Hadamczik: Můj sen? Ty mívají děti, já už vedl áčko. Zaráží mě, že vnuk není v letošní osmnáctce

Daniel Poláček Daniel Poláček
4. 4. 2018 15:06
Od národního týmu odcházel před čtyřmi roky s medailemi, ale i nedůstojnou rezignací v regionálním rádiu. Teď je Alois Hadamczik zpět, bude trénovat reprezentační osmnáctku. S medailovými plány je hodně opatrný. Zároveň by rád přispěl k výchově hokejistů v Česku. "Budu říkat, co si myslím. Můj názor nemusí být ten pravý, ale je opodstatněný," podotýká 65letý kouč v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Alois Hadamczik.
Alois Hadamczik. | Foto: Dalibor Sosna

Přihlásil jste se o pozici trenéra u osmnáctky sám, nebo vás svaz oslovil? Jak se vaše nová štace urodila?

Už loni jsem stál o dvacítku, ale dostal ji Filip Pešán. Letos jsem se o ni znovu zajímal, ale svaz mi nabídl, abych dělal u osmnáctky. Souhlasil jsem, protože s mladými kluky jsem vždycky rád dělal. Hodně jsem jich zabudoval do áčka.

Už máte vybraný realizační tým?

O nové funkci vím pár hodin, takže musím být rozvážný. Teď se jedu podívat na poslední turnaj sedmnáctky do Basileje. Pak se chci setkat s předsedou svazu (Tomášem Králem, pozn. red.) a domluvit se, kolik můžu mít asistentů a podobně. Podle toho přijdu s nějakými tipy. Realizační tým chci mít do konce dubna.

Čekají vás dva velké turnaje - srpnový Hlinkův memoriál a dubnové mistrovství světa. Čeho chcete dosáhnout?

Zaprvé - skladba hráčů je daná, máte dané nějaké ročníky. My vybereme kluky, kteří dlouhodobě ukazují kvalitu, případně ty, kteří budou mít mimořádnou sezonu. Každý trenér samozřejmě chce být úspěšný. Chceme vyhrát každý zápas, mít dobrou partu a udělat českému hokeji dobré jméno. Největší úspěch se ale vždycky odvíjí od toho, jestli máte medaili, nebo ne. Nejde ale dopředu říct, že ji budu mít. 

Využijete hlavně ročník 2001. Ukrývá se v něm další Martin Nečas nebo Filip Zadina?

Tenhle ročník určitě má vynikající hráče, ale říkat dopředu jména, to je těžké. Může to být někdo z brankářů. Ale nejdříve musím všechny vidět v akci. Berme to tak, že Hlinkův memoriál se bude hrát v Kanadě, kde bude velký počet diváků. Pak uvidíte, jak hráči unesou tlak. Ukážou se vám osobnosti.

Jak říkáte, příští Hlinkův memoriál proběhne v Kanadě. Česku zůstane v lichých letech. Jak se vám tahle změna zamlouvá?

Smutní můžou být diváci, protože v Břeclavi jich chodilo hodně. Rodiče mohli snadno vidět svoje děti. Ale pokud jde o ty mladé kluky, bude pro ně přínosnější, když uvidí atmosféru v Kanadě, kde jednou můžou hrát. Možná jim to otevře oči, aby pracovali ještě víc.

V roce 2005 jste získal s dvacítkou bronz. Nebojíte se, že dnes je potenciál českého hokeje o dost nižší a podobný úspěch půjde s osmnáctkou těžko zopakovat?

Když se něčeho obáváte, tak do toho nemůžete jít. Je třeba mít respekt ze světových mužstev, ale zároveň musíte udělat práci, jak nejlépe umíte. Naše ročníky bych ale nepodceňoval. Je třeba dát dohromady dobrý tým a dostat z něj výkon v pravý čas.

Co nového chcete přinést?

Každý trenér má určitý rukopis a oči pro výběr hráčů. Nebudu říkat, že něco převrátím naruby. Hokej je vymyšlená hra, akorát je třeba přijmout pár nových prvků. Ale hlavně je třeba si uvědomit, že výsledek na ledě dělají hráči. Každé místo musíte obsadit tím správným. 

Alois Hadamczik na mistrovství světa 2011, kde Češi získali bronz.
Alois Hadamczik na mistrovství světa 2011, kde Češi získali bronz. | Foto: Reuters

Zatímco na Hlinkově memoriálu začali dorostenci pravidelně sbírat medaile, na mistrovství se jim moc nedaří. Čím si to vysvětlujete?

Těžko říct. Nevím, jestli jedou nejsilnější týmy sem, nebo až na mistrovství světa, případně jakou roli hraje rozehranost. Na tuhle otázku nejde jednoznačně odpovědět. Když ale teď bude turnaj v Kanadě, domácí určitě ukážou nejlepší možný výběr. Musíme počítat s tím, že to tam budeme mít těžší.

Přestože máte smlouvu jen na rok, nesložil jste si v hlavě větší vizi? Nechcete svůj ročník dovést až mezi dvacetileté jako Jakub Petr?

Mám vizi na první, druhé a třetí utkání tento rok. Chci mít dobrý tým. Co bude po sezoně, mě momentálně nezajímá. Musím odvést dobrou práci v období, na které mi dal svaz důvěru. 

Neláká vás juniorský šampionát, který v roce 2020 proběhne v Česku?

Já už jsem na sny dost starý. Sny mívají mladí trenéři nebo děti. Já jsem vedl reprezentaci na největších světových turnajích.

Mimochodem, jak jste spokojený se sezonou, kterou vaši vnuci Filip Hadamczik a Marcel Barinka odehráli v Salcburku? Vyplatil se jim odchod z Česka? 

Oba vnuci se toho zhostili dobře, sezona jim dala hodně. Filip udělal vzestup o 200 procent - v sebevědomí, ve vedení puku. Doslova a do písmene začal hrát hokej. Nemusel se zbavovat puku jako doma. Vždycky jsem byl přesvědčený o tom, že má dobrou rozehrávku a dobře čte hru, což mi dokázal. Mladší Marcel hodně bodoval. Rozhodoval utkání. Tým dělilo od výhry v lize trochu štěstí (Salcburk ve finále dorostenecké extraligy prohrál na nájezdy s Budějovicemi, pozn. red.).

Vidíte vaše vnuky jako členy reprezentační osmnáctky?

Filip je do letošní osmnáctky (tu vede kouč David Bruk). V nominaci ale není ani mezi deseti beky, jako trenér si kladu otázku, proč to tak je. Nedostat ani jednu pozvánku, když hrajete první obranu v týmu, který válcuje českou ligu, je pro mě trošku zarážející. Marcel výkonnostně do reprezentace patří, já mu jako trenér osmnáctky nemusím připomínat, ať pracuje. Spíš bych řekl, že musí pracovat ještě víc, aby pode mnou hrál.

Cítíte jako trenér osmnáctky větší možnost ovlivňovat výchovu mládeže v českém hokeji?

Budu říkat, co si myslím. Můj názor nemusí být ten pravý, ale je opodstatněný. S trénováním mám zkušenosti a hráče z juniorky jsem zabudovával mezi muže. Jsem přístupný diskusi s lidmi, kteří na svazu o výchově mládeže rozhodují, případně dávají podněty. Budu se snažit být prospěšný.

 

Právě se děje

Další zprávy