Skauty z NHL Česko nezajímá. Hráči se tu vychovávají špatně

Adam Sušovský Adam Sušovský
4. 9. 2013 6:00
Pohled na český hokej není v zámoří dobrý, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz skaut Edmontonu Oilers František Musil.
František Musl má o mladých českých hokejistech přehled a ví, že to momentálně není žádná sláva.
František Musl má o mladých českých hokejistech přehled a ví, že to momentálně není žádná sláva. | Foto: Aleš Krecl

Praha - To, že jsou Milan Michálek a Tomáš Hertl za posledních deset let jediní čeští hokejisté, kteří si zasloužili smlouvu v NHL svými výkony v extralize, není náhoda. 

Je to důsledek krize, která na přelomu století potkala domácí juniorský hokej. I když se po nedávném úspěchu české osmnáctky na Memoriálu Ivana Hlinky začíná konečně blýskat na lepší časy, čekají nás ještě roky tvrdé práce.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom mluvil František Musil. Bývalý vynikající obránce, nyní asistent Aloise Hadamczika u hokejové reprezentace a zároveň skaut v organizaci Edmontonu Oilers.

Vinou neúspěchů mládežnických výběrů na světových šampionátech totiž utrpěla především prestiž českých soutěží. K tomu, aby skauti z NHL začali zase jezdit lovit do Čech, bude třeba na mezinárodním poli znovu vítězit.

"Znát je to třeba na Memoriálu Ivana Hlinky. Skauti tam jezdí hlavně kvůli hráčům z jiných zemí. Je na nich znát, že o Čechy zájem nemají. V zámoří je po letech českých neúspěchů touha získat naše hráče menší," říká Musil.

A.cz: Zeptám se Vás teď jako skauta z NHL. Řekněte mi, jak se v zámoří na český hokej dívají?
František Musil: Není to dobré. Od Nagana jsme udělali velký ústup. V zámoří je touha získat někoho z Česka menší. Nemáme tady tak kvalitní program pro výchovu hráčů a nemáme ani vítěze. Výsledky v posledních letech nejsou dobré, ty výsledky teď českým hokejistům chybí, a proto o ně není zájem. Podívejte se ale třeba na Švédy, ti byli taky v krizi a teď se z toho vyhrabali. Já si myslím a doufám v to, že je to o cyklech a brzy budeme zase vychovávat velké hokejisty my.

Jak se takový nezájem skautů projevuje? To do Česka nejezdí?
Vidět to je třeba na Memoriálu Ivana Hlinky. Skauti tady do Česka jezdí málo, třeba jen dvakrát za rok, a na Hlinkově memoriálu je na nich znát, že zájem o české hráče nemají. Jezdí sem spíše sledovat jiné země. Je ale pravda, že letos to bylo trochu jiné. Češi uhráli dobrý výsledek a měli v týmu individuality, pro ně zajímavé hráče. 

Překvapilo je, jak si český tým vedl?
Nevím, jestli je to překvapilo, ale rozhodně se Češi zviditelnili. Pro nás je to jen dobře, protože se tím zvedá prestiž celého našeho mládežnického programu. 

Předpokládám, že jste teď mluvil hlavně o Jakubu Vránovi a Davidu Pastrňákovi. Podle prvních odhadů jsou to hokejisté, kteří by měli příští rok v draftu NHL uspět v prvním kole. Dá se těmhle odhadům reálně věřit?
Reálné to je, teď to bude jen na nich, jak se jim bude celý rok dařit. Ono se to asi nezdá, ale sezona je opravdu dlouhá a kromě jejich výkonů budou hrát roli také výsledky jejich týmů. V podstatě je to takový řetěz okolností, které do sebe musejí pevně zapadat. 

Jak se jako skaut díváte na mladší ročníky? Najdeme mezi nimi našeho budoucího Jardu Jágra?
Jardu Jágra určitě ne. Ročníky 96, 97 a 98 jsou ale na naše poměry obrovsky silné. Teď je ale ještě moc předčasné se o tom bavit. Ukáže se to až v dalších letech. Líbí se mi ale třeba Pavel Zacha. To je kluk, který to má podle mého názoru v hlavě srovnané, ví, co chce, a jde si tvrdě za tím. Snad mu tenhle zápal vydrží.

Slavomír Lener přišel z pozice šéftrenéra svazu zachraňovat juniorský hokej před pěti lety. Jsou tyhle, když to tak řeknu, úspěchy odrazem výsledku práce jeho lidí?
Člověk doufá, že by tohle ten výsledek měl být. Ale jak říkám, tyhle ročníky jsme měli na naše poměry opravdu silné. Teď to bude záležet hlavně na těch hráčích. Oni musí pracovat navíc, přidávat si a makat na sobě. Jarda Jágr se taky takhle nevypracoval jen tím, že by si odbyl své tréninky na Kladně a měl hotovo. Rozhodně to není jen o tom, že by na sobě měli pracovat jen se svým trenérem v klubu.

