A.cz: V Oltenu jste na hostování již dva měsíce. Jak zatím hodnotíte angažmá ve Švýcarsku?
S působením v Oltenu jsem zatím velice spokojen jak já, tak má rodina. Na ledě se mi daří, lidé v klubu i v okolí jsou velmi přátelští.
Cílem Oltenu v letošní sezoně je postup do nejvyšší soutěže. Ve čtvrtfinále play off však prohráváte s Rapperswilem už 1:3. Co k tomu říci?
Olten má nejvyšší návštěvnost v celé soutěži, a proto musí mít každý rok jen ty nejvyšší cíle. To, že prohráváme už 1:3, samozřejmě není dobré, ale doufám, že jsme ještě neřekli poslední slovo.
V pětatřiceti letech jste se po mnoha letech v Třinci vydal na první zahraniční angažmá. Neměl jste zpočátku obavy?
Po dlouhé době v Třinci to pro mě byla změna, ze které jsem byl trochu nesvůj. Takže lehké obavy jsem určitě měl, ale naštěstí se vůbec nenaplnily.
Jak se vám ve Švýcarsku žije? Odcestovala s vámi i nejbližší rodina?
Žije se tady velmi příjemně. Ano, odjel jsem se ženou i s dětmi. Jsem rád, že tu mám celou rodinu a máme na sebe dost času. Snažíme se to tady co nejlépe poznat.
Jaký je Olten v porovnání s Třincem, na který jste zvyklý?
Olten je město velmi podobné Třinci se zhruba 20 tisíci obyvateli. Potěšitelné je, že velká část z nich chodí na hokej. (kapacita zimního stadionu v Oltenu činí 6 270 míst - pozn. red.)
Jak jste si sedli s kabinou v Oltenu a jak bojujete s jazykovou bariérou? Přeci jen je to vaše první zahraniční štace.
V kabině nemám žádný problém. Mluví se tam takovou zvláštní švýcarskou němčinou a také francouzsky a italsky. Trenéři ale mluví anglicky, takže zásadním věcem rozumím dobře. Pro většinu hráčů v šatně je angličtina až druhým jazykem, a tak se používají hlavně jednoduché fráze. Já angličtinu umím, v tomto ohledu to pro mě není těžké. A důležité je, že si se spoluhráči rozumíme na ledě a snažíme se jeden druhému vyhovět i bez společné řeči.
Hra se musí hlavně líbit divákům
V sedmnácti zápasech jste vstřelil čtrnáct gólů, přitom jste byl vždy spíše nahrávač. Je to dáno taktikou a stylem hokeje v Oltenu?
Ano, vždycky jsme měl více přihrávek a snažil jsem se góly připravovat. Myslím, že tak hraji i tady. Švýcarské týmy mají kvótu na cizince a berou je proto, aby hru tvořili. Každopádně jsem velmi rád, že se mi bodově tak daří.
Ve druhé švýcarské lize mohou v týmu nastupovat jen dva cizinci. Jaká je v Oltenu v tomto směru konkurence?
Jsme v týmu tři cizinci, spolu se mnou ještě dva Kanaďané. V základní části jsme se celkem pravidelně střídali, takže ano, konkurenci tady určitě mám. V klubu od vás jako od cizince očekávají, že budete každý zápas lídrem týmu, a podle toho vás také hodnotí.
Můžete porovnat druhou švýcarskou soutěž s českou extraligou. V čem se tyto soutěže liší?
Hokej je jiný a kvalita zde rozhodně nedosahuje české extraligy. S první ligou u nás nemám příliš zkušeností, takže to hodnotit nemůžu. Jeden z rozdílů vidím v herním pojetí, kde se klade důraz na to, aby se hokej líbil divákům. Lístek je na naše poměry hodně drahý a v přepočtu vyjde na 800 korun. Klub samozřejmě chce, aby na náš hokej chodilo co nejvíce diváků.
Na konci ledna převzal mužstvo Bengt Ake Gustafsson, dlouholetý trenér švédské reprezentace. Jaký je to kouč? Jaký má přístup k hráčům?
Samozřejmě jsem to jméno znal a vím, jaké úspěchy má za sebou. Řekl bych, že hráčům nechává volnou ruku. Řekne kdo s kým bude hrát, ale jak si rozdělíte role v pětce nebo jaké máte založení, to nechává spíše na samotných hráčích.
Třinec zůstává volbou číslo jedna
Sledujete zápasy Třince? Myslíte, že Oceláři mají na to, aby získali titul?
Zápasy pochopitelně sleduji a přeji jim, ať se play off podaří. Určitě mají na to, aby vyhráli.
Co říkáte na situaci v třineckém táboře fanoušků po vašem odchodu? Při domácích zápasech Třince jsou čas od času vidět i šály Oltenu.
Jsem velmi rád, že mě fanoušci podporují. Na druhou stranu, je strašně příjemné vidět, že i tady v Oltenu, nebo dokonce na venkovních zápasech, jsou vidět třinecké šály a české vlajky. Z toho mám opravdu velkou radost.
Jak se zpětně díváte na váš odchod z Třince?
Stalo se to, co se stalo. Bohužel, samozřejmě jsem to takhle nechtěl. Víc už to ale nebudu rozebírat.
V Oltenu jste na hostování do konce sezony. Dokážete si v létě představit návrat do Třince, i kdyby na postu trenéra zůstal pan Kýhos?
Třinec je pro mě volbou číslo jedna. Mám tam hokejové srdce, domov i rodinu, narodily se mi tam dvě dcery. Tady není vůbec o čem přemýšlet.
Neláká vás místo návratu do Třince pokračování někde v zahraničí? Třeba tady ve Švýcarsku?
Jak už jsem říkal, první kroky po sezoně povedou do Třince. Co bude pak, to se teprve uvidí. To teď opravdu nevím.
