Pět let za oceánem stačilo. Mandát se otrkal a v Pardubicích plánuje rozbalit potenciál naplno

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
21. 6. 2018 10:55
Už v 17 letech se vydal do Kanady, na juniorském šampionátu si zahrál s Davidem Pastrňákem či Jakubem Vránou. Na rozdíl od nich neprošel draftem a nedostal příležitost v NHL, místo toho podstupoval útočník Jan Mandát dřinu na farmě. Po pěti letech se vrátil domů a extraligovou premiéru zažije v Pardubicích.
Bývalý mládežnický reprezentant Jan Mandát se do Česka vrátil po pěti letech v zámoří.
Bývalý mládežnický reprezentant Jan Mandát se do Česka vrátil po pěti letech v zámoří. | Foto: NHL.cz

Ve 22 letech poprvé vyzkoušíte extraligu. Co od ní očekáváte?

To právě nevím. (úsměv) Nikdy jsem ji nehrál, v první lize jsem odehrál jen pár zápasů v 17 letech. Bude to jiné než v Americe. Budu si muset zvyknout na větší kluziště, více prostoru. Sám jsem zvědavý.

Jak se daří polykat letní tréninkové dávky?

Je to docela těžké. Letní přípravu s týmem dělám po pěti letech a je to něco jiného, než když jsem si ji dělal sám. V minulosti jsem neběhal tak intenzivně jako teď. Ale před začátkem sezony je potřeba to absolvovat.

Jaké bylo fotbalové zpestření a utkání proti Old Boys? Výtěžek z této tradiční benefice půjde na podporu malého a nemocného Míši.

To je pokaždé vítaná vsuvka, je to něco jiného než posilovna nebo běh. Speciálně pokud to má takový důvod, bylo to charitativní utkání. Přišlo hodně lidí, to jsme s klukama koukali, v Srchu to bylo moc fajn.

Už jste se stihl pořádně seznámit s novými spoluhráči? Znal jste ještě někoho vedle Daniela Voženílka z juniorské reprezentace?

Dan s námi trénuje, dělá si přípravu, ale už jsme se viděli. Jinak jsem tak nějak matně znal Ondru Machalu, nikoho jiného. Ale seznamování bylo rychlé, kluci mi se vším vyšli vstříc. Poznal jsem, že je to výborná parta.

Sledujete také ostatní spoluhráče z bývalé dvacítky? V Kanadě jste si tehdy zahrál s Davidem Pastrňákem nebo Jakubem Vránou.

Určitě. Sleduju i kluky z extraligy nebo ve Švýcarsku Dominika Kubalíka, který byl na dvacítkách taky. Víme o sobě, řekl bych, že navzájem máme přehled. Kubovi Vránovi chci na dálku pogratulovat ke Stanley Cupu.

Co v porovnání s nimi chybělo vám, abyste se prosadil do NHL?

Nevím, asi to takhle nejde říct, je to víc věcí, které třeba oni dostali a já ne. Na druhou stranu i já jsem měl nějakou šanci, možná jsem ji nevyužil. Je těžké to pojmenovat, ale teď se koukám jenom dopředu.

Před dvěma lety jste na farmě New Jersey začal hrát AHL, ale se smlouvou bez možnosti posunu do NHL. Je to pravda?

Měl jsem smlouvu jen na farmu. Ta šance není úplně nulová, ale abyste se ze smlouvy v AHL dostal do NHL, musíte mít opravdu skvělou sezonu. Nemožné to není, chtěl jsem se o to poprat a udělal jsem maximum. Šanci jsem bohužel nedostal a přišel jsem to zkusit zpět do Česka.

Takže jste hrál první rok v AHL s tím, že se poperete o smlouvu, která by už byla dvoucestná a šance na NHL by s ní vzrostla?

Přesně tak. Po letech v kanadské juniorce mi nabídli smlouvu jen na farmu. Tu jsem vzal s tím, že se poperu u dvoucestnou smlouvu na další sezonu. To se nestalo, ale s agentem jsme znovu přistoupili na smlouvu do AHL. S tím, že přijedu s více zkušenostmi a znovu zkusím zabojovat. Nevyšlo to, ale nemám k sobě žádné výčitky. Nechal jsem tam vše.

Nevyšlo to, ale působíte pozitivně. Co vám dva roky v AHL daly?

Hodně do života. Už v 17 letech jsem odlétal do juniorky v Kanadě, kde jsem hrál tři roky. Na farmě jsem si musel všechno zařizovat sám, hokej je tam strašně rychlý, hraje se do těla. Dost jsem se toho naučil.

Ve vaší první sezoně v AHL byla farma New Jersey v Albany, o němž Vojtěch Mozík prohlásil, že je to snad nejhorší město pro hokej. Jak se tam hrálo vám? Opravdu to bylo v Albany tak hrozné?

