Třinec - Otakar Janecký má ve svém životě dva kluby - Pardubice a Jokerit Helsinky. Na východě Čech asistuje při vedení extraligového mužstva Miloši Holaňovi a Pavlu Markovi, zároveň pečlivě sleduje i Jokerit v KHL. Před měsícem udělali Finové šestapadesátiletému Janeckému radost v anketě fanoušků při příležitosti oslav 50 let klubu.
Bývalý útočník, jenž v Helsinkách válel v 90. letech, byl zvolen nejoblíbenějším hráčem všech dob a v Jokeritu zanechal podle fanoušků větší stopu než Teemu Selänne či Jari Kurri. "Je to pro mě velká čest, člověk se rád vrací na místa, kde ho mají rádi," říká Janecký, který po převzetí ceny osobně sledoval utkání rozjetého Jokeritu.
Podobné popularitě se však Janecký těší také v rodných Pardubicích. Na jaře se s týmem musel zachraňovat v baráži, skoro po polovině základní části letošní sezony se zatím Pardubice drží na pozicích pro předkolo.
Dynamo třikrát v řadě zvítězilo a v Třinci získalo bod za prohru 2:3 po nájezdech. Janecký nemá strach ani z nadcházejícího derby proti Mountfieldu. "Hradec za námi zaostává ve všem," usmívá se Janecký před prestižním nedělním duelem o krále východních Čech.
Jaké bylo utkání v Třinci z vašeho pohledu? Ceníte si jednoho bodu, nebo teď ve vás převládá zklamání?
Je to zlatý bod. Kdyby nám někdo ráno řekl, že si přivezeme bod, byli bychom rádi a brali bychom to. Na druhou stranu po srovnání na 2:2 jsme byli v lehčí psychické výhodě, ale nedali jsme penalty.
Souhlasíte s tím, že jste bod nezískali žádnou tuhou defenzivou, ale soupeře jste místy i přehrávali?
No, já bych spíš řekl, že kluci ještě nehráli podle toho, co jsme si říkali. Trochu za tím zaostávali. Třinec na nás nijak nevlétl, bylo vidět, že z nás má obavy poté, co jsme poslední tři zápasy vyhráli. Z přesilovek ale dali dva góly a my jsme museli dotahovat.
V poslední době jdou vaše výsledky hodně nahoru. Co se ve hře nejvíce zlepšilo?
Nejvíc se zlepšil asi Káca (Ondřej Kacetl - pozn. red.), protože to všechno vychytal on. K němu se pomalu přidávají ostatní hráči, a to je dobře po celý tým. Dáváme více gólů, ale spíše je to o tom gólmanovi.
Základní část stojí před polovinou a tabulka je velmi vyrovnaná. Vnímáte, že by mohly Pardubice hrát dokonce o první šestku?
Nechtěl bych teď mluvit o žádném umístění. Musíme bojovat každý zápas a hlavně se vyhnout baráži. Teď je to takové, že vyhrajete dva tři zápasy a jste sedmí osmí, ale po dvou prohrách jste předposlední nebo poslední.
Zítra vás čeká první domácí derby proti Hradci Králové v této sezoně. Berete ten zápas speciálně i z pozice trenéra?
Ne, Hradec za námi zaostává ve všem (smích). My těch titulů máme trošku víc. Samozřejmě teď mají peníze, sestava podle toho vypadá, ale to ještě neznamená, že budou hrát dobrý hokej.
Vy už jste na pardubické lavičce skoro rok. Vypadá to, že vás práce chytla. Je to pravda?
S klukama mě to baví, jsem v tom dění, v kterém jsem byl celý život. Já jen doufám, že to klukům přinese nějaké ovoce.
Sám tvrdíte, že jako hráč jste býval spíše takový pohodář. Co jako trenér? Dokážete mužstvo pořádně seřvat?
Jako asistent jsem spíše takový budič, ten, co vysvětluje a připravuje. Nejsem ten řvoun, ale když půjde do tuhého, tak nemám problém seřvat kohokoliv. Myslím, že hoši musejí pořád pracovat na tom, aby dohnali naše kvality (úsměv). Je o tom, aby hráčský i trenérský kolektiv byly za jedno. O řvaní to není, ale když někdo potřebuje seřvat, seřveme ho.
