Praha – V době tuhé normalizace v Československu emigroval, aby nakonec skončil v zámořské WHA (konkurence NHL). Hokejista Richard Farda tehdy věděl, že domů se možná nikdy nevrátí. Zlom přišel až se sametovou revolucí, po níž se medailemi ověnčený reprezentant pustil do trénování tuzemských klubů.
Vydrželo mu to dvanáct let. Nejvíc se zaskvěl, když vytáhl Slavii mezi elitu. Teď musí smutně sledovat, jak pražský klub znovu bojuje o povýšení. Ačkoliv Farda zůstává v 70 letech pozitivní, pohled na nejvyšší českou ligu mu většinou radost nedělá. "Na zápasy se kolikrát nedá dívat," říká.
Proto si rád odskočí. Nyní chystá výlet na Floridu, kde mimo jiné uvidí v akci Jaromíra Jágra a jeho Panthers.
Častěji ale vidíte zápasy Slavie, že?
Teď jsem tam párkrát byl, je to zklamání. Hokej, který hrají, se mi vůbec nelíbí. Určitě to není na postup, pokud nepřijde nějaká změna. Dřív se říkalo, že na Slavii se hraje nejhezčí hokej – rychlý a technický. Nastřelit bezhlavě puk, to neexistovalo.
Klub, s nímž jste spjatý, očerňuje vleklá korupční kauza s Vladimírem Růžičkou. Co si o ní myslíte?
Já si myslím, že to vyšumí. Peníze sám pro sebe určitě nechtěl, protože to nemá zapotřebí. Určitě tam byly nějaké smluvní chyby. Jestli to bylo trestné, to nevím.
Růžičku jste ve Slavii vedl jako trenér. Jak jste spolu vycházeli?
Respektovali jsme se. Já jsem ho před mančaftem nebuzeroval. Většinou sice ani nebylo za co, ale někdy trošku ano. Klapalo nám to dobře. Když mi jednou nedali smlouvu, za dva měsíce jsem byl zpátky, protože si mě pan Růžička vyžádal. S jiným trenérem to nešlo.
Proč jste vlastně s trénováním skončil?
Už jsem starý a chci si užívat. Byla to velká zátěž pro moji nervovou soustavu, cholesterol šel nahoru. Když se navíc prohraje, vinen je jenom trenér. Už jsem toho měl dost.
Ovšem Vladimír Vůjtek je jen o dva roky mladší než vy, přitom trénuje reprezentaci. Co vy na to?
Byli jsme spolu ve Vítkovicích, tenkrát mi dělal asistenta. Pak odešel do Ruska, kde si udělal dobré jméno. Teď má výhodu v tom, že není zapřažený každý den. Sleduje hráče a celkem má čtyři pět akcí. Navíc má mladé asistenty, takže to pro něj není taková zátěž.
Věříte, že na mistrovství světa v Rusku může uspět?
Vždycky je to vyrovnané, bude záležet, kolik hráčů přijede ze zámoří a kdo vůbec bude chtít. Kdybych já absolvoval rok v NHL s tolika zápasy a cestováním, asi by se mi pak těžko chtělo jet ještě na mistrovství světa, kde se hraje skoro každý druhý den.
Takže často kritizované odmítání reprezentace v tomto případě chápete?
Určitě. Hráči jsou polámaní, nemají odpočinek. Také si musí zvykat na jiné rozměry kluziště, není to tak lehké. Rychle se přizpůsobí možná mladí, jako je Voráček, ale u těch starších je to horší.
Zvlášť u bezmála 44letého Jaromíra Jágra, že?
To je výjimka vůbec ve světovém hokeji, co teď předvádí. V těch letech to není normální. Určitě by to předváděl i na mistrovství, ale asi už nemá chuť. Divil jsem se, že poslední šampionát ještě vzal.
Světový pohár? "Zajímavější než mistrovství"
Velkou letošní událostí je Světový pohár v kanadském Torontu. Těšíte se?
Určitě to bude zajímavější než mistrovství světa. Všichni tam budou mít nejlepší hráče v plné síle, protože ještě nezačne sezona.
Sergej Fjodorov však nedávno prohlásil, že Rusko by do Kanady mělo vyslat béčko, aby vyzkoušelo mladé hráče. Důležitější je prý olympiáda nebo mistrovství světa.
To je jen reklama na jejich mistrovství. Proč je tolik hvězd v Americe? Protože se tam hraje nejlepší hokej. O NHL se zajímá mnohem víc lidí než o ruskou ligu. Světový pohár bude zkrátka něco jako Nagano, budou tam všichni.
Vy jste zažil olympiádu i světové šampionáty, Kanadský pohár (předchůdce Světového poháru) vás minul. Nemrzí vás to?
V tu dobu už jsem hrál v Kanadě a bylo mi přes třicet, přicházeli dobří mladší hráči. Kdyby nabídka přišla, samozřejmě bych ji neodmítl.
Jak vlastně na působení v zámořské WHA vzpomínáte?
Bylo to tvrdé, ale Kanaďany jsme znali, protože jsme tam jezdili s národním mužstvem a hráli proti amatérům. Ti nám vždycky dali po držce, byli tvrdí. Na jejich malých kluzištích taky nebyl prostor na to, abychom mohli hrát náš hokej. Tenkrát navíc byla volnější pravidla, hrálo se záludně.
"Český hokej se mi nelíbí"
Mimochodem, co říkáte na nedávné mistrovství světa juniorů, na němž český tým opět vypadl ve čtvrtfinále?
Mrzí mě, že naši hráči jedou na mistrovství a už mluví o medaili. Sami se tím dostanou pod tlak. Měli by být víc pokorní. Prohlašoval to i trenér, já bych si to tedy nedovolil. Na turnaji jsme pak měli problémy s každým.
Medaile Česku uniká už jedenáct let. Čím si to vysvětlujete?
Je hrozně málo mladých kluků, co jde každý rok do prvního mančaftu. Za nás se to dařilo, i když se hrálo na tři pětky. Mladí se tam prostě neprotlačí, protože nemají dostatečnou kvalitu.
Zvýšenou kvalitou nejvyšší soutěže to ale nejspíš nebude. Jak se vám extraliga zamlouvá?
Některé mančafty jenom vyhazují ze třetiny, obránci nic nezakládají. Proto u nás nepadají branky z pěkných akcí. Kdysi to tak hráli v Kanadě a Americe. Když jsme tam přijeli a viděli NHL, říkali jsme si: "Co je to za hokej?" Když jsem ale byl teď v Tampě, už jsem viděl krásný, technický hokej. U nás se na zápasy kolikrát nedá dívat, český hokej se mi nelíbí.
