"Je to neskutečný zážitek, ještě to vstřebávám. Když jsme šli všichni tři na buly, tak to byly strašné emoce. Fakt nepopsatelné. Byl to náš sen a konečně se nám splnil. Doufám, že je to jen začátek," řekl novinářům Radim Zohorna.
"Je to o to krásnější, že jsme vyhráli. Měli jsme i šance, a kdyby dala naše lajna ještě gól, tak by to korunoval. Ale jestli nám bude trenér ještě věřit a dá nás znovu do lajny, tak věřím, že to prolomíme," podotkl dvaadvacetiletý hráč.
Právě nejmladší člen sourozeneckého tria měl v 19. minutě možnost ozdobit svůj druhý reprezentační start brankou, ale neproměnil trestné střílení, které sám vybojoval. "No, mám hodně co zlepšovat. Trošku mě zaskočil gólman, protože se ani nehýbal. Já jsem to udělal špatně. Musím se příště polepšit. Byl jsem sice nervózní, ale věřil jsem si, že ho dám. Udělal jsem to ale špatně," prohlásil Zohorna.
Byl přesvědčený, že musí jet trestné střílení sám, protože byl faulován, ale pravidla se od této sezony změnila. Na penaltu se nominoval prakticky sám. "Dá se říct, že jo. Já si myslel, že ten, kdo je faulovaný, musí jet. Tak to dřív bylo. Pak mi pan Říha říkal, že můžu jet na střídačku a tam se domluvit. Asi to byla chyba, ale pro příště už to vím," popsal zmatky.
Spolupráci s bratry pilovali i bezprostředními poznatky na střídačce. "Většinou při každém střídání jsme si řekli nějaké drobnosti, jak to budeme hrát. To je ale normální," uvedl Radim Zohorna. Starší a zkušenější sourozenci ho nemuseli nijak uklidňovat. "Já jsem byl v pohodě, ani jsem nebyl nervózní."
Nedokázal si ani představit emoce, kdyby se podařilo jejich útoku skórovat. "Dát ještě gól v prvním zápase spolu, tak by mi asi tekly slzy. Já si to nedokážu představit. Rodiče by taky určitě brečeli," uvedl Radim Zohorna. Své syny budou sledovat jen na dálku z domova u televize. "Nechystají se sem. Bohužel to bylo narychlo. Já jsem nevěděl, jestli pojedu, nebo ne. Oni musí do práce," dodal Zohorna.