Nakonec to tam bylo docela dobré. V dalším roce se farma přesunula do Binghamtonu, kde to bylo ještě horší. Tam už Vojta nehrál. Ale v Albany vypadal tréninkový stadion asi jako hala Kobry Praha. Nechci ji nijak urážet, ale na poměry rezervního týmu NHL to byla docela potupa.

Bylo spolu s těmi podmínkami problémem i nastavení mužstva, ve kterém hrají hráči více na sebe, aby se zviditelnili pro New Jersey?

V AHL je to takhle postavené, každý se chce dostat do NHL. Ale zase v kabině byla podle mě vždycky dobrá parta, neměli jsme s tím problém.

Mohl jste hrát více v klidu díky smlouvě pouze pro AHL?

Asi ano, ale na druhou stranu je tam opravdu velká konkurence a každý chce nahoru. Ale mohl jsem být klidnější než někteří ostatní kluci.

Zpříjemnili vám rok v Albany čeští spoluhráči Mozík a Petr Straka?

Určitě, vždycky je lepší, když k sobě máte nějakého Čecha. Když jste sám, tak si po zápase nebo tréninku jen tak sednete, občas s někým prohodíte pár slov, ale pokud jste v týmu tři Češi, je to mnohem lepší.

V souvislosti s AHL se často skloňuje cestování. Jaké je?

Úplně šílené. Pořád se jezdí autobusem, letí se jednou za rok. Jinak se zkrátka jezdí autobusem na zápasy asi sedm nebo osm hodin, potom jste tam třeba na dva nebo na tři dny. Nejbližší cestu jsme měli dvě a půl hodiny. Jediný let za celý rok byl do Severní Karolíny.

Bodově se vám mnohem více dařilo v letech 2013 až 2016 v kanadské juniorské QMJHL. Jak byste srovnal tuto soutěž s AHL?

Je to něco jiného než hrát za chlapy. V té juniorce je to trochu pomalejší, není to tak vyspělé. Ale v Kanadě jsem mohl hrát útočnější hokej, hrál jsem více. V Americe to byla spíš třetí, čtvrtá lajna.

Piloval jste po příchodu do Kanady cizí jazyk?

Samozřejmě, byla to jedna z věcí, které jsem se musel naučit, a jsem za to rád. Naučil jsem se anglicky a francouzsky, je to výborná věc. Ale taky jsem se o sebe musel docela v mladém věku sám postarat.

Francouzštinu využijete i v kabině Pardubic, že?

Ano, ano, už jsme se o tom s klukama bavili. Sacha Treille a Jordann Perret jsou z Francie, aspoň si budou moct taky s někým popovídat. Možná je necháme třeba týden vycukat. Budu je jen poslouchat, jestli nás nepomlouvají a potom jim to možná řeknu. (smích)

Do začátku sezony zbývá ještě dost času, ale cítíte sám, že od vás v Pardubicích budou čekat více branek než v Binghamtonu?

Jasně. Bude záležet hlavně na mně, ale doufám, že mi v Pardubicích dají za úkol střílet góly a hrát si svůj útočný hokej. Ať jsem měl v AHL roli jakoukoli, bodovat se mi nedařilo, a to bych chtěl určitě změnit.

Pardubice v poslední době na mladé hráče sází, a nese to ovoce. David Tomášek si vysloužil angažmá ve Finsku, Martin Kaut byl v reprezentaci a v Pardubicích se po třech letech hrálo play off.

Byl to jeden z hlavních důvodů, proč jít do Pardubic. Měli jsme s mým agentem panem Volkem rozjednaných více možností v extralize, ale rozhodli jsme se pro Pardubice. Tam bych měl dostat nejvíce šancí.

Co říkáte jako jihlavský rodák a odchovanec na situaci v Dukle? Nepovedla zachránit extraligu a momentálně ani nemá kde hrát.

Je to smutné, mrzí mě to. Duklu jsem celou sezonu sledoval na internetu. Když hráli zápasy v šest nebo o půl sedmé, bylo v Americe kolem oběda. Neřekl bych, že to byla nevydařená sezona, kluci hráli opravdu dobře a měli velkou smůlu, dostávali spoustu gólů ke konci zápasu. Co se týče zimáku, nevidím do toho a nevím, proč se s tím něco neděje, nebo proč se s tím něco nedělo už dřív. Doufám, že se na sezonu hala opraví.

Má Jihlava kvalitu na to, aby se do extraligy vrátila?

Myslím, že ano. Co jsem zatím viděl soupisku na příští rok, vypadá velmi dobře. Věřím, že budou hrát v první lize nahoře a poperou se o postup.

 

Právě se děje

Další zprávy