Zlín - Zlínský brankář Libor Kašík se letos v extralize teprve pořádně začal rozkoukávat. Zároveň se na postu jedničky často střídal se svými klubovými kolegy.

A na konci sezony najednou slaví titul, o který se zasloužil obrovským dílem. Není divu, že se stal zároveň Nováčkem roku.

"Když si uvědomím, že se mi to podařilo hned v první sezoně, tak to jsou krásné pocity," zářil 22letý gólman s rozkouřeným vítězným doutníkem.

Jak vám chutná vítězný doutník?
"Vzhledem k tomu, že jsem nekuřák, tak by mi normálně nechutnal, ale teď je tak skvělý, že ani nevím, jak bych to popsal."

Takže dá se přežít?!
"Dá se to přežít, ale asi se z toho po***u, takže je mi to jedno. (smích)"

Bezprostředně po utkání jste do televize říkal, že rovnou ukončíte kariéru. To jste ale určitě myslel z legrace, že?!
"To byla sranda. Jako že v nejlepším se má přestat. (smích) Když si uvědomíte, že Čája a další kluci na to čekali strašně dlouho a mi se to podaří hned první sezonu, tak to je krása, super pocity! Na druhou stranu mě to zavazuje k tomu, abych teď podával skvělé výkony pořád."

Ten pátý zápas byl nebývale ofenzivní. Už v první třetině padly čtyři góly. Bylo to pro vás hodně těžké?
"Byl to těžký zápas, protože padlo tolik gólů. Jsem moc rád, že jich kluci tolik dali. Ten čtvrtý gól naštěstí neuznal. To jsem prosil rozhodčího skoro na kolenou, aby to neuznal, protože to kopl. Čtyři minuty na 5:4, to by bylo fakt peklo."

Kdy z vás to napětí spadlo a řekl jste si, že už můžete začít slavit?
"Sice jsem to měl v závěru trochu v hlavě, ale i když Čája stál posledních deset sekund s pukem v rohu a radoval se, tak jsem na něho pořád hleděl a kontroloval čas, protože stát se může cokoliv."

Je pro vás titul o to cennější, když jste se o něj zasloužil jako jedna z hlavních opor?
"Já bych to tak neřekl. Kluci to ubojovali úplně všichni. Neuměl bych ukázat ani na jednoho, co tam nenechal všechno. Možná to bylo tím, že ten loňský neúspěch ve finále byl čerstvý a všichni si ho ještě uvědomovali. Proto jsme dali do toho opravdu všechno. Jsem rád, že jsem mohl za tak skvělý tým chytat."

Jaká ta sezona byla vůbec pro vás osobně? Přece jen v bráně jste se hodně točili.
"Z mého pohledu to nevím. Měl jsem fakt slabé chvilky. Bylo to těžké a hodně o psychice, abych se dostal nahoru. Kluci tady mi moc pomohli a já jim jsem za to vděčný. A k tomu ten titul? To je neuvěřitelné."

Klíčovou část play off jste však odchytal jako jednička. Zkoušel jste se vžít do myslí brněnské dvojice Čiliak - Trvaj, která se i ve finále dost střídala?
"Já už jsem pak bojoval jen sám se sebou, se svou hlavou. Nakonec jsem to dokázal ukočírovat. Přiznám se, že pak už jsem nepřemýšlel nad chytáním, ale nad tím, jak půjdu venčit psa."

Pak z toho vyplynuly ty krkolomnější zákroky, kdy jste byl hodně na ledě a chytal jste puk všemi způsoby?
"Je to tak. I kluci mi strašně pomohli svou obětavostí, klidně dali do střely i hlavu. To finále už nebylo o umění, ale o chuti. Opravdu mi moc pomohli."

Co se v kabině dělo o přestávce před třetí třetinou, kdy jste vedli 3:1 a byli jste dvacet minut od titulu?
"Já jsem byl vyplý a měl svůj svět. Můžu říct, že poslední dny jsem už byl i trochu ignorant ke všem a možná trochu agresivní, za což se omlouvám. Ale snažil jsem se soustředit jen na to jedno, protože před deseti lety jsem se díval, jak se tady vyhrálo finále, a fakt jsem to taky moc chtěl. Teď se mi to splnilo!"

To vám bylo...
"... dvanáct let. Všichni byli tehdy na ledě a říkal jsem si, jaká by to byla paráda. Mamka mi říkala, že to jednou taky vyhraju. Já se jí jen smál. A teď je to skutečnost. Jsem rád, že u toho i s tátou byli."

Pro odchovance klubu musí být zlato o to sladší...
"Je to nádherné, když je odtud spousta kluků. Já už vyhrál titul s juniorkou. Tehdy jsem si říkal, že by bylo pěkné zopakovat to i v mužích."

Titul v juniorech a v mužích, to budou ale asi odlišné pocity i oslavy, že?!
"Tehdy byla na stadionu necelá tisícovka fanoušků a teď jich bylo sedm tisíc, navíc o tom ví celá republika. Hlavně budeme jako první na tom novém poháru, to je krásné. Lidi si budou číst naše jména: Kašík, Čajánek, Balaštík... To bude nádhera."