pak fyzioterapeutka obskakovala čtvrtinu mužstva, včetně Davida Pastrňáka s Pavlem Zachou.

Páté místo není selháním týmu

Zatímco mladí Američané můžou myslet na medaili i bez Jacka Eichela a dalších hráčů NHL, Češi své hvězdy potřebují, ideálně v nejlepší formě.

Jen vzpomeňme na putování stříbrné osmnáctky. Trenér Jakub Petr tehdy nikoho nepostrádal, navíc spoléhal na neskutečně rozjetého Jakuba Vránu, který v sedmi utkáních skóroval osmkrát. I tak byl český tým krůček od toho, aby na něj nikdo nevzpomínal. Stačilo, kdyby Rus Svečnikov proměnil ve čtvrtfinálovém prodloužení trestné střílení.

Dopadlo to však dobře. Stejně jako semifinálové prodloužení, k němuž nemuselo dojít, kdyby Kanaďané pět minut před třetí sirénou netrefili za nerozhodného stavu jen tyčku.

I úspěšný český ročník tedy bilancuje na hraně. A pokud mu nepřejí okolnosti, snadno sklouzne po té špatné straně. Tak jako na letošním juniorském šampionátu, kde přitom předvedl maximum. Nelichotivé páté místo je realita, nejde o selhání hráčů, trenérů ani rozhodčích. Neúspěch má mnohem hlubší kořeny. Bohužel.

Juniorské mistrovství světa v ledním hokeji 2016

Tabulky, výsledky, program juniorského MS v hokeji 2016

reklama