reklama

Holík: Přerost nerozumí hokeji. Za pět let nepředvedl nic

Český propadák v Kanadě? Pro Jaroslava Holíka to není žádné překvapení. Český propadák v Kanadě? Pro Jaroslava Holíka to není žádné překvapení. autor: ČTK
Poslední hokejový trenér, který s Českou republikou vyhrál mistrovství světa juniorů, Jaroslav Holík, se v rozhovoru pro Aktuálně.cz ohlíží za letošním šampionátem.

Praha - Do Kanady se jelo s velkými ambicemi a smělými cíli. Čeští junioři chtěli z mistrovství světa medaili, ale předvedli hokej, za který si místo nich vysloužili akorát tak tvrdou kritiku. Pro bývalého trenéra a českou hokejovou legendu Jaroslava Holíka to ovšem žádné překvapení není. Hlavní vinu nese trenér Miroslav Přerost.

"Podle mě ten trenér nerozumí hokeji. Vůbec nechápu, proč byl u týmu pět let, když nikdy nic nevyhrál," říká Holík tvrdě v rozhovoru pro Aktuálně.cz, ve kterém hodnotí působení českého týmu na turnaji.

Holík je poslední trenér, který české hokejisty přivedl na šampionátu juniorů ke zlaté medaili, od triumfu v roce 2001 uběhlo už dlouhých čtrnáct let. Podle něj navíc podobný úspěch ještě dlouhou dobu nepřijde a český hokej si za to může sám. "Je jenom o protekci. S mládeží se pracuje špatně, tohle je výsledek," tvrdí Holík.

Pane Holíku, co říkáte na to, co předvedli čeští hokejisté teď v Kanadě?
Vždyť já už to říkám dlouhodobě, že se u nás špatně trénuje s mládeží. Ti, co to teď na svazu dělají, říkají, že se to dělá dobře, ale to jsou jen řeči a tady je to vidět. Třeba Pavel Zacha šel do Kanady, je tam čtyři měsíce a patřil s Pastrňákem k nejlepším. U nás se to dělá česky: vyčůraně a špatně.

Co vás nejvíce mrzelo, když jste se teď na mistrovství světa juniorů díval?
Mě nejvíc naštvalo, když ti hráči sami už před turnajem říkali, že jedou pro medaili. Jako kdyby nevěděli, jak se ten hokej hraje. Kromě Pastrňáka a Zachy tam přitom nebyl nikdo z nich tak dobrý, jako měli třeba Dánové ty dva tři kluky v první lajně. My jsme tam nebojovali, nebruslili. A už vůbec nerozumím tomu, proč máme na střídačce trenéra, který tam byl asi pět let a nic nevyhrál.

Trenér Miroslav Přerost v neděli oznámil, že po tomhle turnaji končí.
To je mi jasné, že končí. Vždyť tam byl pětkrát a nic neuhrál, to je až dost. Snad po něm přijde někdo, u koho budou hráči aspoň cítit, že něco umí. Že dobře trénuje, nebo že kdysi dobře hrál. Ale ono to máte stejně těžké, hokej v Česku je jen samá protekce.

Nese podle vás trenér Přerost velkou vinu za tento neúspěch, nebo za to mohou i hráči a jejich přístup k zápasům?
Přístup je důležitý, ale trenér toho ovlivní strašně moc. Podívejte se, co udělal ten Bokroš se Slováky. Je to dobrý trenér, vyhrál extraligu i se Zlínem, rozumí tomu. A pak i hra týmu podle toho vypadá. 

Co vám nejvíc na české hře vadilo?
Nedohráváme souboje, vůbec mi nejde na rozum, proč hrajeme jen zanďoura. Hrozně málo bruslíme, ale to není jen o dvacítce, to se projevuje i v nároďáku. Ten náš přístup: vidím, že bude u puku dříve Švéd, tak to tam ani nepojedu, je špatný. Ale typicky český.

Na jaře vyhrála osmnáctka stříbrné medaile, nemělo být očekávání teď na dvacítkách podobné?
Mezi osmnáctkou a dvacítkou je šílený rozdíl. V tomhle věku je půl roku strašně moc, i tři měsíce jdou hodně vidět. Vždyť řada z těch dvacetiletých kluků už hraje NHL. Oni si to novináři a asi i trenéři mysleli, že když jsme udělali stříbro na osmnáctce, půjde to i teď. Ale tak to v žádném případě není. Dvacítka je normální dospělý hokej. I proto mají tenhle turnaj v Kanadě mnohem raději než dospělé mistrovství světa.

Jak jste pozoroval to, co se dělo kolem týmu před turnajem, kdy trenéři vyřadili v podstatě většinu hráčů z Kanady, mělo to na výsledek vliv?
To je něco, co vůbec nemůžu pochopit. Můj názor je, že ti trenéři nerozumí hokeji. A už vůbec nechápu, proč vyřadili z kádru Karabáčka za to, že zaspal na nějaké video. Vždyť to měl být náš skoro nejlepší hráč.

Reprezentace prý dává hráčům z Česka přednost před těmi z Kanady schválně, aby tím nutili hokejisty zůstávat doma a neodcházet do zámoří.
Já vím, že tam máme kluků hodně moc a řada z nich se pak vrací domů. Ale diskutoval jsem to naposledy třeba se starým Pavlem Zachou, když tam kluka teď v létě posílal. A říkal mi: Pane Holík, vždyť vy jste měl pravdu jen z padesáti procent. Tam jsou ty tréninky ještě jednou tolik tvrdší, než jste říkal. A o tom to je.

O tom, více makat i mimo zápasy?
Přesně o tom. Trenéři i hráči musí hokej prožívat, žít jím, být na stadionu třeba deset hodin denně. A u hráčů navíc platí, že musí zároveň chodit do školy. To je u nás taky problém a nechápu, že to nikomu z trenérů nevadí. Školu prostě musí dělat každý povinně. Žádné že to nejde, prostě musí. A ne tak, jak je to u nás, že si mladí zajdou ráno na trénink, hodinku a půl si zabruslí a pak celý den sedí někde na kafi, místo aby se učili a dělali něco zároveň s hokejem. Školu prostě dělat musí a basta. Vždyť to je základ i do života.

Dal se i v současném stavu, tak jak ho vy popisujete, uhrát letos v Kanadě lepší výsledek než čtvrtfinále?
Určitě. Porazit Slováky, to je podle mě samozřejmost. Ať si každý říká, že se hokej vyrovnává, ale tohle jsou pořád soupeři, jaké musíme porážet. Slovensko, Dánsko a taky Švýcarsko. Jenže my prohrávali teď i s nimi a trenéři na střídačce celou tu dobu stáli, jak kdyby se vyhrávalo. Asi se tam šli na ten hokej jen podívat.

Mluví se o tom, že by dvacítku mohl převzít Jakub Petr. Trenér, který dovedl na jaře osmnáctku ke stříbru. Co říkáte?
Dobrý, proti tomu asi nic nemám. Ale upřímně nevěřím tomu, že by tam i on něco uhrál. My potřebujeme předělat celý mládežnický hokej, trenéři musí být mnohem tvrdší, než jsou. A taky tady musí ti mladí hráči hrát. Když se podíváte na extraligu, tak tam čtyřicetiletí hrají pětadvacet minut a mladí sotva sedm. Vůbec se tomu Zachovi nedivím, že dal kluka do Kanady. Hrát v Liberci sotva sedm minut za zápas? Dyť to je výsměch. Ale v Česku to asi stejně dlouho lepší nebude.

reklama