A.cz: Co stojí za vašim návratem do Vítkovic? Začaly vás během sledování Světového poháru svrbět ruce?
To ani ne. (smích) Já jsem byl smířený s tím, že končím, dokonce jsem to chtěl zabalit už o rok dřív. Kdyby tehdy v českém hokeji nenastaly ty události a já nedostal nabídku, byl bych v důchodu už dávno. Na práci, která mě teď čeká, se ale moc těším.
Co tedy bude náplní vaší práce konzultanta?
Budu jakýsi poradce. Trenérům zůstanou všechny pravomoci. Sestava, tréninkové jednotky, taktika. Do ničeho jim nebudu sám zasahovat. Já s nimi budu pouze konzultovat věci typu zda byla nastolená strategie účinná, komu seděla, komu ne.
Kdyby mě nechtěli trenéři, nejsem tu
Věděli vítkovičtí trenéři Jakub Petr a Pavel Trnka dopředu o vašem příchodu?
Samozřejmě. Jsem sice dosazený vedením, ale zároveň na přání trenérů. Nejsem tu proti nim, to vůbec. Máme společný cíl a rozumíme si. Nejsem nějaký rušivý element, kdyby sami nechtěli, tak tu nejsem. Na střídačce vůbec nebudu.
V prosinci ale Jakub Petr odjede na MS dvacetiletých, a zmešká tak zhruba pět zápasů. Nenahradíte ho v té době na lavičce?
Pravda je ta, že už jsem tam nechtěl, ale situace je taková, že čtyři nebo pět zápasů, kdy to tak vychází, na střídačce budu.
Co vás vůbec přimělo k návratu?
Já jsem od počátku počítal s tím, že budu chtít něco vy Vítkovicích dělat a nějak se motat kolem hokeje. S majitelem klubu Alešem Pavlíkem jsme se o tom, co bych přesně měl dělat dohadovali už před mistrovstvím světa. Mě se jeho návrh líbil, jen nebyly dlouho vyjasněné vlastnické vztahy, takže se to natahovalo. Když se to vyřešilo, já jsem jen potvrdil to, o čem jsme se bavili už od jara.
Musel vás Aleš Pavlík dlouho přesvědčovat?
Nemusel, já jsem opravdu moc rád, že jsem zpátky a můžu týmu pomoct. Konečně jsem ve funkci bezstresové, chci si ten hokej užít, nemít pořád nervy, které jsem zažíval jako trenér. Na hokej jsem stejně každé kolo chodit, takže se toho pro mě vlastně ani moc nezmění.
Zajímaly se o vás i další extraligové kluby? Třeba konkurenční Třinec?
Tak musím přiznat, že nějakou nabídku jsem měl. Dopředu jsem ale avizoval, že trénovat už nebudu, kdybych chtěl, mohl jsem. Teď je ale zbytečné se o tom bavit. Myslím, že jsem soudný, mám svoje roky a umím se ohodnotit. Podle mě už jsem měl skončit o dva roky dřív.
