reklama

Jaká krize? čílí se Třinec. Oceláři ale hoří s outsidery

V Třinci hráči důvod k radosti teď nemají. Včera na ně tribuny po třetí prohře v řadě pískaly. V Třinci hráči důvod k radosti teď nemají. Včera na ně tribuny po třetí prohře v řadě pískaly. autor: Marian Ježowicz
Porazili doma Spartu, ale pak prohráli s Litvínovem, Karlovými Vary a Kladnem. Oceláři teď klesají tabulkou.

Třinec - V zavřené kabině bylo dlouho hromové ticho, pak před novináře odmítl předstoupit dokonce i sám kapitán Radek Bonk. Taková nálada včera panovala v Třinci. Oceláři prohráli i třetí zápas v řadě, a zase s týmem ze dna ligové tabulky. Tentokrát s Kladnem 2:3.

Za Radka Bonka to tak vzal obránce Vladimír Roth. "Když se se*e, tak všechno," řekl jasně.

Oceláři patřili se Spartou ke společným favoritům extraligy, jenže jejich současné výsledky názor bookmakerů spíš vyvracejí. Po "sporné", ale vydřené, výhře nad Spartou, za kterou vedení extraligy rozdávalo pokuty rozhodčím (více čtěte ZDE), přišly jen prohry a s ne zrovna silnými celky: 0:2 doma s Litvínovem, 1:3 ve Varech a teď si z Werk arény vezou body i Rytíři.

V tabulce kvůli tomu Třinec klesl už na sedmé místo a fanoušci v hale od konce druhé třetiny někdy i dost hlasitě pískali. Na to, aby jejich hokejisté doma prohrávali s týmy uzavírající tabulku extraligy, nejsou moc zvyklí.

Kouč Kalous: Krize? Jaká krize?

"Krize? Co to je krize?" bránil ale tým kouč Jiří Kalous před novináři protiotázkami. "Já o krizi nemluvím, v jaké krizi bychom měli být? Prohráli jsme třetí zápas, to se v hokeji prostě stane. Jdeme dál," říkal a trošku ho ty otázky naštvaly.

"My hrajeme svojí hru a ta hra nám přináší šance a možnosti skórovat, ani v obraně nehrajeme špatně. Ale holt uděláme chyby, které soupeř trestá a my ty soupeřovy teď prostře trestat nejsme schopni."

Pravda: Oceláři byli včera proti Kladnu dlouho lehce aktivnějším týmem, ještě v polovině vedli zaslouženě hezkou brankou Adamského 1:0. Jenže místo toho, aby je gól uklidnil, začali domácí na ledě bláznit. Místo dalšího tlaku přicházely rychlé brejky a přečíslení na straně druhé. Výsledkem bylo to, že Kladno góly Machače a Treilleho ještě do přestávky zápas otočilo.

"Začali jsme se vrhat dopředu ve čtyřech a Kladno hrálo do rozhozené obrany. Už od začátku to ale z naší strany byla nemohoucnost. Nedokázali jsme si dát pořádnou přihrávku, nemohli jsme Kladno zatlačit. Jak běžel čas, byla to čím dál větší křeč," mluvil hodně sebekriticky obránce Vladimír Roth, jediný Ocelář, který se odvážil v presscentru promluvit. Ostatní s kapucí na hlavě odcházeli v tichosti pod vedením kondičních trenérů běhat do přilehlého lesoparku.

Roth: Měli jsme smůlu, ale bylo by divné, kdyby ne

Ve třetí třetině totiž utrápení Oceláři inkasovali ještě jednou a závěrečný tlak už přišel pozdě. I když se Ocelářům v power play podařilo ještě snížit, měli smůlu: v dalších dobrých pozicích hned dvakrát střelci zlámali hokejku, půl minuty před koncem zazvonila jen kladenská tyč. A vrcholem bylo, když nejzkušenější Jan Peterek před prázdnou bránou tak dlouho se střelou čekal, že se gólman Chábera stihl přemístit a jasnou gólovku zlikvidovat.

"No a pak ta smůla. Hokejku jsem zlomil já, ve stejném střídání znovu Josef Hrabal. Štěstí nám chybělo, ale takhle se vyvíjel zápas. Asi by bylo divné, kdyby jsme ho měli," říkal Roth a přiznal, že v kabině to teď žádná sranda není. Třinecká pohoda je pryč, ale podcenění slabších soupeřů po vydřené výhřed nad první Spartou za to prý nemůže.

"My nerozlišujeme, jestli sem přijede Sparta nebo Litvínov. Když vám ale takový soupeř odskočí o gól, tak to zabetonuje ještě víc a vždycky se pak do plných hraje ještě hůř," říkal.

Teď Oceláře čekají ještě dva zápasy doma: v pátek se Slavii, v neděli proti Brnu. "Už nemáme na co čekat, musíme do toho vlítnout a zabrat. Soupeř musí cítit, že jsme tady doma my," burcoval Roth.

reklama