IIHF nedávno zveřejnila statistiku, ze které vyplývá, že má Česko nejvíce registrovaných hráčů v celé Evropě. To zní do budoucna optimisticky, ne?
To je super! S našimi malými se to ale v Česku dělá na opravdu dobré úrovni, hokej je naučit umíme výborně. Až pak v pozdějším věku se to láme. Taky si ale myslím, že je tady v Česku určitá diskomunikace, protože řada hráčů odchází do Ameriky ještě předtím, než se stihnou fanouškům ukázat v reprezentaci. V NHL máme stále spoustu výborných hokejistů, které fanoušci ani neznají. Nejsou to třeba hvězdy jako byl kdysi Hejduk, když po Naganu do Ameriky odcházel, ale hrají třeba třetí pětku a to taky něco znamená. Schopnosti mají, fanoušci to ale často podceňují. 

Těch mladých hráčů už do Kanady ale také neodchází tolik, co dřív.
Mnohdy tam totiž odcházeli i průměrní hráči a takové už Kanada nechce. To je odraz jejich výsledků. Kanaďané poslední tři juniorské šampionáty nevyhráli a snaží se to změnit. Naposledy třeba v tamních juniorských soutěžích zakázali evropské gólmany. To, že tam těch našich hráčů teď odchází méně, proto nemusí nic velkého znamenat. 

Je to ale dobrá zpráva pro lidi ze svazu. Ti za to, aby u nás nadějní hráči zůstávali, bojují už léta. Řekněte mi, jaký na to máte názor vy? Je lepší odejít a rvát se o NHL za mořem, nebo zůstat tady v Česku?
Já mám v tomhle jasno, je to naprosto individuální. Já se naučil hokej v Česku a pak jsem odešel získávat další zkušenosti do Ameriky. Mí synové jsou na tom stejně, je to pro ně lepší i společensky. K tomu, abyste byl dobrý hokejista, nepotřebujete být jen dobrým bruslařem a umět to s pukem, musíte být taky dobrým člověkem. Pokud je hráč dost vyspělý na to, aby do zahraničí odešel, rozhodně bych se mu to nebál doporučit. A nemusí to být jen Kanada, například i Švédsko je výborná zkušenost.

Není to tak staré téma. Celý červen jsme tady v Česku řešili, jak se má rozhodnout Tomáš Hertl. Do Ameriky nakonec odešel, podepsal kontrakt se San Jose. Má podle Vás na to, aby se v NHL prosadil?
Ukáže čas. Tomáš je velice talentovaný hokejista, předpoklady na to určitě má. Jít z extraligy rovnou do NHL je ale velice silná káva. Ukáže se, jak je vyzrálý a jestli ho to nesemele. Pro jeho vývoj i celý český hokej bude důležité, aby se v prvním týmu chytil hned na začátku.

Vrátím se v našem rozhovoru trošku zpátky. Říkal jste, že máme v Americe spoustu šikovných hráčů, které fanoušci pořádně neznají, nebo se v Česku podceňují. Čeká nás olympijská sezona a Vy budete z pozice asistenta trenéra tyhle hráče sledovat. Máte už vyhlídnutý trumf, který nás v Soči překvapí?
Mám! Ale jméno vám zatím neřeknu (směje se). Prozradím vám jen to, že jsem měl vždycky slabost pro velké, urostlé a fyzicky zdatné hráče. Velikost a výborné bruslení, to dnes znamená vítězství. A vliv to má taky na soupeře, svým způsobem jim to nahání strach. 

Řada kvalitních českých hokejistů, jako třeba Václav Prospal nebo Filip Kuba, jsou v Americe po létě stále bez smlouvy. Máte pro to vysvětlení?
Hrají v tom roli jednoznačně platové stropy, které se pro letošní sezonu výrazně snížily. Je to pro kluby a teď také pro nás problém. Pro nás by bylo nejlepší, aby si nový klub našli a byli v psychické pohodě. Doufám, že si je najdou brzy. 

V Americe se českému týmu moc nevěří, že? Experti serveru ESPN.com během přípravného kempu Američanů vyjmenovávali největší soupeře na turnaji v Soči. Češi mezi nimi chyběli...
To je možné, ale je to Amerika a nás to nezajímá. Co si myslí soupeři je irelevantní. Když nás budou podceňovat, bude to pro nás lepší. Někdy je dobré útočit ze zadních pozic. Vzpomeňte si na Nagano, tam jsme taky nejeli jako favorité a nakonec jsme turnaj vyhráli.

 

Právě se děje

Další zprávy