reklama

Kde nechali Tygři energii a nasazení? Více mluvíme, než hrajeme, zlobí se Šmíd

Ladislav Šmíd hraje v 33 letech první finále v kariéře. S Libercem však na Třinec zatím ztrácí. Ladislav Šmíd hraje v 33 letech první finále v kariéře. S Libercem však na Třinec zatím ztrácí. autor: ČTK
Vyhráli základní část, ve čtvrtfinále i semifinále si počínali docela suverénně. Jenže v zápasech o titul jako by to nebyli ti samí Bílí Tygři. Liberec v pondělí prohrál v Třinci 1:4, v sérii ztrácí 1:2 a výkon ze třetího duelu se nápadně podobal tomu z prvního. Zkušený bek Ladislav Šmíd vyzývá tým opakovaně k pohledu do zrcadla a návratu k základním hodnotám, samozřejmým v boji o pohár.

Trenér Filip Pešán říkal, že jste si ve třetím finále v Třinci nezasloužili vést, natož celý zápas vyhrát. Souhlasíte?

Je to tak. Blbě se to sice říká, ale bylo to bez pohybu, mdlé. Nesráželi jsme se, nebyli jsme tam ani tam. Musíme se z toho vyspat a hrát to, co nás zdobilo celé play off. Ne pořád opakovat, že se musíme nakopnout a mít energii. To by mělo být ve finále samozřejmé.

Měli jste v zápase osm trestů proti třem třineckým. Z čeho plynuly?

Z naší blbosti. Byly tam fauly v útočném pásmu a každý takový je hloupý. Stojí nás to síly, musíme si to srovnat v hlavách.

Po druhé třetině a obratu Třince jste si údajně vzal v kabině slovo. Co zaznělo?

Abychom se probrali. Nějak už mě nebavilo na to koukat. Celou sezonu nás něco zdobí a ve finále od toho ustoupíme, nejedou nám nohy. Náš hokej je založený na hře na puku, ve třetím finále to byl naprostý opak.

Dostal jsem třikrát pěstí od rozhodčího, štvalo Vlacha. Finále získává pořádné grády Dostal jsem třikrát pěstí od rozhodčího, štvalo Vlacha. Finále získává pořádné grády Čtěte zde

Nepovedl se vám ani první zápas doma, v Třinci jste nenavázali na naopak povedenější druhý. Čím to podle vás je?

Možná lehká nervozita nebo šestihodinová túra v autobuse. Ale Třinec k nám taky jel a odehrál zápas výborně. Nemá cenu se vymlouvat. I kdybych měl spát dvě hodiny a pak naskočit, ve finále musím předvést nějaký svůj standard. To jsme nepředvedli, mrzí mě to. Na druhou stranu je to jen 2:1, pořád máme šanci.

Budou mezi třetím a čtvrtým finále pokračovat promluvy hlavně od starších hráčů?

Už jsme si snad všechno řekli. Poslední dobou jsme víc mluvili, než hráli. Každý si to musí srovnat, není to o tom, že na sebe bude ukazovat. Opět musím zmiňovat, ať se podíváme do zrcadla, jako po prvním zápase. Musíme si uvědomit své role.

Bylo třetí finále nejhorším zápasem Liberce v play off?

To bych neřekl, nechci být moc negativní. Jsou i takové zápasy, bohužel tohle je ve finálové sérii už druhý ze tří. Musíme se zamyslet a musíme být sebevědomý tým. Pořád bych nikoho z týmu neměnil za nikoho. Věřím, že se zvedneme, urveme zápas na 2:2 a v Liberci znovu.

V závěru se zejména Jaroslav Vlach a Taylor Doherty pokusili přimět třinecké hráče k šarvátkám. Chtěli jste se nastartovat do čtvrtého zápasu?

Už to byla asi lehká frustrace. Musí toho být víc. V druhém zápase jsme začali dohrávat souboje, byla to taková válka. To musíme udělat zase a znovu. Máme typy hráčů, kteří jsou silní a dokážou dohrát souboje. Je to válka na ledě. Nechci, aby Třinec vyhrál titul, chci ho já. I kdybych měl na ledě chcípnout, nedám jim to.

V roce 1968 vystoupil z KSČ, přesto Bukač trénoval reprezentaci. A dovedl ji ke zlatu V roce 1968 vystoupil z KSČ, přesto Bukač trénoval reprezentaci. A dovedl ji ke zlatu Čtěte zde
reklama