Na druhou stranu se dokážete dobře vžít do cítění hráče…
Nemůžu se moc vžívat, protože to bych potom křičel pořád. Snažím se pomoct radou. Jako trenéři v Pardubicích víme, o co jde, všichni jsme to hráli a jsme na jedné straně.
Před měsícem jste byl ve Finsku převzít ocenění, fanoušci Jokeritu Helsinky vás zvolili jako nejoblíbenějšího hráče klubové historie. Co to pro vás znamená?
Znamená to pro mě hodně, stát se nejlepším "jokeriťákem" před takovými hvězdami jako Teemu Selänne nebo Jarri Kurri. Je to velká čest. Asi jsem tam holt odvedl dobrou práci, že na mě v dobrém vzpomínají (smích).
Ceníte si také toho, že jste v takové anketě vyhrál spoustu let po odchodu z Finska?
Je to tak. Končil jsem tam v roce 2000, už je to sedmnáct let. Asi jsem tam zanechal dobrý dojem. Já si z těch let, co jsem tam odehrál, zase tolik nedělám, ale tohle mě samozřejmě moc potěšilo. Rád se do Helsinek vracím.
Pořád sledujete Jokerit pravidelně?
Stále, pořád. Je to můj první nebo druhý tým. Mám jen dva, Teslu a Jokerit. Na internetu každý den sleduju, jak hrají KHL a jak se jim daří.
A daří se jim výborně. Možná trochu ve stínu Petrohradu, ale Jokerit měl hlavně zpočátku sezony také dlouhou vítěznou šňůru…
Petrohrad je v KHL kapitola sama o sobě. Základní část může být jakákoliv a až v play-off se ukáže, jak na tom tým doopravdy je.
Mohl by Jokerit vyhrát KHL?
Myslím, že je pro ně nevýhodou složení Západní konference. Jsou tam ty nejlepší týmy jako Petrohrad, CSKA, Dynamo nebo Spartak. Ta druhá skupina je asi slabší, zase na druhou stranu je tam třeba předloňský vítěz Magnitogorsk. Ale v play-off může být všechno jinak.
Co říkáte na výkony Eeliho Tolvanena, který je v osmnácti letech tahounem Jokeritu a nejproduktivnějším hráčem?
Všude ve Finsku se o něm mluví, Jokerit i Finové si takovou hvězdu samozřejmě konejší. Jsou rádi, že jim roste další hvězda po vzoru těch, kteří jsou v NHL.
Finové nedávno vyhráli Karjalu, jak vidíte jejich šance na olympiádě? Je to tak, že jim společně s naším národním týmem držíte palce?
Olympiáda je jiný turnaj než Karjala, tam je to o něčem jiném. Ale pokud budou hrát tak, jak hráli, tak šanci na medaili určitě mají. Nejlepší finále by pro mě bylo Česko - Finsko, protože tam já určitě vyhraju (smích).
Jsou na tom aktuálně Finové lépe než Češi?
Já bych nás nezatracoval, i když teď ty výsledky nemáme takové. Jsme šikovný národ a šikovní hokejisté, byť nás je v porovnání s Ruskem nebo Kanadou málo. Finů je ještě méně. Ale udělali velikánský pokrok a teď jsme na stejné úrovni nebo jsou trošku před námi.
Proč myslíte, že poslední dobou zásadně ubylo českých hráčů ve finské lize? Dominik Hrachovina z Tampere říkal, že teď prostě mladí Češi nemají dostatečnou kvalitu, aby o ně byl ve Finsku zájem.
Finové si v Mestisu, v druhé lize, obehrávají vlastní mladé hráče a ty potom používají spíš, než aby brali třeba Čechy. Jsou tam nějací Kanaďané, ale ani těch tam tolik není. Hrají zkrátka hlavně na ty Finy a pracují hlavně na svých kvalitách.
